Zprávy z tisku
Problémem odpadů na Plzeňsku je, že obce na likvidaci doplácejí
Největším, přesně celé volební období trvajícím problémem v odpadovém hospodářství v Plzeňském kraji je, že města a obce doplácejí na likvidaci odpadu. Přes 70 procent radnic inkasuje místní poplatek, tedy maximálně 500 korun na hlavu a rok. Tato suma byla ještě na hraně před čtyřmi lety, nyní se reálné náklady v kraji pohybují kolem 700 korun. Čím větší obec nebo město, tím jsou vyšší, řekl ČTK Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jež zajišťuje infrastrukturu sběru v regionu.
Největším, přesně celé volební období trvajícím problémem v odpadovém hospodářství v Plzeňském kraji je, že města a obce doplácejí na likvidaci odpadu. Přes 70 procent radnic inkasuje místní poplatek, tedy maximálně 500 korun na hlavu a rok. Tato suma byla ještě na hraně před čtyřmi lety, nyní se reálné náklady v kraji pohybují kolem 700 korun. Čím větší obec nebo město, tím jsou vyšší, řekl ČTK Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jež zajišťuje infrastrukturu sběru v regionu.
"Co vyberou od občanů, jim nestačí, a musí doplácet ze svých rozpočtů například na úkor investic do silnic, škol a chodníků. U větších měst jde o jednotky milionů ročně," dodal. Poplatek lze zvýšit pouze legislativně, ale u minulého parlamentu to Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) a Svaz měst a obcí (SMO) neprosadily. "Předložíme to znovu, je to velká priorita SMO," uvedl Sýkora, zástupce SMOPK i SMO. SMO navrhuje hranici 2000 Kč. Každé zastupitelstvo si pak samo stanoví sumu, protože nejlépe ví, kolik jsou schopni lidé platit, dodal.
Nejdůležitější, co se povedlo za čtyři roky, je podle Sýkory fakt, že se spojily velká města, obce, SMOPK, svozové firmy, Plzeňská teplárenská a odpadová firma EKO-KOM a připravují krajský integrovaný systém nakládání s odpady, jehož součástí bude spalovna, která má stát na skládce v Chotíkově do roku 2016. "Starostové si uvědomují potřebu a nutnost něco dělat se směsnými komunálními odpady," uvedl Sýkora.
V kraji se ročně vyprodukuje 246.000 tun komunálních odpadů a jejich objem trvale meziročně o jednotky procent roste. Na skládkách v Plzeňském kraji skončí 145.000 tun odpadu. Spalovna za 2,5 až tři miliardy korun by měla mít kapacitu nejvýše 95.000 tun.
Velkým problémem kraje i ČR je, že nesplní povinnost danou EU, snížit na skládkách objem biologicky rozložitelného odpadu do roku 2010 o 30 procent oproti roku 2000 a o 50 procent v roce 2013. Díky spalovně by to kraj splnil, protože energetické využití se do podílu počítá, řekl Sýkora. Musí se také snížit objem odpadu ukládaného na skládkách. Rostlinný odpad v komunálu dosahuje asi 40 procent, dodal.
Kraj je trvale po Praze na druhém místě ve třídění využitelných složek směsného komunálního odpadu. Selekce papíru, skla a plastu každoročně stoupá. Nádob na tříděný odpad je dostatek. Do systému EKO-KOM je zapojeno 466 z 501 obcí kraje. Nyní vytřídí téměř 26.000 tun komunálního odpadů, rezervu má region údajně do 40.000 tun.
Kraj má podle EKO-KOMu nejefektivnější systém sběru, svozu a využití tříděných složek. "Je to velmi cenné proto, že máme spoustu obcí a velké svozové vzdálenosti. Radnice si umí vyjednat dobré ceny se svozovými firmami, mezi nimiž je konkurence," řekl Sýkora.
Díky dotacím EU má kraj dostatečný počet sběrných dvorů. Za necelé čtyři roky jich přibylo 20 na současných 70. Kraj má na počet obyvatel největší hustotu dvorů ze všech krajů v ČR.
V regionu nevznikly za čtyři roky nové skládky, maximálně se ty současné rozšiřují. Jejich kapacita je dostatečná. Cena za tunu komunálního odpadu, která je nyní od 900 do 1000 korun, se výrazněji zvýšila v lednu 2009. Náklady na likvidaci odpadu, účtované svozovými firmami obcím, se zvyšují každoročně o pět až deset procent vinou růstu energií, nafty a inflace.
Objem nebezpečného odpadu v kraji neroste, také díky tomu, že se snižuje počet výrobků s nebezpečnými vlastnostmi. Lidé už se naučili, že starou barvu nevhazují do popelnic, ale nosí ji do sběrných dvorů. V kraji naopak trvale roste objem stavebního odpadu. "Vzniká ale solidní síť deponií," dodal Sýkora. Velké silničářské firmy si odpad deponují samy a využívají ho do komunikací, ale nabízejí i deponie pro veřejnost, například AZS 98. Cena je tam výrazně nižší než na skládce.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.8.10
Poslední změna: 23.8.2010
Počet shlédnutí: 146
Problémem odpadů na Plzeňsku je, že obce na likvidaci doplácejí
Největším, přesně celé volební období trvajícím problémem v odpadovém hospodářství v Plzeňském kraji je, že města a obce doplácejí na likvidaci odpadu. Přes 70 procent radnic inkasuje místní poplatek, tedy maximálně 500 korun na hlavu a rok. Tato suma byla ještě na hraně před čtyřmi lety, nyní se reálné náklady v kraji pohybují kolem 700 korun. Čím větší obec nebo město, tím jsou vyšší, řekl ČTK Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jež zajišťuje infrastrukturu sběru v regionu.
Největším, přesně celé volební období trvajícím problémem v odpadovém hospodářství v Plzeňském kraji je, že města a obce doplácejí na likvidaci odpadu. Přes 70 procent radnic inkasuje místní poplatek, tedy maximálně 500 korun na hlavu a rok. Tato suma byla ještě na hraně před čtyřmi lety, nyní se reálné náklady v kraji pohybují kolem 700 korun. Čím větší obec nebo město, tím jsou vyšší, řekl ČTK Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jež zajišťuje infrastrukturu sběru v regionu.
"Co vyberou od občanů, jim nestačí, a musí doplácet ze svých rozpočtů například na úkor investic do silnic, škol a chodníků. U větších měst jde o jednotky milionů ročně," dodal. Poplatek lze zvýšit pouze legislativně, ale u minulého parlamentu to Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) a Svaz měst a obcí (SMO) neprosadily. "Předložíme to znovu, je to velká priorita SMO," uvedl Sýkora, zástupce SMOPK i SMO. SMO navrhuje hranici 2000 Kč. Každé zastupitelstvo si pak samo stanoví sumu, protože nejlépe ví, kolik jsou schopni lidé platit, dodal.
Nejdůležitější, co se povedlo za čtyři roky, je podle Sýkory fakt, že se spojily velká města, obce, SMOPK, svozové firmy, Plzeňská teplárenská a odpadová firma EKO-KOM a připravují krajský integrovaný systém nakládání s odpady, jehož součástí bude spalovna, která má stát na skládce v Chotíkově do roku 2016. "Starostové si uvědomují potřebu a nutnost něco dělat se směsnými komunálními odpady," uvedl Sýkora.
V kraji se ročně vyprodukuje 246.000 tun komunálních odpadů a jejich objem trvale meziročně o jednotky procent roste. Na skládkách v Plzeňském kraji skončí 145.000 tun odpadu. Spalovna za 2,5 až tři miliardy korun by měla mít kapacitu nejvýše 95.000 tun.
Velkým problémem kraje i ČR je, že nesplní povinnost danou EU, snížit na skládkách objem biologicky rozložitelného odpadu do roku 2010 o 30 procent oproti roku 2000 a o 50 procent v roce 2013. Díky spalovně by to kraj splnil, protože energetické využití se do podílu počítá, řekl Sýkora. Musí se také snížit objem odpadu ukládaného na skládkách. Rostlinný odpad v komunálu dosahuje asi 40 procent, dodal.
Kraj je trvale po Praze na druhém místě ve třídění využitelných složek směsného komunálního odpadu. Selekce papíru, skla a plastu každoročně stoupá. Nádob na tříděný odpad je dostatek. Do systému EKO-KOM je zapojeno 466 z 501 obcí kraje. Nyní vytřídí téměř 26.000 tun komunálního odpadů, rezervu má region údajně do 40.000 tun.
Kraj má podle EKO-KOMu nejefektivnější systém sběru, svozu a využití tříděných složek. "Je to velmi cenné proto, že máme spoustu obcí a velké svozové vzdálenosti. Radnice si umí vyjednat dobré ceny se svozovými firmami, mezi nimiž je konkurence," řekl Sýkora.
Díky dotacím EU má kraj dostatečný počet sběrných dvorů. Za necelé čtyři roky jich přibylo 20 na současných 70. Kraj má na počet obyvatel největší hustotu dvorů ze všech krajů v ČR.
V regionu nevznikly za čtyři roky nové skládky, maximálně se ty současné rozšiřují. Jejich kapacita je dostatečná. Cena za tunu komunálního odpadu, která je nyní od 900 do 1000 korun, se výrazněji zvýšila v lednu 2009. Náklady na likvidaci odpadu, účtované svozovými firmami obcím, se zvyšují každoročně o pět až deset procent vinou růstu energií, nafty a inflace.
Objem nebezpečného odpadu v kraji neroste, také díky tomu, že se snižuje počet výrobků s nebezpečnými vlastnostmi. Lidé už se naučili, že starou barvu nevhazují do popelnic, ale nosí ji do sběrných dvorů. V kraji naopak trvale roste objem stavebního odpadu. "Vzniká ale solidní síť deponií," dodal Sýkora. Velké silničářské firmy si odpad deponují samy a využívají ho do komunikací, ale nabízejí i deponie pro veřejnost, například AZS 98. Cena je tam výrazně nižší než na skládce.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 23.8.10
Poslední změna: 23.8.2010
Počet shlédnutí: 146