Zprávy z tisku
Prezident Pavel si prohlédl bioplynovou stanici v Kněžicích na Nymbursku
Kněžice (Nymbursko) 7. března (ČTK) - Prezident Petr Pavel si dnes odpoledne prohlédl v Kněžicích na Nymbursku bioplynovou stanici postavenou v roce 2006, díky níž je obec se zhruba 430 obyvateli z velké části energeticky soběstačná. Vedle stanice, která zpracuje až 22.000 tun organického odpadu ročně, má obec centrální zásobování teplem, na které je napojeno 95 procent domácností. Pavel se zajímal například o to, kde se obec inspirovala a s jakými problémy se potýká. Se zastupiteli obce pak debatoval o energetické soběstačnosti obcí a měst v zemi.
Foto: Archiv CZ Biom
Obec výstavbou bioplynové stanice vyřešila několik problémů najednou. "Kanalizace byla jeden problém, bioodpady druhý, třetí problém byla potřeba vytápění a elektřina, to byl další bonus toho projektu," řekl při prohlídce starosta Kněžic Milan Kazda (Sdružení nezávislých kandidátů).
Elektřinu ze stanice obec dodává do distribuční sítě. Provoz bioplynové stanice je ale podle Kazdy energeticky velmi náročný. "Spoustu odpadů musíme před použitím třeba drtit. Jako odpadářská bioplynová stanice máme stroj poměrně malý, protože odpady nejsou tak vydatné jako třeba kukuřice," řekl ČTK Kazda.
Bioplynová stanice zpracovává organický odpad ze zemědělských farem v okolí a obsah septiků z obce a okolí. Zařízení tak nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Přes svozovou společnost sváží i obsah popelnic na biologický odpad. Slabinou je podle Kazdy nedostatek vhodného odpadu. "Zákony týkající se odpadů by asi měly být důslednější, aby se dalo více odpadů využívat energeticky, ne aby se likvidovaly pokoutně, to se netýká jen bioodpadu," míní Kazda.
Ke zvýšení energetické soběstačnosti by měla přispět také komunitní energetika. Zakládání energetických komunit zavedla loňská novela energetického zákona, první z nich by mohly začít fungovat v polovině roku. Elektřina vyrobená v bioplynové stanici ale podle Kazdy nemůže kvůli provozním a investičním nákladům konkurovat elektřině vyrobené například fotovoltaikou. Lepší ekonomice při výrobě elektřiny nyní podle něj brání také ceny elektřiny. "Bohužel není sleva na distribuci, takže si hrajeme pouze se silovou elektřinou, jejíž cena stále klesá," řekl Kazda.
Kněžická bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako třináctá v Česku, dnes je jich kolem 500. Obec stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbytek ve výši 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů byla 14,5 roku. Podle Kazdy jezdí do Kněžic pro inspiraci návštěvy z celého světa. "Nejčastěji k nám jezdí z Jižní Korey, dalo by se to jistě využít jako příležitost pro české firmy, které tato zařízení staví," doplnil Kazda.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 7. 3. 2024
Datum uveřejnění: 13.3.24
Poslední změna: 13.3.2024
Počet shlédnutí: 690
Prezident Pavel si prohlédl bioplynovou stanici v Kněžicích na Nymbursku
Kněžice (Nymbursko) 7. března (ČTK) - Prezident Petr Pavel si dnes odpoledne prohlédl v Kněžicích na Nymbursku bioplynovou stanici postavenou v roce 2006, díky níž je obec se zhruba 430 obyvateli z velké části energeticky soběstačná. Vedle stanice, která zpracuje až 22.000 tun organického odpadu ročně, má obec centrální zásobování teplem, na které je napojeno 95 procent domácností. Pavel se zajímal například o to, kde se obec inspirovala a s jakými problémy se potýká. Se zastupiteli obce pak debatoval o energetické soběstačnosti obcí a měst v zemi.
Obec výstavbou bioplynové stanice vyřešila několik problémů najednou. "Kanalizace byla jeden problém, bioodpady druhý, třetí problém byla potřeba vytápění a elektřina, to byl další bonus toho projektu," řekl při prohlídce starosta Kněžic Milan Kazda (Sdružení nezávislých kandidátů).
Elektřinu ze stanice obec dodává do distribuční sítě. Provoz bioplynové stanice je ale podle Kazdy energeticky velmi náročný. "Spoustu odpadů musíme před použitím třeba drtit. Jako odpadářská bioplynová stanice máme stroj poměrně malý, protože odpady nejsou tak vydatné jako třeba kukuřice," řekl ČTK Kazda.
Bioplynová stanice zpracovává organický odpad ze zemědělských farem v okolí a obsah septiků z obce a okolí. Zařízení tak nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Přes svozovou společnost sváží i obsah popelnic na biologický odpad. Slabinou je podle Kazdy nedostatek vhodného odpadu. "Zákony týkající se odpadů by asi měly být důslednější, aby se dalo více odpadů využívat energeticky, ne aby se likvidovaly pokoutně, to se netýká jen bioodpadu," míní Kazda.
Ke zvýšení energetické soběstačnosti by měla přispět také komunitní energetika. Zakládání energetických komunit zavedla loňská novela energetického zákona, první z nich by mohly začít fungovat v polovině roku. Elektřina vyrobená v bioplynové stanici ale podle Kazdy nemůže kvůli provozním a investičním nákladům konkurovat elektřině vyrobené například fotovoltaikou. Lepší ekonomice při výrobě elektřiny nyní podle něj brání také ceny elektřiny. "Bohužel není sleva na distribuci, takže si hrajeme pouze se silovou elektřinou, jejíž cena stále klesá," řekl Kazda.
Kněžická bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako třináctá v Česku, dnes je jich kolem 500. Obec stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbytek ve výši 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů byla 14,5 roku. Podle Kazdy jezdí do Kněžic pro inspiraci návštěvy z celého světa. "Nejčastěji k nám jezdí z Jižní Korey, dalo by se to jistě využít jako příležitost pro české firmy, které tato zařízení staví," doplnil Kazda.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 7. 3. 2024
Datum uveřejnění: 13.3.24
Poslední změna: 13.3.2024
Počet shlédnutí: 690