Zprávy z tisku
Pravidla při výstavbě zařízení na výrobu bioplynu
Při plánování výstavby zařízení na výrobu bioplynu je třeba se kromě produkce a prodeje elektrické energie, která je velmi lukrativní oblastí, zaměřit na využití odpadního tepla, což dále zvýší ekonomické parametry investice.
Výstavba zařízení na výrobu bioplynu v Německu prožívá boom. Očekává se, že počet těchto zařízení stoupne do konce letošního roku ze současných 2100 na přibližně 4000. Do roku 2010 by podle prognóz Německého svazu sedláků mělo být v provozu asi 10 000 zařízení tohoto typu. Svaz očekává, že do oblasti výroby bioenergie (bioplyn, solární energie, větrné elektrárny) budou směřovat investice o objemu okolo 2 miliard EUR.
Při výběru stanoviště pro výstavbu zařízení na výrobu bioplynu je třeba zohlednit především výši nákladů na dopravu suroviny a také možnost využití odpadního tepla, které při výrobě vzniká. Transportní náklady jsou zpravidla zvládnutelné, ale efektivní využití tepla není vůbec jednoduché. Ideálním odběratelem tepelné energie je ten, který je schopen vyprodukované teplo odebírat kontinuálně – např. chovatel selat. Při kolísající potřebě musí odběratel prokázat zvýšenou spotřebu v létě. To může být např. při sušení nebo chlazení mléka. Protože dopravovat odpadní teplo na velké vzdálenosti se nevyplatí, je nutné zařízení na výrobu bioplynu postavit v blízkosti budoucího odběratele. V praxi je však většinou mnohem obtížnější teplo smysluplně využít než by se na první pohled mohlo zdát. Stáje pro dojnice a odchovny selat se nacházejí v těsné blízkosti jen v velmi zřídka a také velikost zařízení nebývá taková, jaká by byla potřeba vzhledem ke kapacitě zařízení na výrobu bioplynu.
Investice do výstavby velkých zařízení na výrobu bioplynu se vyplatí i při výnosnosti okolo 30 %. Při půlení bonifikace za napájení klesnou příjmy z prodeje elektrického proudu až o polovinu a to na 144 000 EUR. Bez využití odpadního tepla dochází k poklesu výnosnosti na 6 %, kdežto při jeho prodeji je možné dosáhnout navíc ještě 16 % zúročení vloženého kapitálu. Prodej tepla je tedy nejdůležitějším pilířem pro úspěšné využití vyrobeného bioplynu.
Neue Landwirtschaft, 2005, č. 3, s. 75
Agronavigator.cz
Datum uveřejnění: 6.4.05
Poslední změna: 6.4.2005
Počet shlédnutí: 333
Pravidla při výstavbě zařízení na výrobu bioplynu
Při plánování výstavby zařízení na výrobu bioplynu je třeba se kromě produkce a prodeje elektrické energie, která je velmi lukrativní oblastí, zaměřit na využití odpadního tepla, což dále zvýší ekonomické parametry investice.
Výstavba zařízení na výrobu bioplynu v Německu prožívá boom. Očekává se, že počet těchto zařízení stoupne do konce letošního roku ze současných 2100 na přibližně 4000. Do roku 2010 by podle prognóz Německého svazu sedláků mělo být v provozu asi 10 000 zařízení tohoto typu. Svaz očekává, že do oblasti výroby bioenergie (bioplyn, solární energie, větrné elektrárny) budou směřovat investice o objemu okolo 2 miliard EUR.
Při výběru stanoviště pro výstavbu zařízení na výrobu bioplynu je třeba zohlednit především výši nákladů na dopravu suroviny a také možnost využití odpadního tepla, které při výrobě vzniká. Transportní náklady jsou zpravidla zvládnutelné, ale efektivní využití tepla není vůbec jednoduché. Ideálním odběratelem tepelné energie je ten, který je schopen vyprodukované teplo odebírat kontinuálně – např. chovatel selat. Při kolísající potřebě musí odběratel prokázat zvýšenou spotřebu v létě. To může být např. při sušení nebo chlazení mléka. Protože dopravovat odpadní teplo na velké vzdálenosti se nevyplatí, je nutné zařízení na výrobu bioplynu postavit v blízkosti budoucího odběratele. V praxi je však většinou mnohem obtížnější teplo smysluplně využít než by se na první pohled mohlo zdát. Stáje pro dojnice a odchovny selat se nacházejí v těsné blízkosti jen v velmi zřídka a také velikost zařízení nebývá taková, jaká by byla potřeba vzhledem ke kapacitě zařízení na výrobu bioplynu.
Investice do výstavby velkých zařízení na výrobu bioplynu se vyplatí i při výnosnosti okolo 30 %. Při půlení bonifikace za napájení klesnou příjmy z prodeje elektrického proudu až o polovinu a to na 144 000 EUR. Bez využití odpadního tepla dochází k poklesu výnosnosti na 6 %, kdežto při jeho prodeji je možné dosáhnout navíc ještě 16 % zúročení vloženého kapitálu. Prodej tepla je tedy nejdůležitějším pilířem pro úspěšné využití vyrobeného bioplynu.
Neue Landwirtschaft, 2005, č. 3, s. 75
Agronavigator.cz
Datum uveřejnění: 6.4.05
Poslední změna: 6.4.2005
Počet shlédnutí: 333