Posouzení ekonomických a technologických možností pěstování a využití konopí setého

Jedním z cílů projektu EP9115 "Vliv využití půdy energetickými plodinami na ekonomiku zemědělského podniku" bylo posouzení ekonomických a technologických možností pěstování a využití konopí setého.

Jedním z cílů projektu EP9115 "Vliv využití půdy energetickými plodinami na ekonomiku zemědělského podniku" bylo posouzení ekonomických a technologických možností pěstování a využití konopí setého. Na základě dosavadních zkušeností a výsledků sledování byla sestavena následující tabulka nákladů na pěstování a sklizeň konopí setého v průměrných podmínkách ČR (viz tabulka).

    Náklady na pěstování a sklizeň 1 tuny konopného stonku (u výnosu 10 t.ha-1 při vlhkosti 15%) činí cca 1954 Kč (bez nákladů na skladování). Pro rok 2001 bylo vydáno nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné pěstované na půdě uváděné do klidu. Toto nařízení vlády bylo novelizováno pro rok 2002 a další roky nařízením vlády č. 454/2001 Sb. V rámci tohoto nařízení lze při splnění kritérií m.j. získat dotaci na 1 ha orné půdy oseté konopím setým ve výši 5 500,- Kč. I přes tuto dotaci, která sníží náklad na 1 tunu stonků o 550 Kč, je výrobní cena produkce stále vysoká. Pěstování konopí setého pro energetické účely není zatím v současných podmínkách příznivé. K dispozici jsou levnější zdroje fytomasy z jednoletých plodin, např. sláma řepková a sláma obilovin vhodných pro výrobu biopaliv (základní palivářské vlastnosti uvádí tabulka). Náklady na pěstování a sklizeň 1 tuny konopného stonku (u výnosu 10 t.ha-1 při vlhkosti 15%) činí cca 1954 Kč (bez nákladů na skladování). Pro rok 2001 bylo vydáno nařízení vlády č. 86/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné pěstované na půdě uváděné do klidu. Toto nařízení vlády bylo novelizováno pro rok 2002 a další roky nařízením vlády č. 454/2001 Sb. V rámci tohoto nařízení lze při splnění kritérií m.j. získat dotaci na 1 ha orné půdy oseté konopím setým ve výši 5 500,- Kč. I přes tuto dotaci, která sníží náklad na 1 tunu stonků o 550 Kč, je výrobní cena produkce stále vysoká. Pěstování konopí setého pro energetické účely není zatím v současných podmínkách příznivé. K dispozici jsou levnější zdroje fytomasy z jednoletých plodin, např. sláma řepková a sláma obilovin vhodných pro výrobu biopaliv (základní palivářské vlastnosti uvádí tabulka).

    Dalším cílem projektu bylo ověřit možnost využití stonků konopí setého jako suroviny pro výrobu stavebních panelů. Firma EkoDesky Stramit s.r.o. vyrábí tyto stavební ekopanely z lisované pšeničné slámy. Ekopanely se vyrábí v tloušťce 6 cm s oboustranným polepem kartonem. Náklady na výrobu 1 m2 panelu se pohybují okolo 155,- Kč. Konopí seté odrůda JUSO 11, jehož porost byl provozně založen v Agrotrendu Heřmanův Městec - Spačice, bylo sklizeno v roce 2000. Sklizeň byla provedena upravenou sklízecí řezačkou na kukuřici s funkčním modelem adaptéru VÚZT Praha. Stonky konopí byly pořezány na délku 50-60 cm a po zaschnutí byly slisovány do balíků a uskladněny.

• slisované balíky stonků konopí na rozdružovadle jsou špatně rozebíratelné. Velmi pevná vlákna konopí se navíjí na rozdružovací buben. Jejich odstranění je možné jenom přeřezáním vláken a ručním uvolněním.
• při průchodu rozrovnávacím zařízením nastávají rovněž problémy, protože stonky jsou tuhé a špatně se rovnoměrně rozprostírají.

• Vstupní materiál (stonky konopí) na výrobu ekopanelů je ve srovnání se slámou pšenice cenově nevýhodný.
• Stávající technologické zařízení na lisování ekopanelů ze slámy pšenice není vhodné pro výrobu obdobných ekopanelů z konopí setého.
• Z důvodu výrobních problémů se nepodařilo vyrobit dostatečný vzorek desek z konopí a nemohly být tedy uskutečněny potřebné zkoušky mechanicko-fyzikálních vlastností.

    Za současné situace není z ekonomického a technologického hlediska výroba ekopanelových desek ze stonků konopí setého vhodná bez předchozího oddřevnění stonku. Těžištěm dalšího využití konopí setého v nejbližší budoucnosti by proto měla být výroba technického vlákna. V současné době ještě není v České republice k dokončena kapacita na zpracování stonků konopí; buduje se v Kácově jako "tírna" pro len a konopí. Další z možností využití vláken konopí (po odstranění pazdeří) je výroba tepelně izolačních materiálů a geotextilií. Pazdeří, které zbude ze stonků po odstranění vláken, obsahuje cca 77 % celulózy. Je vhodnou surovinou pro průmyslové výrobky - ekopanelové desky, pelety pro speciální použití (např. podestýlka, filtrační hmota) a jako standardizované biopalivo. Jak vyplývá z provedeného ekonomického rozboru a dále s ohledem na současné možnosti zpracování a využití produkce je doporučení jeho pěstování v zemědělských podnicích problematické. Přímé využití konopné slámy pro energetické účely je ve srovnání s jinými zdroji rostlinné biomasy (sláma obilovin) při současných podmínkách a výši podpor nekonkurenceschopné. Pro průmyslové využití konopí chybí zatím zpracovatelský průmysl.

• dořešení agrotechniky pěstování včetně zajištění cenově dostupných osiv, splňujících legislativní podmínky pro technické konopí
• dokončit vývoj spolehlivého a cenově dostupného sklízecího zařízení umožňujícího dosáhnout potřebné délky konopné slámy, stejně jako zařízení pro dělenou sklizeň slámy a semen, jejichž prodej by mohl zvýšit ekonomickou efektivnost.

• dokončení výstavby zařízení pro prvotní zpracování konopí, jeho ověření s cílem stanovení potřebných ekonomických, exploatačních, bilančních a kvalitativních ukazatelů
• provedení potřebné marketingové analýzy odbytu kvalitního vlákna, pazdeří, nestandardní produkce a využití dalších odpadů.