Zprávy z tisku

Podíl biosložky v naftě má vzrůst na 6,3 pct,v benzinu na 4,5 pct

Ministerstvo životního prostředí navrhuje od příštího dubna zvýšit minimální podíl biopaliv u motorové nafty ze současných 4,5 procenta na 6,3 procenta a u motorového benzinu ze současných 3,5 procenta na 4,5 procenta. Potom, co návrh novely zákona o ochraně ovzduší posoudí vláda, ministerstvo požádá, aby sněmovna úpravu projednala ve zrychleném řízení.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje od příštího dubna zvýšit minimální podíl biopaliv u motorové nafty ze současných 4,5 procenta na 6,3 procenta a u motorového benzinu ze současných 3,5 procenta na 4,5 procenta. Potom, co návrh novely zákona o ochraně ovzduší posoudí vláda, ministerstvo požádá, aby sněmovna úpravu projednala ve zrychleném řízení.

"Tímto krokem se velice přiblížíme indikativnímu cíli, ke kterému se Česká republika zavázala, a to zajistit, aby bylo v roce 2010 uvedeno na trh minimální množství biopaliv ve výši 5,75 procenta z celkového množství pohonných hmot pro dopravní účely," uvádí důvodová zpráva, kterou má ČTK k dispozici. Požadavek EU musí Česko naplnit do konce příštího roku.

Biopaliva se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku loňského roku. Nově navrhované podíly jsou podle ministerstva v souladu s návrhem novely vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty a způsob sledování a monitorování jejich jakosti.

Od navržené změny ministerstvo očekává snížení celkových emisí skleníkových plynů a příspěvek k energetické bezpečnosti. "Navýšením povinného obsahu minimálního množství biopaliv společně se schválenou novelizací zákona o spotřební dani také dojde k podpoře domácího zemědělství a průmyslu. Tato legislativní opatření jsou rovněž příspěvkem k udržitelnému a efektivnímu uplatnění motorových biopaliv na trhu ČR a EU z hlediska makroekonomických dopadů na státní rozpočet," uvádí ministerstvo.

Dosavadní povinné přimíchávání biosložky hodnotí provozovatelé čerpacích stanic jako bezproblémové. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) by ale Česko mohlo mít potíže při budoucím povinném zvyšování podílu biosložek v pohonných hmotách. Motorová paliva s nízkým obsahem biosložky nejsou daňově zvýhodněna a prodejci je na stojanech zvlášť neoznačují. Obsah biosložky podle odborníků mírně mění celkové vlastnosti paliva, proto se nedoporučuje jeho dlouhodobé skladování, například při odstavení vozidla.

Vmíchávání biosložek podle pozorovatelů vedlo k mírnému zdražení pohonných hmot. Podle generálního sekretáře ČAPPO Miloše Podražila Česká republika orientační cíl nahradit do konce příštího roku 5,75 procenta fosilních paliv biopalivy nesplní. Samotné povinné přimíchávání podle něj nemůže být dostačující, splnění cíle vyžaduje větší uplatnění vysokoprocentních směsí, míní.

O vysokoprocentní biopaliva je v současné době ale velmi malý zájem. Společnost Benzina nabízí vysokoprocentní bionaftu s 30procentním obsahem methylesteru řepkového oleje (MEŘO) pouze na 26 čerpacích stanicích. Směsnou motorovou naftu nabízí také síť čerpacích stanic Čepro, zájem o ni je však podle mluvčí Lenky Svobodové malý.

Státní podpora biopaliv láká zemědělské koncerny k jejich výrobě. Například akciová společnost Preol, která je součástí Agrofert Holdingu, v červnu otevřela nový závod na výrobu MEŘO v areálu Lovochemie v Lovosicích. Preol plánuje uvést na trh bionaftu s 30procentním obsahem MEŘO pod značkou Ekodiesel. Firma se chce se soustředit na zemědělský sektor a distribuovat palivo u čerpacích stanic Agrofertu. Tuzemští výrobci bionafty však musí podle mluvčí společnosti STZ (Setuza) Marie Logrové počítat se silnou konkurencí dovážených biopaliv. Zejména v Německu enormně vzrostly kapacity na výrobu bionafty s možností levnějších alternativních zdrojů surovin, jako je fritovací olej.

Výroba bionafty se v Evropě začala rozvíjet v polovině 90. let. Největšími výrobci a spotřebiteli jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice byla uvedena do provozu první výrobní jednotka v roce 1991 v Chemofarmě v Ústí nad Labem. Mezi největší tuzemské výrobce patří STZ a Preol, oba závody mají shodnou výrobní kapacitu 100.000 tun MEŘO ročně. Závod Agropodniku Jihlava disponuje kapacitou 68.000 tun. Závod Primagra v Milíně na Příbramsku, který patří koncernu Agropol, může ročně vyrobit 35.000 tun.

Zdroj: Zpráva ČTK

 

Datum uveřejnění: 21. října 2009
Poslední změna: 21. října 2009
Počet shlédnutí: 707