Zprávy z tisku
Plevelné spektrum v kukuřici
V pětiletých pokusech v Německu bylo sledováno druhové spektrum, intenzita zaplevelení a šíření plevelných druhů v porostech kukuřice.
V letech 2000 až 2004 prováděla Syngenta Agro ve spolupráci s Univerzitou Hohenheim monitoring plevelů v kukuřici. Cílem monitoringu bylo zjistit druhové spektrum, intenzitu zaplevelení a šíření plevelných druhů při pěstování kukuřice v Německu.
Výzkum probíhal každý rok krátce před tím, než byla ve fázi 2. až 6. listu kukuřice provedena chemická ochrana. Zaplevelení bylo sledováno na 2602 pozemcích. Velikost pokusných ploch se pohybovala od 500 m2 do 165 ha, zhruba u poloviny ploch činila 1 až 5 ha. Na 85 % polí se uskutečnilo konvenční zpracování půdy s orbou. Na téměř 75 % ploch byla předplodinou ozimá obilovina, na 25 % ploch kukuřice, přičemž v 7 % případů byla kukuřice pěstována více než pět let po sobě.
Celkem bylo registrováno 204 plevelných druhů (včetně plodin z výdrolu) z 32 čeledí. Mezi nimi převládaly dvouděložné rostliny (166 druhů). Dále bylo zjištěno 36 druhů jednoděložných rostlin a dva druhy přesličky. Rostliny z výdrolu zahrnovaly 22 druhů. Druhové spektrum plevelů na polích s kukuřicí bylo velice rozdílné; kolísalo mezi 3 a 35 druhy (v průměru 11 plevelných druhů). Nejčastěji se vyskytovaly merlíky (79,7 %), zejména merlík bílý. Dále následoval ptačinec prostřední (61,0 %), opletka obecná (55,7 %), ježatka kuří noha (53,0 %), heřmánky (50,3 %), violka rolní (47,8 %), truskavec ptačí (45,8 %), hluchavky (41,6 %), svízel přítula (39,7 %) a pýr plazivý (39,4 %). Výsledky ukázaly, že na převážné většině kukuřičných polí se nevyskytovaly pouze teplomilné plevelné druhy. Druhy jako lilek černý, laskavce, pěťoury a různé prosovité trávy (s výjimkou ježatky kuří nohy), které jsou charakteristické pro porosty kukuřice, byly zaznamenány vzácněji. Z rostlin z výdrolu se nejčastěji vyskytovala řepka (17,2 %). S velkým odstupem následoval výdrol obilovin (7,6 %), hořčice (7,2 %) a plevelné brambory (2,2 %). Průměrná hustota plevelných rostlin na kukuřičných polích činila 192 rostlin . m-2. Monitoring ukázal, že některé plevelné druhy jsou v určitých oblastech dominantní – např. lilek černý a ptačinec prostřední se vyskytují převážně na severozápadě Německa, zatímco rozrazily převažují na jihu. Důvodem jsou pravděpodobně rozdílné způsoby obhospodařování a podíl kukuřice v osevním postupu. Ve srovnání s výzkumy ze 70. a 80. let silně stoupl výskyt některých druhů jako např. rozrazilů a violky rolní. Přibývání těchto druhů bylo v posledních letech způsobeno častější aplikací herbicidů na bázi sulfonylmočoviny. Také výskyt kakostů, které se dříve v kukuřici téměř neobjevovaly, by mohl být způsoben nižší účinností používaných herbicidů.
Gesunde Pflanzen, 57, 2005, č. 8, s. 206–218
Agronavigátor.cz
Datum uveřejnění: 24.2.06
Poslední změna: 24.2.2006
Počet shlédnutí: 238
Plevelné spektrum v kukuřici
V pětiletých pokusech v Německu bylo sledováno druhové spektrum, intenzita zaplevelení a šíření plevelných druhů v porostech kukuřice.
V letech 2000 až 2004 prováděla Syngenta Agro ve spolupráci s Univerzitou Hohenheim monitoring plevelů v kukuřici. Cílem monitoringu bylo zjistit druhové spektrum, intenzitu zaplevelení a šíření plevelných druhů při pěstování kukuřice v Německu.
Výzkum probíhal každý rok krátce před tím, než byla ve fázi 2. až 6. listu kukuřice provedena chemická ochrana. Zaplevelení bylo sledováno na 2602 pozemcích. Velikost pokusných ploch se pohybovala od 500 m2 do 165 ha, zhruba u poloviny ploch činila 1 až 5 ha. Na 85 % polí se uskutečnilo konvenční zpracování půdy s orbou. Na téměř 75 % ploch byla předplodinou ozimá obilovina, na 25 % ploch kukuřice, přičemž v 7 % případů byla kukuřice pěstována více než pět let po sobě.
Celkem bylo registrováno 204 plevelných druhů (včetně plodin z výdrolu) z 32 čeledí. Mezi nimi převládaly dvouděložné rostliny (166 druhů). Dále bylo zjištěno 36 druhů jednoděložných rostlin a dva druhy přesličky. Rostliny z výdrolu zahrnovaly 22 druhů. Druhové spektrum plevelů na polích s kukuřicí bylo velice rozdílné; kolísalo mezi 3 a 35 druhy (v průměru 11 plevelných druhů). Nejčastěji se vyskytovaly merlíky (79,7 %), zejména merlík bílý. Dále následoval ptačinec prostřední (61,0 %), opletka obecná (55,7 %), ježatka kuří noha (53,0 %), heřmánky (50,3 %), violka rolní (47,8 %), truskavec ptačí (45,8 %), hluchavky (41,6 %), svízel přítula (39,7 %) a pýr plazivý (39,4 %). Výsledky ukázaly, že na převážné většině kukuřičných polí se nevyskytovaly pouze teplomilné plevelné druhy. Druhy jako lilek černý, laskavce, pěťoury a různé prosovité trávy (s výjimkou ježatky kuří nohy), které jsou charakteristické pro porosty kukuřice, byly zaznamenány vzácněji. Z rostlin z výdrolu se nejčastěji vyskytovala řepka (17,2 %). S velkým odstupem následoval výdrol obilovin (7,6 %), hořčice (7,2 %) a plevelné brambory (2,2 %). Průměrná hustota plevelných rostlin na kukuřičných polích činila 192 rostlin . m-2. Monitoring ukázal, že některé plevelné druhy jsou v určitých oblastech dominantní – např. lilek černý a ptačinec prostřední se vyskytují převážně na severozápadě Německa, zatímco rozrazily převažují na jihu. Důvodem jsou pravděpodobně rozdílné způsoby obhospodařování a podíl kukuřice v osevním postupu. Ve srovnání s výzkumy ze 70. a 80. let silně stoupl výskyt některých druhů jako např. rozrazilů a violky rolní. Přibývání těchto druhů bylo v posledních letech způsobeno častější aplikací herbicidů na bázi sulfonylmočoviny. Také výskyt kakostů, které se dříve v kukuřici téměř neobjevovaly, by mohl být způsoben nižší účinností používaných herbicidů.
Gesunde Pflanzen, 57, 2005, č. 8, s. 206–218
Agronavigátor.cz
Datum uveřejnění: 24.2.06
Poslední změna: 24.2.2006
Počet shlédnutí: 238