Palivo roste na poli

Krmný šťovík, u nás zatím poměrně málo známá rostlina, by se pro některé tuzemské zemědělce v méně úrodných oblastech mohl stát zajímavou náhradou za dosud pěstované obilí.

Už čtyři roky pěstuje na šesti hektarech krmný šťovík v Třanovicích na Frýdecko-Místecku zemědělec Czeslaw Sikora. „Za tu dobu jsem už zjistil, co tato rostlina potřebuje, jaké počasí jí vyhovuje i další věci. Pořád šťovík pěstuji na šesti hektarech. Na sklizené množství mám odbyt. Případné další rozšíření ploch se šťovíkem by připadalo v úvahu až poté, co bych měl zajištěn další odbyt. Zatím se krmný šťovík spaluje spíše v průmyslových objektech. V rodinných domcích by musel být upraven do briket nebo peletek,“ dodal Sikora. Na osmnácti hektarech pěstují tuto plodinu zemědělci ze společnosti Beskyd Agro Palkovice.

Hugo Roldan z tiskového odboru ministerstva zemědělství uvedl, že pěstování krmného šťovíku spadá do programu podpory rychlerostoucích dřevin. „Nejde jen o krmný šťovík, podpora se týká i dalších plodin. Zatím sice pěstování šťovíku příliš rozšířené není, jde řádově o desítky pěstitelů v republice. Pro některé zemědělce by se ale mohl v budoucnu stát alternativou,“ dodal Roldan. Podle údajů ministerstva zemědělství se v roce 2003 pěstoval v ČR krmný šťovík pro energetické využití na 788 hektarech, o rok později na 938 hektarech.

Podle zemědělce Sikory se krmný šťovík sklízí většinou v průběhu srpna. Jde o vytrvalou bylinu, která na jednom místě vydrží deset až patnáct let. Sklízí se ještě před úplnou zralostí, než začnou vypadávat semena. V těch je nejvíce energie. V době sklizně dosahuje šťovík výšky téměř dvou metrů. Spaluje se ve speciálních kotelnách. Odborníci uvádějí, že šťovík ze šesti hektarů by měl teoreticky stačit na roční vytápění deseti až dvanácti rodinných domků. Jeho nevýhodou je velký objem, který komplikuje skladování.

BŘETISLAV LAPISZ
Moravskoslezský deník - 29.9.2006

Tweet