Zprávy z tisku
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie (ERÚ dnes oznámil odhad růstu cen elektrické energie v důsledku prudkého rozvoje solárních elektráren):
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie (ERÚ dnes oznámil odhad růstu cen elektrické energie v důsledku prudkého rozvoje solárních elektráren):
Proč se o podpoře solární energie v současnosti diskutuje?
Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů jako je například vítr, voda, biomasa, bioplyn, důlní plyn) zajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly (až o 40 procent). V ČR tak vzniklo více než 10.000 slunečních elektráren o instalovaném výkonu 694 megawatt, další se dokončují (očekává se, že koncem roku bude připojeno 1400 až 1600 MW). To bude mít vliv na růst cen elektřiny konečným zákazníkům. Vzniklá situace také vedla ke spekulativní blokaci připojovacích kapacit.
Jak se má "solární boom" promítnout do cen elektřiny?
Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak patrně projeví v konečných cenách spotřebitelům. Podle nejnovějšího odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) elektřina od ledna příštího roku může domácnostem zdražit až o téměř 13 procent a firmám až o 18,5 procenta. Podle propočtu společnosti ČEZ se může příští rok zdražit elektřina zhruba o 20 procent. Představitelé fotovoltaického průmyslu odhadují zvýšení ceny na pět procent, ke stejné hodnotě se kloní i zástupci ekologických organizací.
Proč nelze výkupní ceny prostě snížit?
Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až vládní novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011.
Kdo zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie prosadil?
Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda argumentovala tím, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a soukromí investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.
Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Z hlediska dnešního problému s vysokými výkupními cenami je podstatná poslanecká změna ustanovení o možnostech ERÚ upravovat výkupní ceny. Pozměňovací návrh omezující možnost ERÚ každoročně snižovat výkupní ceny pouze o pět procent (vládní návrh umožňoval snižování o deset procent) předložila poslankyně ČSSD Iva Šedivá a následně i komunista Ladislav Urban.
Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS. Ti mimo jiné argumentovali zprávou ERÚ, podle které podpora energie z obnovitelných zdrojů bude stát ročně osm miliard korun, tedy 120 miliard korun za 15 let.
Jaká opatření proti růstu cen elektřiny se připravují?
Vláda Petra Nečase (ODS) v polovině září schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách. Nedávno vláda rozhodla, že slunečním elektrárnám zruší od příštího roku osvobození od daně z příjmu. ERÚ zároveň plánuje snížit výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce o zhruba polovinu.
Kdo vlastní největší solární elektrárny?
Podle médií má řada projektů skryté vlastníky, jedním z největších provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ. Ta hodlá do konce roku zahájit provoz ve fotovoltaických elektrárnách o instalovaném výkonu zhruba 107 megawattů (celkem bude mít 126 MW). ČEZ nakupuje hotové projekty, podle tisku jsou mezi prodávajícími vlivní lobbisté. "Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky," napsaly nedávno Hospodářské noviny. Největší solární elektrárna v Česku (35 MW), která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku; investor je neznámý.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.9.10
Poslední změna: 30.9.2010
Počet shlédnutí: 196
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie (ERÚ dnes oznámil odhad růstu cen elektrické energie v důsledku prudkého rozvoje solárních elektráren):
Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie (ERÚ dnes oznámil odhad růstu cen elektrické energie v důsledku prudkého rozvoje solárních elektráren):
Proč se o podpoře solární energie v současnosti diskutuje?
Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů jako je například vítr, voda, biomasa, bioplyn, důlní plyn) zajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly (až o 40 procent). V ČR tak vzniklo více než 10.000 slunečních elektráren o instalovaném výkonu 694 megawatt, další se dokončují (očekává se, že koncem roku bude připojeno 1400 až 1600 MW). To bude mít vliv na růst cen elektřiny konečným zákazníkům. Vzniklá situace také vedla ke spekulativní blokaci připojovacích kapacit.
Jak se má "solární boom" promítnout do cen elektřiny?
Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak patrně projeví v konečných cenách spotřebitelům. Podle nejnovějšího odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) elektřina od ledna příštího roku může domácnostem zdražit až o téměř 13 procent a firmám až o 18,5 procenta. Podle propočtu společnosti ČEZ se může příští rok zdražit elektřina zhruba o 20 procent. Představitelé fotovoltaického průmyslu odhadují zvýšení ceny na pět procent, ke stejné hodnotě se kloní i zástupci ekologických organizací.
Proč nelze výkupní ceny prostě snížit?
Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až vládní novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011.
Kdo zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie prosadil?
Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda argumentovala tím, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a soukromí investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.
Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Z hlediska dnešního problému s vysokými výkupními cenami je podstatná poslanecká změna ustanovení o možnostech ERÚ upravovat výkupní ceny. Pozměňovací návrh omezující možnost ERÚ každoročně snižovat výkupní ceny pouze o pět procent (vládní návrh umožňoval snižování o deset procent) předložila poslankyně ČSSD Iva Šedivá a následně i komunista Ladislav Urban.
Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS. Ti mimo jiné argumentovali zprávou ERÚ, podle které podpora energie z obnovitelných zdrojů bude stát ročně osm miliard korun, tedy 120 miliard korun za 15 let.
Jaká opatření proti růstu cen elektřiny se připravují?
Vláda Petra Nečase (ODS) v polovině září schválila novelu zákona o obnovitelných zdrojích, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách. Nedávno vláda rozhodla, že slunečním elektrárnám zruší od příštího roku osvobození od daně z příjmu. ERÚ zároveň plánuje snížit výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce o zhruba polovinu.
Kdo vlastní největší solární elektrárny?
Podle médií má řada projektů skryté vlastníky, jedním z největších provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ. Ta hodlá do konce roku zahájit provoz ve fotovoltaických elektrárnách o instalovaném výkonu zhruba 107 megawattů (celkem bude mít 126 MW). ČEZ nakupuje hotové projekty, podle tisku jsou mezi prodávajícími vlivní lobbisté. "Na solárním byznysu vydělávají miliardy zejména neprůhledné firmy a lidé s úzkými vazbami na politiky," napsaly nedávno Hospodářské noviny. Největší solární elektrárna v Česku (35 MW), která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku; investor je neznámý.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.9.10
Poslední změna: 30.9.2010
Počet shlédnutí: 196