OSN: České předsednictví EU čeká těžká role při klimatické dohodě

Na české předsednictví v Evropské unii v prvním pololetí příštího roku připadne poslední příležitost k dohodě o základech nové úmluvy o ochraně klimatu, která se má dojednat na konci roku 2009 v dánské Kodani. Na Českou republiku proto čeká významná a obtížná role při tvorbě nástupce Kjótského protokolu. ČTK to řekl výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner, který v těchto dnech navštívil Prahu.

Šéf hlavního orgánu OSN, který má na starosti životní prostředí, prý nyní pozoruje chybějící politickou vůli dosáhnout dohody o snižování emisí oxidu uhličitého (CO2). "V současné době signály přicházející z USA a Evropy nejsou dostatečně jasné, zda je vůle pokračovat v nastartovaném úsilí," poznamenal. Pokud by EU v tomto úsilí nepokračovala, bylo by to podle něj pro rozvojové země velmi znepokojivým signálem, který by je mohl odradit od zapojení do snah o omezení vypouštění škodlivých plynů do ovzduší.

Steiner se proto domnívá, že ČR bude jako předsednická země EU čelit tlaku a očekávání, že unie přinese nějaký posun. "Česká republika bude vyhledávaným státem v tom smyslu, aby Evropská unie přednesla důvěryhodné a hlavně společné stanovisko, pokud jde o řešení otázek změny klimatu," konstatoval německý ekonom. "Bude to kriticky významná role," tvrdí.

V Kjótském protokolu se 37 průmyslových zemí zavázalo ke snížení emisí CO2 o nejméně pět procent do roku 2012 oproti stavu v roce 1990, kdy byl dokument uzavřen. Nepřipojily se však k němu nyní průmyslově expandující země jako Indie a Čína, které se řadí k největším znečišťovatelům ovzduší, a později od něj odstoupily i USA, jež jsou největším producentem skleníkových plynů.

Tento stav by měl napravit nástupce Kjótského protokolu, jehož konečná verze má být dojednána na kodaňské konferenci, aby byl dostatek času pro ratifikaci nového dokumentu před tím, než v roce 2012 vstoupí v platnost. Podle Steinera bude výsledek záležet na tom, zda finální dohoda bude spravedlivě rozdělovat odpovědnost rozvinutých a rozvojových států tak, aby ty méně vyspělé měly důvod se k závazkům bohatších zemí připojit.

"Žádný stát se nezaváže k investicím do nízkouhlíkových zařízení, pokud z toho nebude mít výhody," uvedl šéf UNEP, který do Prahy přijel na pozvání ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ). Důvod, proč se nedaří nelézt řešení, vidí Steiner v tom, že dosavadní nabídky rozvinutých zemí nejsou pro rozvojové zjevně dostatečně atraktivní. Doufá proto, že taková nabídka padne v Kodani, kde podle něj bude hrát významnou úlohu postoj právě zemí, jako je Čína a Indie.

Průmyslově nejvyspělejší země světa sdružené ve skupině G8 se v červenci shodly na nutnosti snížit emise skleníkových plynů minimálně o 50 procent do roku 2050. Na summitu v japonském Tójaku nicméně nestanovily rok, ze kterého mají vycházet, což je i jeden z nejspornějších bodů při hledání nástupce Kjótského protokolu. Některé země jako USA, Kanada a Japonsko totiž nechtějí, aby jím byl nadále rok 1990, neboť v posledních 18 letech u nich emise skleníkových plynů stouply o 18 procent. Tento rok jako výchozí naopak prosazuje Evropská unie, která se zavázala do roku 2020 snížit objem škodlivých plynů oproti roku 1990 nejméně o 20 procent.

Filip Nerad

Zdroj: Ekolist

Tweet