Zprávy z tisku
Odborníci: Vysočina ztíží podmínky pro rozvoj větrné energetiky
Stavbu větrných elektráren na Vysočině podle České společnosti pro větrnou energii ztíží nová krajská strategie ochrany krajinného rázu, která bude omezovat umisťování těchto vysokých stožárů v přírodě. Vyhovět podmínkám bude pro investory skoro nemožné, uvedl v tiskové zprávě předseda společnosti Michal Janeček. Podle vedení kraje ale patří vzhled krajiny k nejcennějším hodnotám tohoto území, proto od regulace větrníků ustupovat nechce.
Podle Janečka strategie omezuje umístění staveb s výškou nad 20 metrů na volném prostranství i těch, které o více než osm metrů převýší okolní lesy. Větrníky bývají vysoké i přes 100 metrů.
"Rozhodli jsme se pro nutnost podřizovat krátkodobý ekonomický prospěch investorů a energovýrobců zájmům obecnějším," zdůvodnil postup kraje hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Dodal, že dřívější necitlivé zásahy do krajiny způsobily problémy, s nimiž se kraj potýká po desetiletí.
Česká společnost pro větrnou energii je profesní organizací osob, které pracují v oboru využívání větrné energie. Podle Janečka je výroba elektřiny z větru ekologická, počítá s ní i energetická koncepce ČR. Souhlas se stavbami se víc než u krajů daří získávat v obcích, které většinou od provozovatelů elektráren dostávají příspěvky do rozpočtu. "V poslední době se ovšem k lepšímu mění i postoj nových vedení krajů, slibné možnosti se otevírají například v Plzeňském kraji," tvrdí Janeček.
Oproti tomu například jihomoravské hejtmanství zatím většinu projektů na výstavu stožárů odmítlo právě s ohledem na poškození krajiny. Ani hejtman Běhounek výrobu elektřiny z větru za tak výhodnou nepovažuje, třeba kvůli náročnosti výroby a instalace zařízení. "Samostatnou problematikou je zatížení přenosové soustavy a vlivy na její stabilitu," podotkl. Větrníky podle něj také mohou mít nepříznivý vliv na okolí. Na rozdíl od větrníků vedení kraje Vysočina podporuje další rozvoj jaderné energetiky v Dukovanech.
Na Vysočině funguje pět větrníků s celkovým instalovaným výkonem 7,7 megawattu, a to u Pavlova na Jihlavsku a u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Loni tyto větrníky dodaly do sítě 17 491 megawatthodin elektřiny, což odpovídalo spotřebě asi 12 000 lidí.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 6.4.09
Poslední změna: 6.4.2009
Počet shlédnutí: 63
Odborníci: Vysočina ztíží podmínky pro rozvoj větrné energetiky
Stavbu větrných elektráren na Vysočině podle České společnosti pro větrnou energii ztíží nová krajská strategie ochrany krajinného rázu, která bude omezovat umisťování těchto vysokých stožárů v přírodě. Vyhovět podmínkám bude pro investory skoro nemožné, uvedl v tiskové zprávě předseda společnosti Michal Janeček. Podle vedení kraje ale patří vzhled krajiny k nejcennějším hodnotám tohoto území, proto od regulace větrníků ustupovat nechce.
Podle Janečka strategie omezuje umístění staveb s výškou nad 20 metrů na volném prostranství i těch, které o více než osm metrů převýší okolní lesy. Větrníky bývají vysoké i přes 100 metrů.
"Rozhodli jsme se pro nutnost podřizovat krátkodobý ekonomický prospěch investorů a energovýrobců zájmům obecnějším," zdůvodnil postup kraje hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Dodal, že dřívější necitlivé zásahy do krajiny způsobily problémy, s nimiž se kraj potýká po desetiletí.
Česká společnost pro větrnou energii je profesní organizací osob, které pracují v oboru využívání větrné energie. Podle Janečka je výroba elektřiny z větru ekologická, počítá s ní i energetická koncepce ČR. Souhlas se stavbami se víc než u krajů daří získávat v obcích, které většinou od provozovatelů elektráren dostávají příspěvky do rozpočtu. "V poslední době se ovšem k lepšímu mění i postoj nových vedení krajů, slibné možnosti se otevírají například v Plzeňském kraji," tvrdí Janeček.
Oproti tomu například jihomoravské hejtmanství zatím většinu projektů na výstavu stožárů odmítlo právě s ohledem na poškození krajiny. Ani hejtman Běhounek výrobu elektřiny z větru za tak výhodnou nepovažuje, třeba kvůli náročnosti výroby a instalace zařízení. "Samostatnou problematikou je zatížení přenosové soustavy a vlivy na její stabilitu," podotkl. Větrníky podle něj také mohou mít nepříznivý vliv na okolí. Na rozdíl od větrníků vedení kraje Vysočina podporuje další rozvoj jaderné energetiky v Dukovanech.
Na Vysočině funguje pět větrníků s celkovým instalovaným výkonem 7,7 megawattu, a to u Pavlova na Jihlavsku a u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Loni tyto větrníky dodaly do sítě 17 491 megawatthodin elektřiny, což odpovídalo spotřebě asi 12 000 lidí.
Zdroj: Ekolist
Datum uveřejnění: 6.4.09
Poslední změna: 6.4.2009
Počet shlédnutí: 63