Obce se mohou těšit na dotace z EU i po roce 2013

Financování rozvojových plánů místních samospráv příštím rokem nekončí. Peníze z fondů Evropské unie poplynou do České republiky i v letech 2014 až 2020, i když v menším objemu než v současnosti.

Peníze z evropských strukturálních fondů tvoří od roku 2004 významnou položku v investiční části rozpočtů nejedné české či moravské obce. Bez podpory prostředků z operačních programů by v řadě tuzemských měst nebyla rekonstruována nová náměstí, nebyly by zmodernizovány školy a polikliniky, nedošlo by k revitalizaci parků a zeleně obecně či by nebyly postaveny nové čističky odpadních vod.

Nejedna starostka či starosta si proto klade otázku, jak bude vypadat celý systém po roce 2013? Odpověď je dvojznačná. Evropských peněz v letech 2014 až 2020 sice bude méně, zato by měl být celý systém jednodušší a efektivnější.

Základní rozhodnutí přijde z Bruselu

Implementace budoucí kohezní politiky v České republice - neboli struktura, zaměření a objem připravovaných operačních programů - bude určena zejména vyjednáváním na úrovni EU. První výstřel ve vyjednávacím maratonu učinila již loni v létě Evropská komise.

Ta v červnu přišla s návrhem tzv. finanční perspektivy na roky 2014 až 2020, ve které tvoří nejvýznamnější položku právě kohezní politika. Její sedmiletý rozpočet Brusel navrhl v objemu 376 mld. EUR, což představuje 0,39 % hrubého národního důchodu (HND) celé EU.

V letech 2007 až 2013 přitom pracuje evropský rozpočet s částkou na kohezi ve výši 308 mld. EUR neboli 0,37 % HND. Je iluzorní se domnívat, že by v dobách dluhové krize a úsporných programů členské státy přistoupily na takto štědře navržené zvýšení rozpočtu na kohezi.

Opozice se formuje ale i k rozpočtovému rámci jako celku. Za úsporný ho rozhodně považovat nemůžeme, budoucí celkový objem by měl činit 1,05 % HND, což je oproti současné sedmiletce dokonce mírné navýšení (nyní 1,048 % HND). Některé členské státy v čele s Velkou Británií proto již hrozí vetem.

Čeští vyjednavači zaujali pozici chytré horákyně. S navýšením celkového rozpočtu EU nesouhlasí, ale s rostoucí částkou v kapitole kohezní politika ano.

Situaci dále komplikuje skutečnost, že až vrcholní představitelé členských států dosáhnou pracně vybojovaného kompromisu, musí s ním vyjádřit souhlas i Evropský parlament. A ten se již nechal slyšet, že ořezávání celounijního rozpočtu nepodpoří. Rozpočtová bitva se svede v nejbližších měsících.

Návrh tuzemských operačních programů je na světě

Budoucí neznámé celoevropské rozhodnutí zásadním způsobem ovlivní objem prostředků kohezní politiky alokovaných pro Českou republiku.

Nicméně výčet podporovaných oblastí je určován především na národní úrovni. Zde ministerstvo pro místní rozvoj nezahálí a v říjnu představilo první návrh struktury budoucích operačních programů (OP). Známé jsou zatím jen názvy a předpokládané řídicí orgány. Konkrétní prioritní osy či oblasti podpory jsou teprve ve stadiu příprav.

Budoucí struktura domácích OP počítá se šesti nosnými programy (plus zvláštním OP pro Prahu, který by měl posílit její roli jakožto pólu růstu, a podpůrným OP Technická pomoc). Kompletní počet operačních programů by měly doplnit ještě finančně méně významné OP s přeshraničním záběrem:

- 5 OP Přeshraniční spolupráce (ČR-Polsko, Sasko-ČR, Bavorsko-ČR, Rakousko-ČR, Slovensko-ČR)

- 1 OP Nadnárodní spolupráce

- 1 OP Meziregionální spolupráce.

Z uvedených nosných operačních programů má být i program v gesci ministerstva průmyslu a obchodu se zaměřením na podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. U něho se dá očekávat zvýšení jeho finanční váhy oproti stávajícímu OPPI.

Samostatný operační program si udrží i ten, ze kterého budou financovány rozvojové projekty v oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání. Objemově nejbohatší by mohl být opět OP Doprava. V návrhu ministerstva je nakonec i operační program zaměřený čistě na životní prostředím, ačkoli se dříve uvažovalo o jeho sloučením s jiným programem. Principy znalostní ekonomiky či sociální integrace by měly být podpořeny z OP Zaměstnanost.

Obce budou financovány z IROP

Patrně nejzásadnější změnou v systému operačních programů je návrat ke zkušenostem z let 2004 až 2006. Dosavadních sedm Regionálních operačních programů (ROP) bude opět sloučeno do jednoho - do tzv. Integrovaného regionálního OP (IROP) řízeného ministerstvem pro místní rozvoj. To je podle našeho názoru i největší změna pro obce a města. Právě dosavadní ROP patří mezi klíčové nástroje financování "evropských projektů" municipalit.

Nevýhody nového systému mohou spočívat v tom, že jednotný IROP nebude dostatečně respektovat odlišné potřeby jednotlivých regionů. Tato obava by měla být eliminována tím, že by se na řízení IROP vedle zástupců centrální úrovně měli podílet i představitelé regionů.

Naopak výhodou nového uspořádání by mělo být sjednocení - a tím i zlevnění - celého systému. K návrhu na centralizaci určitě přispěla i vlna skandálů a podezření ze zneužívání fondů EU, které jsou spojeny zejména s činností některých ROP.

Zelená pro inovativní projekty řešené v partnerství

Naše konzervativní odhady počítají s tím, že částka fondů EU alokovaná pro ČR se oproti současnosti na roky 2014 až 2020 sníží o 15 až 18 %. Po přepočtu na koruny by se stále mohlo jednat o necelých 600 mld. Kč na sedmileté období neboli něco přes 80 mld. Kč ročně.

Na krácení vůči současné "sedmiletce" budou bohužel bity i města a obce. Mezi kandidáty největšího snížení patří i budoucí OP Životní prostředí - a v jeho rámci oblast věnovaná budování kanalizací a čističek odpadních vod.

Dostupné informace naznačují, že podporu si zaslouží zejména projekty s nádechem inovací, znalostní ekonomiky či takové, které přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti dané obce, regionu či celé země. Zkrášlení návsi, odbahnění rybníka, osazení nových laviček či oprava historické kašny sice zvýší kvalitu obyvatel dané obce, její konkurenční schopnost však nepozvednou.

Proto by se měly města a obce zaměřit spíše na projekty typu revitalizace nevyužívaného zemědělského brownfieldu, na jehož místě díky penězům z EU vyroste nové vzdělávací či vědeckovýzkumné pracoviště. Ideálně by se na projektu měli jako partneři podílet i podnikatelé či vědecké nebo univerzitní kapacity. Právě princip partnerství bude v budoucím programovacím období zdůrazňován.

Start ve 2. pololetí 2014

Popsaný negociační maraton, odstartovaný v červnu 2011, bude završen zhruba za dva roky, ve druhé polovině roku 2014, kdy podle našeho názoru začnou být vypisovány první výzvy k podávání žádostí o dotace. Vrcholným představitelům obcí a měst bych však rozhodně nedoporučoval vzít si dvouleté prázdniny, neboť známé přísloví praví, že "štěstí přeje připraveným".

Receptem na budoucí úspěch je naopak bedlivé sledování vyjednávání, jak na evropské, tak i na domácí úrovni, aktualizace strategických rozvojových dokumentů a pečlivá příprava projektových záměrů.

Jan Jedlička,
EU Office České spořitelny

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 17.1.13
Poslední změna: 17.1.2013
Počet shlédnutí: 374