Zprávy z tisku
Nezasahování proti kůrovci je správné, tvrdí nový výzkum parku
Nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí. Tvrdí to představitelé správy národního parku, kteří dnes zveřejnili výsledky rozsáhlého zhruba desetiletého výzkumu. V něm konkrétními čísly z terénního bádání dokazují, že pod vrstvou zničeného lesa vyrůstají nové stromy a dochází tak k přirozené obnově horských smrčin, unikátních lesů na Šumavě. Správa parku přitom řadu let čelí kritice hlavně regionálních politiků, kteří volají po těžbě napadených stromů.
Tým pracovníků parku spolu s vědci ze sousedního parku Bavorský les mapoval zhruba 1300 hektarů území Modravských plání, které patří k nejchladnějším a nejvlhčím územím v Česku. Sníh zde dosahuje až třímetrové výšky a leží skoro 200 dní v roce. Právě v této lokalitě jsou lesy tvořeny vzácnými horskými smrčinami. Vědcům se podařilo zmapovat celý průběh fáze rozpadu lesa po napadení kůrovcem. Využili k tomu nejmodernější techniku od leteckého monitoringu až po infračervené snímky.
Výzkum přitom pracovníci parku opírali o šetření z roku 1998. Tyto výsledky pak porovnávali s vlastním zkoumáním, kdy počítali mladé stromky rostoucí v přírodním lese, kde dočasně uschla většina starých stromů. Zjistili, že na stejném území roste v průměru 2500 smrčků na každý hektar. K obnově pralesa by přitom stačilo jen asi 500 kusů. Uvedená čísla tak podle nich dokazují, že ponechání lesa napospas přírodě je správná cesta.
"Není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin na Šumavě. Sama příroda ví nejlépe, jak má les na Šumavě vypadat, zvláště pak v horských smrčinách. Tam opravdu člověk nic lepšího nevymyslí," řekl ředitel šumavského parku František Krejčí.
Hnutí Duha výsledky sčítání mladých stromků v okolí Modravy uvítalo. Za hranicemi v Bavorsku mají podle ekologů stejné výsledky už řadu let. "Pesimistické prognózy některých politiků, že na Šumavě kůrovec zahubil les, tedy definitivně končí v říši pohádek," uvedl Jaromír Bláha z Duhy.
Národní park Šumava s 16.827 hektary spolu s Národním parkem Bavorský les s 5843 hektary horských smrčin představují největší souvislý areál tohoto typu lesa ve střední Evropě. Na Šumavě lze smrkové horské lesy staré 150 a více let vidět například v okolí hory Poledník, v oblasti Tříjezerní slatě, v okolí Březníku či na Pramenech Vltavy.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.09
Poslední změna: 23.1.2009
Počet shlédnutí: 52
Nezasahování proti kůrovci je správné, tvrdí nový výzkum parku
Nezasahování proti kůrovci na Šumavě je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí. Tvrdí to představitelé správy národního parku, kteří dnes zveřejnili výsledky rozsáhlého zhruba desetiletého výzkumu. V něm konkrétními čísly z terénního bádání dokazují, že pod vrstvou zničeného lesa vyrůstají nové stromy a dochází tak k přirozené obnově horských smrčin, unikátních lesů na Šumavě. Správa parku přitom řadu let čelí kritice hlavně regionálních politiků, kteří volají po těžbě napadených stromů.
Tým pracovníků parku spolu s vědci ze sousedního parku Bavorský les mapoval zhruba 1300 hektarů území Modravských plání, které patří k nejchladnějším a nejvlhčím územím v Česku. Sníh zde dosahuje až třímetrové výšky a leží skoro 200 dní v roce. Právě v této lokalitě jsou lesy tvořeny vzácnými horskými smrčinami. Vědcům se podařilo zmapovat celý průběh fáze rozpadu lesa po napadení kůrovcem. Využili k tomu nejmodernější techniku od leteckého monitoringu až po infračervené snímky.
Výzkum přitom pracovníci parku opírali o šetření z roku 1998. Tyto výsledky pak porovnávali s vlastním zkoumáním, kdy počítali mladé stromky rostoucí v přírodním lese, kde dočasně uschla většina starých stromů. Zjistili, že na stejném území roste v průměru 2500 smrčků na každý hektar. K obnově pralesa by přitom stačilo jen asi 500 kusů. Uvedená čísla tak podle nich dokazují, že ponechání lesa napospas přírodě je správná cesta.
"Není třeba mít obavy o budoucnost horských smrčin na Šumavě. Sama příroda ví nejlépe, jak má les na Šumavě vypadat, zvláště pak v horských smrčinách. Tam opravdu člověk nic lepšího nevymyslí," řekl ředitel šumavského parku František Krejčí.
Hnutí Duha výsledky sčítání mladých stromků v okolí Modravy uvítalo. Za hranicemi v Bavorsku mají podle ekologů stejné výsledky už řadu let. "Pesimistické prognózy některých politiků, že na Šumavě kůrovec zahubil les, tedy definitivně končí v říši pohádek," uvedl Jaromír Bláha z Duhy.
Národní park Šumava s 16.827 hektary spolu s Národním parkem Bavorský les s 5843 hektary horských smrčin představují největší souvislý areál tohoto typu lesa ve střední Evropě. Na Šumavě lze smrkové horské lesy staré 150 a více let vidět například v okolí hory Poledník, v oblasti Tříjezerní slatě, v okolí Březníku či na Pramenech Vltavy.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 24.1.09
Poslední změna: 23.1.2009
Počet shlédnutí: 52