Němečtí Zelení chtějí odstavení jaderných elektráren u sousedů

Berlín 21. dubna (zpravodaj ČTK) - Němečtí opoziční Zelení žádají vládu, aby se zasadila o odstavení jaderných elektráren ve všech zemích, které sousedí s Německem, tedy i v Česku. Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová už ve středu požádala Belgii o dočasnou odstávku dvou jejích reaktorů, dokud se nevyjasní otázka jejich bezpečnosti. Vláda v Bruselu ale tento požadavek odmítla.

"Všude kolem Německa stojí nebezpečné reaktory ve špatném stavu. (Německá) vlády by neměla dál trpět existenci těchto rizikových zařízení," uvedl v dnešním vydání deníku Rheinische Post šéf poslanců Zelených Anton Hofreiter. "Vláda musí po Francii, Švýcarsku, Česku a Belgii jasně požadovat jejich odstavení," dodal.

Podle Hofreitera by se Německo mělo zasadit o vytvoření nových mezinárodních pravidel pro kontrolu provozu jaderných zařízení. Taková pravidla by měla umožnit, aby sousední země mohly víc hovořit do fungování reaktorů, které leží v blízkosti jejich hranic.

Hofreiter neupřesnil, co si představuje pod pojmem "blízko hranic". Belgická elektrárna Tihange, o jejíž odstavení Německo ve středu žádalo, leží zhruba 50 kilometrů od německých hranic, a elektrárna Doel, které se požadavek také týká, více než 100 kilometrů. Česká jaderná elektrárna Temelín se nachází zhruba 70 kilometrů od hranic s Německem.

Němečtí Zelení se sice ve vládě kancléře Gerharda Schrödera na přelomu století zasadili o zahájení německého odklonu od jaderné energetiky, ve stejné době se ale stavěli smířlivě k Temelínu. Tehdejší ministr zahraničí za Zelené Joschka Fischer odmítl spojovat otázku Temelína se vstupem Česka do Evropské unie, čímž vyhrožovalo Rakousko. Odpor proti Temelínu zesílil až v roce 2011 po havárii japonské elektrárny Fukušima, kdy tehdy již opoziční Zelení začali mluvit o české elektrárně jako o nejporuchovějším reaktoru v Evropě. V roce 2013 tvrdili, že Temelín má konstrukční nedostatky, to ale odmítl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Německo ve středu požádalo o odstávku druhého bloku jaderné elektrárny Tihange v jižním Valonsku a třetího bloku v elektrárně Doel nedaleko Antverp. Provoz v nich byl přerušen již v roce 2012 a znovu v roce 2014 poté, co byly v nádobách obou reaktorů zjištěny trhlinky. Belgický regulátor loni v listopadu schválil opětovné spuštění obou reaktorů, když se zjistilo, že vady v tlakových nádobách třiatřicet let starých reaktorů jsou povrchové.

Podle belgického regulačního úřadu reaktory Doel 3 a Tihange 2 splňují "nejpřísnější bezpečnostní kritéria". Hovořilo se o nich i na dubnové schůzce s německými odborníky v Bruselu a rozhodnutím o tom udržet reaktory v chodu prý "není důvod" se znovu zabývat.

V Německu dlouhodobě panuje odpor vůči jaderné energetice, který ještě zesílil po havárii Fukušimy. Vláda kancléřky Angely Merkelové se tehdy rozhodla urychlit odstavení všech německých jaderných elektráren, které by měly ukončit provoz nejpozději v roce 2022. Jejich výkon mají nahradit obnovitelné zdroje. Transformaci německé energetiky ale komplikuje chybějící vysokokapacitní vedení od větrných elektráren na severu země k centrům průmyslu na jihu a doprava elektřiny se částečně uskutečňuje i přes českou přenosovou soustavu.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 25.4.2016 

Tweet