Zprávy z tisku

Německo chce skončit s uhlím v roce 2038, Polsko až v roce 2049

Praha 4. prosince (ČTK) - Vybrané údaje o těžbě uhlí ve světě a o omezování uhelných elektráren v Evropě (uhelná komise dnes doporučila ukončit využívání uhlí v ČR v roce 2038; o věci bude finálně rozhodovat vláda):

 
Foto: catazul@Pixabay.com
 

- Z uhlí (černého i hnědého) se v roce 2019 vyrobilo podle údajů Mezinárodní agentury pro energii (IEA) 38 procent veškeré spotřebovávané elektrické energie ve světě, což z uhlí činí stále největší zdroj. Na druhém místě byl zemní plyn, na který připadlo 23 procent. Následují hydroelektrárny (16 procent), jaderné elektrárny (10 procent), větrné elektrárny (pět procent) a další zdroje.

- Největšími světovými producenty uhlí jsou Čína, Indie, USA, Indonésie, Austrálie, Rusko, JAR, Německo, Kazachstán a Polsko.

- Uhlí jako energetická komodita je ale ve vyspělých zemích na ústupu. Výroba elektřiny z černého a hnědého uhlí v zemích EU loni meziročně klesla o 24 procent, což byl nejprudší pokles minimálně od roku 1990. Největší podíl na tom mají Německo, Španělsko, Nizozemsko, Velká Británie a Itálie, jež se na unijním poklesu výroby elektřiny z uhlí podílejí z 80 procent. Úbytek uhlí nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.

- Řada zemí EU již oznámila předběžné cíle uzavírání svých uhelných elektráren a tepláren. Podle serveru beyond-coal.eu se energie z uhlí již nevyrábí v EU v Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko), ve Švédsku, v Belgii a v Rakousku. Z dalších zemí do této "bezuhelné" skupiny zemí patří také Švýcarsko, Island, Albánie a Norsko.

- Do roku 2021 by měla skončit podle stejného zdroje výroba energie z uhlí v Portugalsku, do roku 2022 ve Francii, do roku 2024 v Británii, která už od letoška nevyužívá energii z uhelných elektráren, do roku 2025 v Irsku a Itálii, do roku 2028 v Řecku, do roku 2029 ve Finsku a Nizozemsku a do roku 2030 v Maďarsku, Slovensku a Dánsku.

- Delší termín si stanovila uhelná velmoc Německo, kde poslanci obou komor parlamentu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038; v tomto roce má skončit využívání uhlí i v ČR.

- Termínu se dlouho bránilo Polsko, které je jediným státem EU, který se nepřipojil k unijnímu slibu být do roku 2050 klimaticky neutrální. Hornické odbory v říjnu dospěly s vládou k dohodě, že bude dotovat ztrátové uhelné doly, čímž se má uzavření posledního z nich odsunout až do roku 2049.

- Nejistota ohledně termínu odklonu od uhlí panuje v EU například v Rumunsku, Bulharsku - a také ve všech zemí bývalé Jugoslávie včetně Slovinska a Chorvatska.

- EU nyní chystá nový evropský fond označovaný zkratkou JTF, který má zmírnit dopady přechodu unijních států ke klimaticky odpovědnému hospodářství v oblastech závislých především na uhlí. Podle červencové dohody lídrů zemí EU má obsahovat 17,5 miliardy eur (téměř 470 miliard korun).

- Europoslanci schválili návrh, který bude základem pro vyjednávání s Evropskou komisí a členskými státy o konečné podobě fondu, poměrem hlasů 417 ku 141. Proti byla například drtivá většina zelených europoslanců, kterým vadil zejména fakt, že na rozdíl od členských států chce EP umožnit částečnou podporu plynu jako dočasné náhražky za uhlí při výrobě energie. Po této možnosti přitom volají některé země východního křídla EU včetně Česka. Podle kritiků však plyn není zcela čistým zdrojem a neměl by být podporován z unijních peněz.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 

 


Datum uveřejnění: 4. prosince 2020
Poslední změna: 8. prosince 2020
Počet shlédnutí: 243