Zprávy z tisku

Největšími znečišťovateli jsou Čína, USA a EU jako celek

Madrid/Praha 1. prosince (ČTK) - Vybrané údaje o znečišťování planety a snahách o snížení emisí skleníkových plynů před začátkem konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu 2. prosince:

Cíle a snahy:

V listopadu 2016, vstoupila oficiálně v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na konferenci v Paříži v prosinci 2015. Podle textu dokumentu, který má v roce 2020 nahradit dosavadní Kjótský protokol z roku 1997, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého.

Čína, která je největším zdrojem skleníkových plynů na světě, v rámci pařížské dohody slíbila, že její emise skleníkových plynů dosáhnou vrcholu někdy kolem roku 2030. Od roku 2017 také zahájila kampaň proti spalování uhlí a zpřísnila emisní normy u vozidel a průmyslu.

Současný cíl EU je snížení emisí o 40 procent k roku 2030. EU je také podle oficiálních prohlášení na cestě ke splnění svých závazků na rok 2020, kterými je redukce emisí o 20 procent či pokrývání pětiny spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Dalším ambiciózním cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo příroda může sama vstřebat.

Podle studie britské nevládní organizace ECIU jsou již dvě malé země, Bhútán a Surinam, uhlíkově neutrální. I další země uhlíkovou neutralitu také přislíbily. Norsko a Uruguay do roku 2030, Švédsko ale i například stát Kalifornie do roku 2045, Francie, Británie nebo Švýcarsko do roku 2050.

Německo původně plánovalo, že do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého (CO2) ve srovnání s rokem 1990 o 40 procent. Do konce loňského roku ale emise klesly jen o 30,6 procenta, takže je prakticky vyloučené, že by se cíl podařilo naplnit. Také Nizozemsko, které je jedním z největších evropských znečišťovatelů, se v následujícím desetiletí patrně nepodaří dodržet vlastní klimatické cíle. Emise by měly být do roku 2030 nižší o 43 až 48 procent oproti roku 1990. To je méně než 49 procent ohlášených vládou.

Současné problémy:

Nedávná zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ale uvedla, že pokud by se země držely svých stávajících závazků ohledně snižování emisí, stouply by teploty do konce století o 3,2 stupně. Pokud se má dodržet cíl o zvýšení teplot maximálně o 1,5 stupně, bude třeba globální emise mezi lety 2020 až 2030 snižovat podstatně rychleji, než dosud - o 7,6 procenta ročně. Pokud bude cílem zvýšení teploty maximálně o dva stupně, pak by bylo třeba ročně snižovat emise o 2,7 procenta.

Každoročně se také zvyšuje množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, které podle expertů ze Světová meteorologické organizace (WMO) stoupá už 30 let v řadě od roku 1984, kdy se s měřením začalo. V roce 2015 hodnota překonala psychologicky důležitou hranici 400 ppm (částic na milion), letos to bylo již 415 ppm. Před průmyslovou revolucí bylo v atmosféře 280 ppm oxidu uhličitého.

Dalším problémem je zvyšování hladiny moří a oceánů. Podle Mezivládní skupiny odborníků o změnách klimatu OSN (GIEC) se ve 20. století hladina moře zvýšila o 15 centimetrů. Tempo tohoto nárůstu se zrychluje a hladina oceánů bude po staletí nadále stoupat, což ohrožuje nízké pobřežní oblasti, kde do roku 2050 bude žít více než miliarda lidí. I když se světu podaří výrazně snížit emise, vzestup oceánů by mohl dosáhnout 30 až 60 centimetrů do roku 2100. A pokud se emise budou dále zvyšovat, může dosáhnout až 110 centimetrů.

Největší znečišťovatelé:

Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29 procent všech emisí), USA (14 procent), EU jako celek (9,6 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta).

USA začátkem listopadu oznámily, že začínají s procesem odstoupení od klimatické dohody, v níž se zavázaly snížit emise oxidu uhlíku do roku 2025 o 26 až 28 procent ve srovnání s úrovní v roce 2005. Podle prezidenta Donalda Trumpa tento závazek poškozuje americkou ekonomiku. Proces odstoupení bude dokončen den po amerických prezidentských volbách v roce 2020, 4. listopadu 2020. Stoupenci dohody v této souvislosti doufají, že nynější prezident Donald Trump příští rok mandát neobhájí a jeho nástupce se k dohodě opět připojí.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 1.12.2019

 

Datum uveřejnění: 1. prosince 2019
Poslední změna: 3. prosince 2019
Počet shlédnutí: 93