Zprávy z tisku
Návrh aktualizace energetické koncepce ČR bude za dva roky
Praha 8. března (ČTK) - Návrh aktualizace Státní energetické koncepce ČR předloží ministerstvo průmyslu a obchodu ke schválení vládě do konce roku 2023, rozhodl dnes kabinet. Úprava dokumentu má prodloužit horizont koncepce do roku 2050 a dále zohlednit přijaté závazky zejména na úrovni EU, závěry Uhelné komise a trend rozvoje moderních technologií.
Foto: Alexas_Fotos@Pixabay
Současné znění koncepce schválila vláda v květnu 2015. Dosud platný materiál obsahuje nástin dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě nazvané optimalizovaný scénář, jenž předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se měla stát jaderná energie, následovaná zemním plynem, ropou a ropnými produkty a obnovitelnými zdroji.
Řada odborníků označuje tehdy přijatou aktualizaci koncepce za velmi konzervativní a dnes už neaktuální. Představitelé současné vlády dlouhodobě uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postavený na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Uhlí naopak čeká útlum. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033.
"Od schválení Státní energetické koncepce ČR v květnu 2015 se uskutečnila na úrovni Evropské unie v oblasti energetiky řada strategických změn. Jasně patrný je důraz na významné provázání energetické a klimatické politiky. Dále je jasně patrný důraz na výrazné snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování ambicí v této oblasti, ale také souvisejících oblastech," napsalo ministerstvo průmyslu a obchodu v dnes schváleném materiálu.
Podle resortu stále platí, že volba energetického mixu je plně v kompetenci a odpovědnosti členského státu, zároveň je však na úrovni EU patrná politická preference některých technologií, a to i v rámci takzvaných nízkouhlíkových technologií. "V tomto ohledu se mimo jiné plánuje spuštění fondu pro obnovitelné zdroje energie na úrovni EU, z něhož budou financovány projekty pro tyto zdroje napříč EU," dodalo ministerstvo.
Podle některých ekologických organizací ministerstvo dosud řadu úkolů z koncepce nesplnilo jako například zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích. "Je nezbytné napravit současný stav, kdy spolu klíčové strategické dokumenty v oblasti energetiky a ochrany klimatu neladí, nebo si dokonce přímo protiřečí. Budoucí podoba Státní energetické koncepce tak musí odrážet také závazky obsažené v Politice ochrany klimatu v ČR a zároveň ve svých ambicích odpovídat navýšeným evropským cílům snižování emisí do roku 2030," uvedl Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.
Největší podíl na výrobě elektřiny v ČR má stále hnědé uhlí. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: ČTK 15. 3. 2021
Datum uveřejnění: 15.3.21
Poslední změna: 15.3.2021
Počet shlédnutí: 893
Návrh aktualizace energetické koncepce ČR bude za dva roky
Praha 8. března (ČTK) - Návrh aktualizace Státní energetické koncepce ČR předloží ministerstvo průmyslu a obchodu ke schválení vládě do konce roku 2023, rozhodl dnes kabinet. Úprava dokumentu má prodloužit horizont koncepce do roku 2050 a dále zohlednit přijaté závazky zejména na úrovni EU, závěry Uhelné komise a trend rozvoje moderních technologií.
Současné znění koncepce schválila vláda v květnu 2015. Dosud platný materiál obsahuje nástin dlouhodobého vývoje české energetiky do roku 2040. Nejpravděpodobnější vývoj je obsažen ve variantě nazvané optimalizovaný scénář, jenž předpokládá, že primárním energetickým zdrojem by se měla stát jaderná energie, následovaná zemním plynem, ropou a ropnými produkty a obnovitelnými zdroji.
Řada odborníků označuje tehdy přijatou aktualizaci koncepce za velmi konzervativní a dnes už neaktuální. Představitelé současné vlády dlouhodobě uvádějí, že český energetický mix by měl být v dlouhodobém horizontu postavený na jaderné energetice a obnovitelných zdrojích. Uhlí naopak čeká útlum. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038, někteří ministři jsou pro odklon od uhlí už v roce 2033.
"Od schválení Státní energetické koncepce ČR v květnu 2015 se uskutečnila na úrovni Evropské unie v oblasti energetiky řada strategických změn. Jasně patrný je důraz na významné provázání energetické a klimatické politiky. Dále je jasně patrný důraz na výrazné snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování ambicí v této oblasti, ale také souvisejících oblastech," napsalo ministerstvo průmyslu a obchodu v dnes schváleném materiálu.
Podle resortu stále platí, že volba energetického mixu je plně v kompetenci a odpovědnosti členského státu, zároveň je však na úrovni EU patrná politická preference některých technologií, a to i v rámci takzvaných nízkouhlíkových technologií. "V tomto ohledu se mimo jiné plánuje spuštění fondu pro obnovitelné zdroje energie na úrovni EU, z něhož budou financovány projekty pro tyto zdroje napříč EU," dodalo ministerstvo.
Podle některých ekologických organizací ministerstvo dosud řadu úkolů z koncepce nesplnilo jako například zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích. "Je nezbytné napravit současný stav, kdy spolu klíčové strategické dokumenty v oblasti energetiky a ochrany klimatu neladí, nebo si dokonce přímo protiřečí. Budoucí podoba Státní energetické koncepce tak musí odrážet také závazky obsažené v Politice ochrany klimatu v ČR a zároveň ve svých ambicích odpovídat navýšeným evropským cílům snižování emisí do roku 2030," uvedl Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.
Největší podíl na výrobě elektřiny v ČR má stále hnědé uhlí. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny.
Zdroj: ČTK 15. 3. 2021
Datum uveřejnění: 15.3.21
Poslední změna: 15.3.2021
Počet shlédnutí: 893