Zprávy z tisku

Naplnění vyššího emisního cíle prostřednictvím budov a obnovitelných zdrojů je pro českou ekonomiku příležitost

Evropští lídři budou ve čtvrtek jednat o zvýšení celoevropského emisního cíle na mínus 55 % do roku 2030. V Česku nyní oproti roku 1990 vypouštíme o 35 % emisí méně. Naplnění většiny ze zbývajících 20 p.b. renovacemi budov a rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE) přinese přes 900 miliard nových investic zejména pro malé a střední firmy, nejméně 80 tisíc pracovních míst, kvalitnější bydlení a čistější ovzduší. Na jejich vyvolání musí vláda použít adekvátní část z bezprecedentního objemu fondů, které na klimatická opatření EU postupně vyčleňuje.

 
Foto: Foto-Rabe@Pixabay.com
 

Evropská rada bude na svém jednání tento čtvrtek hlasovat o zvýšení společného klimatického úsilí. [1] Očekává se schválení nového společného cíle EU snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Není dosud jasné, jaký cíl by platil pro jednotlivé členské státy.

České emise jsou oproti roku 1990 nižší o 35 % už nyní. Snížení o zbývajících 20 procentních bodů (p.b.) představuje zhruba 32 milionů tun (Mt) CO2 a je technicky i ekonomicky možné a pro stát výhodné, uvedli dnes na společné tiskové konferenci zástupci Šance pro budovy a Komory obnovitelných zdrojů energie.

Graf: Budovy a obnovitelné zdroje energie mohou do roku 2030 nákladově efektivně zajistit nejméně dvě třetiny z potřebného snížení emisí do roku 2030 (celkem 21-24 milionů tun CO2 ze 32 Mt CO2 celkových).

Zvyšováním energetické účinnosti v obytných, veřejných a komerčích budovách včetně rozvoje fotovoltaických instalací na nich lze do roku 2030 v progresivním scénáři snížit emise o 13,3 Mt CO2 (v hypotetickém scénáři mapujícím ekonomický potenciál dokonce až o 16 Mt). [2] Rozvojem obnovitelných zdrojů podle středního scénáře Komory OZE lze emise snížit o 8,4 Mt CO2. [3] Navržená opatření by přinesla nejméně 927 miliard korun [4] nových investic, k jejichž vyvolání bude potřeba zhruba 300 miliard korun veřejné podpory. Tyto prostředky má stát zajistit z dostupných evropských programů: Modernizačního fondu, Fondu obnovy (Národního plánu obnovy), Fondu spravedlivé transformace, Evropských strukturálních a investičních fondů nebo z výnosů emisních povolenek.

Vláda se o to sice do jisté míry snaží, ale doposud není zřejmý koncepční plán, zda se státu povede zajistit dostatečné prostředky a z jakých fondů se tak stane.

Co je potřeba udělat

  • Dostupné evropské prostředky prioritně koncentrovat do nejúčinnějších klimatických opatření: zvyšování energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů. Mít koncepční plán na jejich využití.
  • Alokovat dostatečné prostředky pro všechny segmenty budov a instalace obnovitelných zdrojů na nich a v nich: pro obytné, veřejné a podnikatelské budovy, konkrétně zejména:
    • Zajistit stabilní a posílené financování programu Nová zelená úsporám, který nově bude podporovat vedle rodinných domů také bytové domy (doposud byly podporovány z končícího IROPu). Do roku 2030 bude potřeba 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze ve Fondu obnovy ve výši 10 mld. Kč a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 mld. Kč.
    • Pro veřejné a vládní budovy bude třeba alokace ve výši alespoň 45 až 50 miliard korun. Zatím je alokováno 12 miliard z budoucího OPŽP a 3,5 miliardy z Fondu obnovy.
  • Zajistit podporu projektové přípravy pro renovace budov ve všech segmentech. Příprava trvá déle a je často složitější, než vlastní realizace. Zapojení energetických specialistů a projektantů může investici zlevnit, pomoci dosáhnout vyšších úspor energie a zároveň zajistit kvalitnější vnitřní prostředí.
  • Navýšit cíl pro spotřebu OZE ve 2030 na nejméně 24 % (současný cíl je na úrovni 22 %). Zdánlivě zanedbatelný rozdíl 2 p.b. představuje rozdíl více než 30 petajoulů čisté energie.
  • Při nastavování parametrů jednotlivých výzev programu RES+ v Modernizačním fondu by měl stát preferovat lokální výrobu z OZE a aby do programu připustil vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje).
  • Dokončit transpozici evropské legislativy vč. implementace Národního energeticko-klimatického plánu.

Pro srovnání: Investice do nového jaderného zdroje o výkonu 1 200 MW přinese snížení emisí pouze o maximálně 5 procentních bodů při přímé náhradě nejšpinavějších uhelných elektráren. A to nejdříve v roce 2038, pokud vůbec.

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Zvyšování evropského cíle úspory emisí znamená jedinečný impuls pro úspory v budovách a nové obnovitelné zdroje. Další a další evropské fondy na klimatická opatření jsou naprosto vyjímečná šance na modernizaci a zotavení ekonomiky Česka, takovou příležitost podruhé nedostaneme. Jestli ji  promrháme a peníze rozdrobíme do desítky „taky-klimatických” opatření, hrozí, že stát v post-covidové době nebude mít na transformaci energetiky dost peněz. S odstupem největší klimatický problém Česka se jmenuje výroba energie z uhlí.”

 

„V zahraničí vidíme intenzivní přípravy a zavádění zdanění uhlíku, i toto téma, například v podobě zavedení minimální ceny uhlíku v ČR fakticky zcela chybí, přitom je to jeden z nejúčinnějších nástrojů přinášející navíc úsporu na potřebné dotace i prostředky pro jejich financování včetně speciálních nástrojů nízkopříjmovým domácnostem.”

 

Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, řekl:

„Ministerstva se snaží renovace budov v příští dekádě investičně podpořit. V řadě případů ale přelévají potřebnou alokaci z fondu do fondu, bez jasné koncepce. Žádný ministr neřekne, že renovace budov nechce, ale nyní je potřeba něco navíc: Jednotná koordinace vlády a prioritizace, která zajistí dostatečnou politickou a manažerskou kapacitu pro přípravu všech programů. Tyto investice jsou výborným nástrojem pro nastartování ekonomiky a mohou reálně zlepšit kvalitu bydlení stovkám tisíc domácností.”

Zdroje:

[1] Návrh agendy evropské rady (zde). Tiskový briefing před konáním akce probíhá zítra (středa) ve 13.30 (registrace do 12:00; zde)

[2] Studie Šance pro budovy a Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) (zde).

[3] Střední scénář Komory OZE předpokládá dosažení spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 na úrovni nejméně 24,3 %. Podrobnosti zde. Výpočet emisního snížení předpokládá náhradu spotřebované energie pomocí obnovitelných zdrojů a byl proveden s využitím koeficientu 0,6 t CO2 na 1 MWh elektřiny (odpovídá intenzitě českého energetického mixu) a 0,3 t CO2 na 1 MWh tepla (odpovídá intenzitě tepla vyrobeného v SCTZ). Z výpočtu byly vyjmuty fotovoltaické instalace na budovách, které jsou již započítány v segmentu energetické účinnosti (2,5 až 5,1 Mt CO2 dle scénáře).

[4] Částka je složena z 600 miliard na energetickou účinnost (detaily zde) a 327,5 mld korun na obnovitelné zdroje (studie ČVUT, detaily zde).

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE a Šance pro budovy 8. 12. 2020

 


Datum uveřejnění: 8. prosince 2020
Poslední změna: 8. prosince 2020
Počet shlédnutí: 329