Na Vysočině se zvyšuje zpracování bioodpadu díky dotacím

Na Vysočině se zvyšuje množství zpracovávaného bioodpadu. K budování kompostáren a rozmisťování kontejnerů na zbytky trávy či listí přistupují radnice kvůli přísnějším legislativním podmínkám, které je nutí snižovat objem odpadků ukládaných na skládky. Projekty radnic často dotuje kraj nebo EU. Jak dnes zjistila ČTK, v posledních dvou letech začaly zeleň zpracovávat provozy u Náměště nad Oslavou, v Pacově a Jihlavě, další stavby v kraji se chystají.

Kompostárna nedaleko Náměště je otevřena od loňského jara, dokáže zpracovat až 3000 tun odpadu. Velkoobjemové kontejnery na zeleň jsou rozmístěny v 11 okolních obcích, v dalších čtyřech sídlech včetně Náměště mohou lidé dávat bioodpad i do menších nádob u domů. Za každou tunu odvezené zeleně obce platí 350 korun.

Za tunu kompostu zájemci zaplatí 500 až 700 korun, podle množství a kvality jeho zpracování. Síť odběratelů se teprve začíná tvořit, podotkla Květuše Hejátkové z náměšťské zemědělské a ekologické agentury ZERA.

Novou kompostárnu nyní dokončilo město Pacov. Stála 16 milionů korun a převážnou část nákladů hradila EU. Kompostárna, která vznikla v bývalém vojenském areálu, má kapacitu téměř 1000 metrů krychlových hmoty. Kompost bude zatím sloužit při úpravě veřejných ploch. U komunální skládky v Jihlavě - Henčově začala fungovat kompostárna před rokem. Město za ni zaplatilo 5,2 milionu korun, stejnou částku přidal podnik Služby města Jihlavy. Kompostárnu plánuje i Přibyslav na Havlíčkobrodsku nebo svazek obcí Třebíčska.

Zpracování bioodpadu letos potřetí dotoval kraj Vysočina prostřednictvím grantového programu. V něm uspělo 17 projektů, které si rozdělí 700.000 korun. V uplynulých dvou letech dotace činila celkem 1,9 milionu korun. Zájem o dotace na zpracování biologicky rozložitelného odpadu je zatím podstatně nižší než u zavedenějšího třídění odpadového skla, papíru či plastů.

Zdroj: EkoList

Tweet