Na Vysočině se z bioodpadu dělá většinou kompost, ve Žďáru teplo

V sídlech na Vysočině v posledních letech přibývají nádoby na biologický odpad, radnice na jejich nákup dostávaly dotace. Mnoho rodin si díky tomu za výhodných podmínek pomohlo ke kompostéru, v němž zpracovávají odpad ze své zahrady a kuchyně. Třeba v Havlíčkově Brodě už má kompostér skoro 1200 domácností.

V sídlech na Vysočině v posledních letech přibývají nádoby na biologický odpad, radnice na jejich nákup dostávaly dotace. Mnoho rodin si díky tomu za výhodných podmínek pomohlo ke kompostéru, v němž zpracovávají odpad ze své zahrady a kuchyně. Třeba v Havlíčkově Brodě už má kompostér skoro 1200 domácností. Podle zjištění ČTK v kraji přibyly také komunální kompostárny. Někde lidé třídí i olej zbylý po smažení. Bioplynová stanice ve Žďáru nad Sázavou vyrábí z trávy, zbytků zeleniny i pečiva teplo a elektřinu. Teplo slouží k vytápění domů ve městě.

Ždářskou bioplynovou stanici postavila a provozuje firma ODAS, která se zabývá svozem a tříděním odpadu. Je to jediné zařízení svého druhu na Vysočině. Mezi "bioplynkami" jinak převažují provozy zpracovávající kukuřici a odpady ze zemědělství. "Bioodpad z obcí už svážíme pět let, bioplynová stanice je v provozu čtyři roky," řekla manažerka firmy ODAS Iva Zeroníková.

Vloni svážela auta do žďárské stanice bioodpad asi z 25 obcí a měst. Zařízení dokáže ročně zpracovat 15.000 tun bioodpadu. "Z těch popelnic od obyvatel teď je kolem tří čtyř tisíc tun," uvedla Zeroníková. V zařízení končí i tráva z obecních parků a prošlé potraviny z marketů. Zeroníková předpokládá, že vzhledem k nynější povinnosti obcí zajistit třídění se bude rajon svozu bioodpadu zahušťovat.

Do zavedení systému třídění komunálního bioodpadu obce tlačí legislativa, aby klesl objem odpadků končících na skládkách. Podle údajů kraje bylo na Vysočině v roce 2013 uloženo tohoto odpadu na skládky v přepočtu na jednoho obyvatele 105,4 kilogramu, zhruba o 30 kilogramů více, než byl limit pro ten rok. Od letoška jsou obce povinny zajistit místa pro oddělený sběr alespoň u biologických odpadů rostlinného původu, a to minimálně od 1. dubna do 30. října.

Ve Žďáru nad Sázavou bylo podle městského úřadu rozmístěno 911 popelnic na bioodpad k rodinným domům a 127 kontejnerů na tento odpad u bytových domů. Třídění městu ušetřilo nemalé peníze, sdělila mluvčí radnice Nikola Adlerová. "V bioplynové stanici platíme za (odebranou) tunu 300 korun oproti uložení na skládce v Ronově nad Sázavou, kde je to na 850 korun," vysvětlila.

Někde na Vysočině už mohou domácnosti třídit i použité oleje a tuky. Firma Eko-PF rozmístila v kraji do deseti kontejnerů, v zemi je má ve 150 sídlech. Na Vysočině bylo podle zástupce firmy Pavla Marka zatím vybráno kolem tuny oleje. Nejdéle, asi rok, mají kontejner ve Ždírci nad Doubravou a v Lípě u Havlíčkova Brodu. Oleje se po zpracování dál používají, kupříkladu v automobilovém průmyslu.

V Jihlavě mohou zatím lidé odevzdávat bioodpad hlavně ve sběrných dvorech a v kompostárně. Na ní bylo loni vyrobeno zhruba 1000 tun kompostu, převážně ze zeleně z městských parků. Pilotní program třídění bioodpadu začal v Jihlavě loni na jaře, týká se částí Pávov a Zborná. Ve Zborné se zatím zapojilo 35 procent domácností, v Pávově polovina. Od března budou nádoby na biologický odpad také v lokalitě Slunce. "Třídění bioodpadu v Jihlavě by mělo být celoplošně zajištěno v roce 2016," doplnil mluvčí radnice Radek Tulis.

Dotace na recyklaci biologického odpadu dávala unie i Kraj Vysočina. Mezi 191 žadatelů v krajském grantovém programu Bioodpady bylo od roku 2005 rozděleno přes šest milionů Kč.

Zdroj: zpráva ČTK

Tweet