Na Vysočině roste víc řepky a kukuřice, ubyly brambory i mák

Na polích Vysočiny se letos pěstuje víc řepky i kukuřice. Proti minulému roku ale ubylo brambor, máku a kmínu. Největší část orné půdy v kraji zabírají obiloviny. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů zemědělských plodin, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci podle ankety ČTK přičítají útlum u některých plodin hlavně jejich nízkým výkupním cenám. Změny způsobují i přibývající bioplynové stanice na farmách.

Obiloviny se na Vysočině pěstují na 144.000 hektarech, což je meziročně o téměř dvě procenta méně. Nejvíc je naseto pšenice, následuje ječmen. Některé podniky se už chystají na žně. Podle ankety ČTK očekávají běžný hektarový výnos; tento výše položený kraj nedoplatil na sucho tolik jako třeba jižní Morava. "Zatím to vypadá na takový průměr. Nebude to žádná abnormální úroda ani propadák," řekl ČTK Josef Houček, předseda VOD Kámen na Pelhřimovsku. Kombajny tohoto družstva dnes měly poprvé vyjet do polí s ozimým ječmenem, plány ale pokazil déšť. 

Rozloha polí s řepkou stoupla v kraji proti loňsku o sedm procent na 42.300 hektarů, protože zemědělci dostávají za řepku dobře zaplaceno. Pěstování kukuřice na siláž se na Vysočině zvýšilo o osm procent. Tato plodina, která se používá i k výrobě energií v bioplynových stanicích, zabírá 34.800 hektarů.

Řada zemědělců ale omezila pěstování brambor, jichž se na Vysočině produkuje nejvíc v Česku. Minulá úroda se prodávala se ztrátou, proto rozloha bramborových polí na Vysočině meziročně klesla o desetinu, na 8500 hektarů. Na úkor brambor se také rozšiřuje pěstování kukuřice pro "bioplynky". Brambor je nasázeno méně v celé ČR. 

Ještě větší propad nastal u pěstování máku a kmínu, i to je republikový trend. Mák na Vysočině letos zabírá 3400 hektarů půdy, což je skoro pětina jeho výměry v Česku. Želivské Zemědělské družstvo Vysočina zachovalo mák na loňských asi 140 hektarech. Zatím se zdá, že se mu to vyplatí. Ceny máku byly loni nevýhodné, ale na jaře se začaly zvedat. "Impulzem patrně byla ta skutečnost výrazného snížení osevních ploch," řekl ředitel družstva Josef Bulant. 

Farmáři na Vysočině se rovněž řadí k významným pěstitelům kmínu. Letošních 661 hektarů i přes výrazný meziroční pokles činí 22 procent všech kmínových polí v ČR. "Jakmile je málo hektarů, zvedne se cena a kmín zase všichni nasejí," podotkl Josef Kameník ze sdružení Český kmín. Takový vývoj se podle něj v posledních letech opakuje. Pěstování kmínu ovlivňuje i to, že jde o dvouletou rostlinu.

Vývoj osevních ploch zemědělských plodin na Vysočině:

ČSÚ

Zdroj: ČTK

Tweet