Zprávy z tisku
Na Vysočině roste víc kukuřice, řepky a máku, mírně ubylo brambor
Na polích Vysočiny se letos pěstuje o něco víc kukuřice, řepky a máku, naopak mírně ubylo obilovin, brambor a kmínu. Výkyvy u těchto plodin ale většinou nejsou tak výrazné jako před rokem. Nejvíc orné půdy v kraji zabírají obiloviny. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci se pomalu chystají na žně. Některé podniky počítají se zahájením sklizně v příštím týdnu.
Obiloviny se na Vysočině pěstují na 142.800 hektarech půdy, což je ve
srovnání s minulým rokem asi o 1400 hektarů méně. Nejvíc je tradičně
naseto pšenice, následují ječmeny.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen
na Pelhřimovsku se chystá zahájit žně po neděli, pokud vydrží dobré
počasí. Nejdřív bude sklízet ozimý ječmen. "Zatím se dá říci, že ozimy
vypadají dobře, jak ječmeny, tak pšenice. Trochu hůř jsou na tom jarní
ječmeny," popsal předseda Josef Houček současný stav. Jařiny podle jeho
slov doplatily na deštivé jaro. Dobré jsou zatím porosty řepky, ale
zpožďuje se její zrání, sklizeň tak začne asi o dva týdny později než
obvykle.
Řepka zabírá na celé Vysočině přes 42.900 hektarů polí,
meziročně jí přibylo 630 hektarů. Rozšiřuje se i pěstování kukuřice na
zeleno, a to i v souvislosti s přibývajícími bioplynovými stanicemi. Na
Vysočině je teď 35.600 hektarů kukuřičných polí. V posledních dvou
letech přidali zemědělci této plodině dohromady více než 3400 hektarů
polí.
Zemědělci na Vysočině jsou v Česku dominantními pěstiteli
brambor a kmínu; u máku jim mezi kraji patří druhá příčka. Pěstování
těchto plodin hodně ovlivňuje vývoj farmářských cen u předcházející
sklizně; podstatný propad v jejich pěstování kvůli tomu nastal před
rokem. Letos je mírnější pokles u brambor a u kmínu, zatímco pěstování
máku se trochu oživilo.
Bramborami letos zemědělci v kraji osázeli
8301 hektarů polí, o rok dříve tato tradiční plodina na Vysočině
zabírala 8502 hektarů. Kmín se pěstuje na 600 hektarech polí, meziročně
ubylo 61 hektarů polí s tímto kořením. Maková pole se na Vysočině naopak
meziročně rozšířila o desetinu na letošních 3800 hektarů. V roce 2011
se ale mák na Vysočině pěstoval na více než 5300 hektarech polí.
2013 (ha)
2012 (ha)
2011 (ha)
osevní plocha celkem
276.686
278.543
280.902
obiloviny
142.801
144.197
147.075
brambory
8301
8502
9448
řepka
42.932
42.302
39.434
mák
3779
3430
5320
kmín
600
661
1062
kukuřice na zeleno a siláž
35.598
34.852
32.183
Zdroj: Agris
Datum uveřejnění: 11.7.14
Poslední změna: 11.7.2014
Počet shlédnutí: 565
Na Vysočině roste víc kukuřice, řepky a máku, mírně ubylo brambor
Na polích Vysočiny se letos pěstuje o něco víc kukuřice, řepky a máku, naopak mírně ubylo obilovin, brambor a kmínu. Výkyvy u těchto plodin ale většinou nejsou tak výrazné jako před rokem. Nejvíc orné půdy v kraji zabírají obiloviny. Vyplývá to ze soupisu ploch osevů zemědělských plodin, který zveřejnil Český statistický úřad. Zemědělci se pomalu chystají na žně. Některé podniky počítají se zahájením sklizně v příštím týdnu.
Obiloviny se na Vysočině pěstují na 142.800 hektarech půdy, což je ve srovnání s minulým rokem asi o 1400 hektarů méně. Nejvíc je tradičně naseto pšenice, následují ječmeny.
Výrobně-obchodní družstvo Kámen na Pelhřimovsku se chystá zahájit žně po neděli, pokud vydrží dobré počasí. Nejdřív bude sklízet ozimý ječmen. "Zatím se dá říci, že ozimy vypadají dobře, jak ječmeny, tak pšenice. Trochu hůř jsou na tom jarní ječmeny," popsal předseda Josef Houček současný stav. Jařiny podle jeho slov doplatily na deštivé jaro. Dobré jsou zatím porosty řepky, ale zpožďuje se její zrání, sklizeň tak začne asi o dva týdny později než obvykle.
Řepka zabírá na celé Vysočině přes 42.900 hektarů polí, meziročně jí přibylo 630 hektarů. Rozšiřuje se i pěstování kukuřice na zeleno, a to i v souvislosti s přibývajícími bioplynovými stanicemi. Na Vysočině je teď 35.600 hektarů kukuřičných polí. V posledních dvou letech přidali zemědělci této plodině dohromady více než 3400 hektarů polí.
Zemědělci na Vysočině jsou v Česku dominantními pěstiteli brambor a kmínu; u máku jim mezi kraji patří druhá příčka. Pěstování těchto plodin hodně ovlivňuje vývoj farmářských cen u předcházející sklizně; podstatný propad v jejich pěstování kvůli tomu nastal před rokem. Letos je mírnější pokles u brambor a u kmínu, zatímco pěstování máku se trochu oživilo.
Bramborami letos zemědělci v kraji osázeli 8301 hektarů polí, o rok dříve tato tradiční plodina na Vysočině zabírala 8502 hektarů. Kmín se pěstuje na 600 hektarech polí, meziročně ubylo 61 hektarů polí s tímto kořením. Maková pole se na Vysočině naopak meziročně rozšířila o desetinu na letošních 3800 hektarů. V roce 2011 se ale mák na Vysočině pěstoval na více než 5300 hektarech polí.
| 2013 (ha) | 2012 (ha) | 2011 (ha) | |
| osevní plocha celkem | 276.686 | 278.543 | 280.902 |
| obiloviny | 142.801 | 144.197 | 147.075 |
| brambory | 8301 | 8502 | 9448 |
| řepka | 42.932 | 42.302 | 39.434 |
| mák | 3779 | 3430 | 5320 |
| kmín | 600 | 661 | 1062 |
| kukuřice na zeleno a siláž | 35.598 | 34.852 | 32.183 |
Zdroj: Agris
Datum uveřejnění: 11.7.14
Poslední změna: 11.7.2014
Počet shlédnutí: 565