Zprávy z tisku
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice na farmě v Budišově
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice, vybudovalo ji Zemědělské družstvo Budišov na Třebíčsku. Zařízení má elektrický výkon 750 kilowattů (kW) a 696 kW při výrobě tepla. Stanice stála přes 62 milionů korun a dotovala ji Evropská unie, řekl dnes ČTK ředitel podniku Stanislav Jaša. V celém kraji je podle informací energetických společností v provozu kolem 13 bioplynových stanic, v posledních letech více přibývají na farmách.
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice, vybudovalo ji Zemědělské družstvo Budišov na Třebíčsku. Zařízení má elektrický výkon 750 kilowattů (kW) a 696 kW při výrobě tepla. Stanice stála přes 62 milionů korun a dotovala ji Evropská unie, řekl dnes ČTK ředitel podniku Stanislav Jaša. V celém kraji je podle informací energetických společností v provozu kolem 13 bioplynových stanic, v posledních letech více přibývají na farmách.
Budišovské družstvo hospodaří na 2650 hektarech zemědělské půdy a zabývá se chovem skotu a prasat. Stejně jako ostatní zemědělci si od výroby energií slibuje především zlepšení ekonomiky. Stanice bude zpracovávat na bioplyn odpad ze živočišné výroby, takzvanou kejdu. Ke kejdě se bude přidávat zelená hmota vypěstovaná asi na 300 hektarech půdy.
Elektřina se prodává do distribuční sítě. "Téměř veškeré teplo se využije v družstvu," doplnil Jaša. Teplo z bioplynové stanice slouží k ohřívání užitkové vody a pro vytápění budov, mezi nimi i kanceláří, dílen a kravína s dojírnou.
Na distribučním území E.ON v kraji, do nějž spadají čtyři z pěti okresů Vysočiny, je aktuálně v provozu osm bioplynových stanic s výkonem od 150 do 850 kW - největší je v Radešínské Svratce na Žďársku. Na Havlíčkobrodsku, které spravuje firma ČEZ, funguje pět stanic.
Bioplynové stanice však nejsou jen v zemědělství, fungují například i u velkých čistíren odpadních vod. Ve Žďáru nad Sázavou se s podporou unie od letošního jara staví velké zařízení asi za 100 milionů korun, které bude vyrábět elektřinu a teplo z komunálního odpadu dosud vyváženého na skládky. Investorem je firma Odas zabývající se svozem a tříděním odpadu.
S některými bioplynovými stanicemi v Česku mají problém obyvatelé a některé ekologické organizace. Na Vysočině si lidé loni na podzim stěžovali na zápach kolem stanice v haberském lihovaru, která zpracovává takzvané lihovarské výpalky. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pak zjistila, že je stanice provozována bez patřičných povolení a provozovateli udělila pokutu. Řešení případu ale podle inspekce brzdí změny majitelů.
Zápach v bioplynových stanicích způsobuje podle ČIŽP hlavně zkracování výrobní doby a špatně nastavené technologie. S problémy se ale podle nedávných informací ČŽIP setkávají inspektoři v kraji jen výjimečně. Je to dáno i tím, že při nedodržování zásad provozu se snižuje účinnost zařízení, a vyrobí se tak méně elektřiny.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 18.9.10
Poslední změna: 19.9.2010
Počet shlédnutí: 514
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice na farmě v Budišově
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice, vybudovalo ji Zemědělské družstvo Budišov na Třebíčsku. Zařízení má elektrický výkon 750 kilowattů (kW) a 696 kW při výrobě tepla. Stanice stála přes 62 milionů korun a dotovala ji Evropská unie, řekl dnes ČTK ředitel podniku Stanislav Jaša. V celém kraji je podle informací energetických společností v provozu kolem 13 bioplynových stanic, v posledních letech více přibývají na farmách.
Na Vysočině přibyla další bioplynová stanice, vybudovalo ji Zemědělské družstvo Budišov na Třebíčsku. Zařízení má elektrický výkon 750 kilowattů (kW) a 696 kW při výrobě tepla. Stanice stála přes 62 milionů korun a dotovala ji Evropská unie, řekl dnes ČTK ředitel podniku Stanislav Jaša. V celém kraji je podle informací energetických společností v provozu kolem 13 bioplynových stanic, v posledních letech více přibývají na farmách.
Budišovské družstvo hospodaří na 2650 hektarech zemědělské půdy a zabývá se chovem skotu a prasat. Stejně jako ostatní zemědělci si od výroby energií slibuje především zlepšení ekonomiky. Stanice bude zpracovávat na bioplyn odpad ze živočišné výroby, takzvanou kejdu. Ke kejdě se bude přidávat zelená hmota vypěstovaná asi na 300 hektarech půdy.
Elektřina se prodává do distribuční sítě. "Téměř veškeré teplo se využije v družstvu," doplnil Jaša. Teplo z bioplynové stanice slouží k ohřívání užitkové vody a pro vytápění budov, mezi nimi i kanceláří, dílen a kravína s dojírnou.
Na distribučním území E.ON v kraji, do nějž spadají čtyři z pěti okresů Vysočiny, je aktuálně v provozu osm bioplynových stanic s výkonem od 150 do 850 kW - největší je v Radešínské Svratce na Žďársku. Na Havlíčkobrodsku, které spravuje firma ČEZ, funguje pět stanic.
Bioplynové stanice však nejsou jen v zemědělství, fungují například i u velkých čistíren odpadních vod. Ve Žďáru nad Sázavou se s podporou unie od letošního jara staví velké zařízení asi za 100 milionů korun, které bude vyrábět elektřinu a teplo z komunálního odpadu dosud vyváženého na skládky. Investorem je firma Odas zabývající se svozem a tříděním odpadu.
S některými bioplynovými stanicemi v Česku mají problém obyvatelé a některé ekologické organizace. Na Vysočině si lidé loni na podzim stěžovali na zápach kolem stanice v haberském lihovaru, která zpracovává takzvané lihovarské výpalky. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pak zjistila, že je stanice provozována bez patřičných povolení a provozovateli udělila pokutu. Řešení případu ale podle inspekce brzdí změny majitelů.
Zápach v bioplynových stanicích způsobuje podle ČIŽP hlavně zkracování výrobní doby a špatně nastavené technologie. S problémy se ale podle nedávných informací ČŽIP setkávají inspektoři v kraji jen výjimečně. Je to dáno i tím, že při nedodržování zásad provozu se snižuje účinnost zařízení, a vyrobí se tak méně elektřiny.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 18.9.10
Poslední změna: 19.9.2010
Počet shlédnutí: 514