Zprávy z tisku
Na sestřelené dřevo si brousí zuby škůdci
V lesích leží tisíce kubíků polomového dřeva. Pokud se včas nezpracuje, předvedou škůdci lesníkům a majitelům opravdový tanec.
Kdo se dnes projde lesními porosty v regionu, musí uznat, že lednová kalamita nadělala v porostech opravdovou paseku.
Sestřelené špičky stromů, kmínky ohlé až k zemi i velké vývraty stále připomínají rozsah katastrofy. A může být ještě hůř, protože pod kůrou mnohých stromů čeká další nepřítel - lýkožrout smrkový a jeho kumpáni.
"U polomů se někde jedná dokonce o plošné poškození. V této souvislosti vydal odbor ochrany životního prostředí magistrátu výzvu vlastníkům lesů ke zpracování nahodilé těžby," uvedla k problému náměstkyně českobudějovického primátora Ivana Popelová.
Menší vlastníci však většinou neoplývají prostředky. A tak, pokud nevezmou pilu do rukou sami, rozhodnou se možná, jako řada obcí, přenechat polomové dřevo za pár korun drobným zájemcům. U polomového dřeva totiž víc stojí práce dřevařů, než se dá utržit při jeho dalším prodeji.
Nejhorší variantou by podle mnohých bylo, kdyby polomy zůstaly v lese nedotčené do začátku teplejších měsíců. A podle odborníků právě to hrozí u drobných vlastníků.
"V dubnu, když teploty stoupnou nad patnáct stupňů, může se to však místně lišit, se objeví první generace dospělých škůdců, ale to je jen začátek," konstatoval entomolog Jiří Zelený z Biologického centra Entomologického ústavu Akademie věd v Č. Budějovicích. Samičky jsou podle entomologa schopné naklást postupně až dvakrát šedesát vajíček a výjimečně provést snůšku i potřetí. Akční rádius dospělého motýlka lýkožrouta smrkového i jiných škůdců je kolem 50 - 100 metrů, ale přenesen větrem překoná i větší vzdálenost.
"Letošní polom je nebezpečný, protože je rozptýleným poškozením. Pokud se v zimě nepodaří polom zlikvidovat, bude na jaře osazen kůrovci. To znamená, že dojde k jejich přemnožení. Je to vážná situace," varoval odborný lesní hospodář Ivo Hányš.
Zatímco velcí vlastníci si poradí snáze, u drobnějších hrozí zanedbání povinností. Kůrovcová kalamita, tolik diskutovaná na Šumavě, by pak na sebe nemusela nechat dlouho čekat.
Zdroj: Českobudějovické listy
Datum: 27.02.2006
Autor: EDWIN OTTA
Datum uveřejnění: 27.2.06
Poslední změna: 27.2.2006
Počet shlédnutí: 130
Na sestřelené dřevo si brousí zuby škůdci
V lesích leží tisíce kubíků polomového dřeva. Pokud se včas nezpracuje, předvedou škůdci lesníkům a majitelům opravdový tanec.
Kdo se dnes projde lesními porosty v regionu, musí uznat, že lednová kalamita nadělala v porostech opravdovou paseku.
Sestřelené špičky stromů, kmínky ohlé až k zemi i velké vývraty stále připomínají rozsah katastrofy. A může být ještě hůř, protože pod kůrou mnohých stromů čeká další nepřítel - lýkožrout smrkový a jeho kumpáni.
"U polomů se někde jedná dokonce o plošné poškození. V této souvislosti vydal odbor ochrany životního prostředí magistrátu výzvu vlastníkům lesů ke zpracování nahodilé těžby," uvedla k problému náměstkyně českobudějovického primátora Ivana Popelová.
Menší vlastníci však většinou neoplývají prostředky. A tak, pokud nevezmou pilu do rukou sami, rozhodnou se možná, jako řada obcí, přenechat polomové dřevo za pár korun drobným zájemcům. U polomového dřeva totiž víc stojí práce dřevařů, než se dá utržit při jeho dalším prodeji.
Nejhorší variantou by podle mnohých bylo, kdyby polomy zůstaly v lese nedotčené do začátku teplejších měsíců. A podle odborníků právě to hrozí u drobných vlastníků.
"V dubnu, když teploty stoupnou nad patnáct stupňů, může se to však místně lišit, se objeví první generace dospělých škůdců, ale to je jen začátek," konstatoval entomolog Jiří Zelený z Biologického centra Entomologického ústavu Akademie věd v Č. Budějovicích. Samičky jsou podle entomologa schopné naklást postupně až dvakrát šedesát vajíček a výjimečně provést snůšku i potřetí. Akční rádius dospělého motýlka lýkožrouta smrkového i jiných škůdců je kolem 50 - 100 metrů, ale přenesen větrem překoná i větší vzdálenost.
"Letošní polom je nebezpečný, protože je rozptýleným poškozením. Pokud se v zimě nepodaří polom zlikvidovat, bude na jaře osazen kůrovci. To znamená, že dojde k jejich přemnožení. Je to vážná situace," varoval odborný lesní hospodář Ivo Hányš.
Zatímco velcí vlastníci si poradí snáze, u drobnějších hrozí zanedbání povinností. Kůrovcová kalamita, tolik diskutovaná na Šumavě, by pak na sebe nemusela nechat dlouho čekat.
Zdroj: Českobudějovické listy
Datum: 27.02.2006
Autor: EDWIN OTTA
Datum uveřejnění: 27.2.06
Poslední změna: 27.2.2006
Počet shlédnutí: 130