Zprávy z tisku
MŽP dá na třetí výzvu kotlíkových dotací 3,125 miliardy korun
Praha 10. ledna (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun.
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. "Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě," řekl.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. "Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají," uvedl ministr.
Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. "Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů," napsali ekologové v dnešní tiskové zprávě. Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.
Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. "Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. "Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích," dodal.
Výše podpory ve třetí výzvě podle typu nového zdroje:*
Typ zdroje
Výše podpory
Prioritní oblasti (Kč)
Ostatní oblasti (Kč)
Tepelná čerpadla
80 %
127.500
120.000
Kotle na biomasu - samočinná dodávka paliva
80 %
127.500
120.000
Kotle na biomasu - ruční dodávka paliva
80 %
107.500
100.000
Plynové kondenzační kotle
75 %
102.500
95.000
*V případě kombinace podpory s programem Nová zelená úsporám lze ke všem částkám přičíst bonus až 20.000 korun.
Alokace a minimální počty výměn ve třetí výzvě:
Kraj
Alokace (Kč)
Minimální počet výměn
Hlavní město Praha
24,585.062
236
Středočeský
537,136.929
5157
Jihočeský
314,315.353
3017
Plzeňský
240,248.963
2306
Karlovarský
69,709.544
669
Ústecký
167,738.589
1610
Liberecký
145,643.154
1398
Královéhradecký
207,572.614
1993
Vysočina
247,717.842
2378
Jihomoravský
140,663.900
1350
Olomoucký
178,630.705
1715
Zlínský
166,493.776
1598
Moravskoslezský
500,000.000
4800
Pardubický
184,843.568
1772
Zdroj: Tisková zpráva ČTK (z dat Ministerstva životního prostředí) 15.1.2019
Datum uveřejnění: 15.1.19
Poslední změna: 15.1.2019
Počet shlédnutí: 1036
MŽP dá na třetí výzvu kotlíkových dotací 3,125 miliardy korun
Praha 10. ledna (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Na tepelná čerpadla a kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva lze získat nejvyšší částku, ministerstvo poskytne až 80 procent. Na kotle na biomasu s ruční dodávkou paliva dá úřad až 100.000 korun, v prioritních oblastech 107.500 Kč. Na plynový kotel přispěje částkou maximálně 95.000 korun (v prioritních oblastech 102.500), výše podpory činí 75 procent.
Dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest. V případě kombinace kotlíkové dotace s programem Nová zelená úsporám lze také získat motivační bonus až 20.000 korun.
Kraje musí Státnímu fondu životního prostředí poslat žádost o dotaci do 29. března. Nejpozději do konce září musí vyhlásit výzvy pro občany a do konce října spustit příjem žádostí. Některé kraje ale podle Brabce avizují, že stihnou začít s přijímáním žádostí na přelomu jara a léta, jde například o Moravskoslezský, Středočeský či Karlovarský kraj.
V září 2022 skončí možnost provozování kotlů první a druhé emisní třídy, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012. V Česku je v provozu odhadem 300.000 nevyhovujících kotlů. Podle Brabce jde s největší pravděpodobností o poslední podobně vypisovanou kotlíkovou dotaci. "Na začátku roku 2021 budeme vědět, zda zbudou v některých krajích nedočerpané peníze z těch výzev. Ty bychom potom přerozdělovali, předpokládám v průběhu roku 2021, v nějaké zbytkové výzvě," řekl.
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji úřad připravuje pilotní projekt podpory, který chce představit v únoru. "Chceme nabídnout lidem v těchto krajích určitou podporu, abychom jim pomohli předfinancovat částku, kterou dávají do nákupu kotle, než se jim poté peníze z dotace vrátí. Budou také poskytnuty výhodné půjčky na spolufinancování, které s tím dnes lidé mají," uvedl ministr.
Ekologické Hnutí Duha uvítalo, že třetí vlna neobsahuje financování kotlů na uhlí, přínos podle něj může mít i program pro nízkopříjmové domácnosti. Upozornilo však, že nově uvolněné peníze zdaleka nepokryjí zbytek potřebných domácností se starými kotly na pevná paliva. Celkem je podle něj potřeba 40 miliard, investováno v rámci dotací byla zhruba čtvrtina. "Hnutí Duha navrhuje, aby proto vláda prosadila zvýšení těžebních poplatků u hnědého uhlí a energetikou daň na uhlí a z výnosů financovala pokračování výměn kotlů," napsali ekologové v dnešní tiskové zprávě. Spustili také veřejnou výzvu na podporu takového řešení.
První výzva kotlíkových dotací umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Dosud bylo v těchto dvou výzvách schváleno 58.913 žádostí za 6,46 miliardy korun, reálně vyměněno bylo 43.396 kotlů za 4,77 miliardy. Největší zájem byl o tepelná čerpadla (30 procent), což bylo podle Brabce překvapivé. Z 27 procent byl zájem o kombinované kotle a z 21 procent o plynové zdroje.
Ministerstvo pověřilo Český hydrometeorologický ústav, aby v osmi obcích napříč republikou prováděl mimořádné měření imisí. "Rádi bychom v průběhu jednotlivých let zaznamenali, jak se kotlíkové dotace projevují na zlepšení kvality ovzduší. Měření se provádí od topné sezony 2016/2017," řekl ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. "Pozitivní výsledky se objevují, ale je potřeba to hodnotit v delším časovém horizontu, protože se v tom projevují vedlejší faktory, jako je meteorologická situace, jak je silná zima a tak dále. Byli bychom rádi, abychom na monitorovacím výboru na konci roku mohli členy informovat o výsledcích," dodal.
Výše podpory ve třetí výzvě podle typu nového zdroje:*
| Typ zdroje | Výše podpory | Prioritní oblasti (Kč) | Ostatní oblasti (Kč) |
| Tepelná čerpadla | 80 % | 127.500 | 120.000 |
| Kotle na biomasu - samočinná dodávka paliva | 80 % | 127.500 | 120.000 |
| Kotle na biomasu - ruční dodávka paliva | 80 % | 107.500 | 100.000 |
| Plynové kondenzační kotle | 75 % | 102.500 | 95.000 |
*V případě kombinace podpory s programem Nová zelená úsporám lze ke všem částkám přičíst bonus až 20.000 korun.
Alokace a minimální počty výměn ve třetí výzvě:
| Kraj | Alokace (Kč) | Minimální počet výměn |
| Hlavní město Praha | 24,585.062 | 236 |
| Středočeský | 537,136.929 | 5157 |
| Jihočeský | 314,315.353 | 3017 |
| Plzeňský | 240,248.963 | 2306 |
| Karlovarský | 69,709.544 | 669 |
| Ústecký | 167,738.589 | 1610 |
| Liberecký | 145,643.154 | 1398 |
| Královéhradecký | 207,572.614 | 1993 |
| Vysočina | 247,717.842 | 2378 |
| Jihomoravský | 140,663.900 | 1350 |
| Olomoucký | 178,630.705 | 1715 |
| Zlínský | 166,493.776 | 1598 |
| Moravskoslezský | 500,000.000 | 4800 |
| Pardubický | 184,843.568 | 1772 |
Zdroj: Tisková zpráva ČTK (z dat Ministerstva životního prostředí) 15.1.2019
Datum uveřejnění: 15.1.19
Poslední změna: 15.1.2019
Počet shlédnutí: 1036