Zprávy z tisku
MŽP: ČR je schopna snížit emise k roku 2020 na polovinu
Až na polovinu lze snížit podle studie společnosti Enviros současné emise skleníkových plynů v ČR k roku 2020, a to za přijatelných nákladů. Analýzu dnes novinářům představil ministr životního prostředí Martin Bursík. Do podzimu chce vládě předložit návrh nové klimatické politiky ČR, která bude obsahovat konkrétní projekty redukčních opatření. Největší prostor pro úspory vidí Bursík v náhradě spalování uhlí za zemní plyn.
Praha 13. května (ČTK) - Až na polovinu lze snížit podle studie společnosti
Enviros současné emise skleníkových plynů v ČR k roku 2020, a to za přijatelných
nákladů. Analýzu dnes novinářům představil ministr životního prostředí Martin
Bursík (SZ). Do podzimu chce vládě předložit návrh nové klimatické politiky ČR,
která bude obsahovat konkrétní projekty redukčních opatření. Největší prostor
pro snižování vypuštěných skleníkových plynů vidí Bursík v náhradě spalování
uhlí za zemní plyn. Scénář počítá s nárůstem dovozu zemního plynu z devíti
miliard metrů krychlových ročně až na 14 v roce 2050. A zároveň s nárůstem cen,
za které si budou podniky nakupovat emisní povolenky, což výrazně znevýhodní
spalování uhlí.
Analytik Cyrrus Jan Procházka soudí, že uvažované snížení emisí je nejspíše
reálné. "Nerozumím ale tomu, proč bychom to měli dělat," řekl ČTK Procházka.
"Stali bychom se nekonkurenceschopnými kvůli vysokým cenám energií, o kterých
již v dokumentu není ani zmínka," dodal.
Plynová cesta, na kterou studie sází, není podle Procházky žádnou levnou
variantou. "Navíc připomínám, že cena zemního plynu, tedy konkrétně
nejznámějšího obchodovaného kontraktu Henry Hub stoupla od počátku roku o 50
procent," uvedl analytik. Zemní plyn není podle Procházky samospasitelná
surovina, je jen ekologičtější. "I na úspory skleníkových plynů by se mělo
pohlížet ekonomicky," podotkl Procházka.
Náklady, které si vyžádá snížení emisí skleníkových plynů na polovinu
současného množství, se podle studie pohybují pod hranicí 2000 korun za
ušetřenou tunu skleníkových plynů. Nejdražší opatření by byla například
investice do vybudování podzemního úložiště skleníkových plynů či sázka na
fotovoltaiku, míní ministerstvo.
Scénář nepočítá do roku 2050 s výstavbou další jaderné elektrárny ani s
prolomením limitů těžby uhlí, podle studie by však měla být prodloužena
životnost jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Podle Procházky zelení jadernou energii nepochopili. "Čistější energii si
můžeme jen těžko představit, a tak by ji měly strany tohoto typu spíše
podporovat a bojovat zejména proti zastaralým uhelným elektrárnám," uvedl.
Celkový potenciál redukce emisí skleníkových plynů je podle analýzy ještě
větší než zamýšlených 50 procent. Česko by mohlo vypouštět do roku 2020 až o 70
procent méně skleníkových plynů než dnes. V tomto případě by byly ale náklady
vyšší. Snižovat emise uhlíkových plynů, mezi něž patří oxid uhličitý, oxid dusný
či metan, pomůže náhrada uhlí za zemní plyn v energetice, zvýšení využívání
biomasy, zvýšení efektivity paliv v dopravě a zvyšování energetické efektivity.
Pomoci by také mělo větší využívání bioplynů, úspory energií v domácnostech a
kombinovaná výroba tepla a elektřiny.
České emise skleníkových plynů v roce 2006 činily 144 milionů tun oxidu
uhličitého. Kdyby se důsledně využila vyjmenovaná opatření, mohly by v roce 2020
klesnout o 46 milionů tun. Další snížení emisí by přinesla menší opatření.
Celkem by tak mohly emise oxidu uhličitého klesnout v roce 2020 o tři tuny na
jednoho obyvatele Česka. V současnosti připadá na jednoho Čecha zhruba 12 tun
oxidu uhličitého ročně.
Unijní energeticko-klimatický balíček, o kterém nyní členské státy jednají,
by měl zavázat evropskou sedmadvacítku ke snížení emisí skleníkových plynů o 20
procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Kvůli poklesu hospodářství v 90.
letech tento požadavek Česko splňuje už nyní. V množství emisí na hlavu a
energetické náročnosti však nepatří k premiantům. Podniky ale podle Bursíka
reagují na měnící se podmínky na trhu, jako příklad uvedl nedávné oznámení
energetické společnosti ČEZ o plánované padesátimiliardové investici do výstavby
elektráren na spalování plynu.
MŽP: Tabulka nákladů klíčových opatření na snížení emisí skleníkových plynů v
ČR
Typ opatření
Měrné náklady na tunu sníženého znečištění (Kč/tunu CO2)
Celkové přínosy opatření (tis. tun CO2)
Náhrada uhlí zemním plynem
514 - 2000
15.400
Vyšší využívání biomasy
926 - 1011
11.137
Efektivnější využívání paliv v dopravě
-
5.104
Snižování energetické spotřeby v energetice a průmyslu
900 - 1368
4.670
Vyšší využívání bioplynu
391 - 893
3.724
Úspory v domácnostech
173 - 430
3.567
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
508
2.440
Datum: 13.05.2008 18:52 Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 13.5.08
Poslední změna: 13.5.2008
Počet shlédnutí: 232
MŽP: ČR je schopna snížit emise k roku 2020 na polovinu
Až na polovinu lze snížit podle studie společnosti Enviros současné emise skleníkových plynů v ČR k roku 2020, a to za přijatelných nákladů. Analýzu dnes novinářům představil ministr životního prostředí Martin Bursík. Do podzimu chce vládě předložit návrh nové klimatické politiky ČR, která bude obsahovat konkrétní projekty redukčních opatření. Největší prostor pro úspory vidí Bursík v náhradě spalování uhlí za zemní plyn.
Praha 13. května (ČTK) - Až na polovinu lze snížit podle studie společnosti Enviros současné emise skleníkových plynů v ČR k roku 2020, a to za přijatelných nákladů. Analýzu dnes novinářům představil ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Do podzimu chce vládě předložit návrh nové klimatické politiky ČR, která bude obsahovat konkrétní projekty redukčních opatření. Největší prostor pro snižování vypuštěných skleníkových plynů vidí Bursík v náhradě spalování uhlí za zemní plyn. Scénář počítá s nárůstem dovozu zemního plynu z devíti miliard metrů krychlových ročně až na 14 v roce 2050. A zároveň s nárůstem cen, za které si budou podniky nakupovat emisní povolenky, což výrazně znevýhodní spalování uhlí.
Analytik Cyrrus Jan Procházka soudí, že uvažované snížení emisí je nejspíše reálné. "Nerozumím ale tomu, proč bychom to měli dělat," řekl ČTK Procházka. "Stali bychom se nekonkurenceschopnými kvůli vysokým cenám energií, o kterých již v dokumentu není ani zmínka," dodal.
Plynová cesta, na kterou studie sází, není podle Procházky žádnou levnou variantou. "Navíc připomínám, že cena zemního plynu, tedy konkrétně nejznámějšího obchodovaného kontraktu Henry Hub stoupla od počátku roku o 50 procent," uvedl analytik. Zemní plyn není podle Procházky samospasitelná surovina, je jen ekologičtější. "I na úspory skleníkových plynů by se mělo pohlížet ekonomicky," podotkl Procházka.
Náklady, které si vyžádá snížení emisí skleníkových plynů na polovinu současného množství, se podle studie pohybují pod hranicí 2000 korun za ušetřenou tunu skleníkových plynů. Nejdražší opatření by byla například investice do vybudování podzemního úložiště skleníkových plynů či sázka na fotovoltaiku, míní ministerstvo.
Scénář nepočítá do roku 2050 s výstavbou další jaderné elektrárny ani s prolomením limitů těžby uhlí, podle studie by však měla být prodloužena životnost jaderných elektráren Temelín a Dukovany.
Podle Procházky zelení jadernou energii nepochopili. "Čistější energii si můžeme jen těžko představit, a tak by ji měly strany tohoto typu spíše podporovat a bojovat zejména proti zastaralým uhelným elektrárnám," uvedl.
Celkový potenciál redukce emisí skleníkových plynů je podle analýzy ještě větší než zamýšlených 50 procent. Česko by mohlo vypouštět do roku 2020 až o 70 procent méně skleníkových plynů než dnes. V tomto případě by byly ale náklady vyšší. Snižovat emise uhlíkových plynů, mezi něž patří oxid uhličitý, oxid dusný či metan, pomůže náhrada uhlí za zemní plyn v energetice, zvýšení využívání biomasy, zvýšení efektivity paliv v dopravě a zvyšování energetické efektivity. Pomoci by také mělo větší využívání bioplynů, úspory energií v domácnostech a kombinovaná výroba tepla a elektřiny.
České emise skleníkových plynů v roce 2006 činily 144 milionů tun oxidu uhličitého. Kdyby se důsledně využila vyjmenovaná opatření, mohly by v roce 2020 klesnout o 46 milionů tun. Další snížení emisí by přinesla menší opatření. Celkem by tak mohly emise oxidu uhličitého klesnout v roce 2020 o tři tuny na jednoho obyvatele Česka. V současnosti připadá na jednoho Čecha zhruba 12 tun oxidu uhličitého ročně.
Unijní energeticko-klimatický balíček, o kterém nyní členské státy jednají, by měl zavázat evropskou sedmadvacítku ke snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Kvůli poklesu hospodářství v 90. letech tento požadavek Česko splňuje už nyní. V množství emisí na hlavu a energetické náročnosti však nepatří k premiantům. Podniky ale podle Bursíka reagují na měnící se podmínky na trhu, jako příklad uvedl nedávné oznámení energetické společnosti ČEZ o plánované padesátimiliardové investici do výstavby elektráren na spalování plynu.
MŽP: Tabulka nákladů klíčových opatření na snížení emisí skleníkových plynů v ČR
| Typ opatření | Měrné náklady na tunu sníženého znečištění (Kč/tunu CO2) | Celkové přínosy opatření (tis. tun CO2) |
| Náhrada uhlí zemním plynem | 514 - 2000 | 15.400 |
| Vyšší využívání biomasy | 926 - 1011 | 11.137 |
| Efektivnější využívání paliv v dopravě | - | 5.104 |
| Snižování energetické spotřeby v energetice a průmyslu | 900 - 1368 | 4.670 |
| Vyšší využívání bioplynu | 391 - 893 | 3.724 |
| Úspory v domácnostech | 173 - 430 | 3.567 |
| Kombinovaná výroba elektřiny a tepla | 508 | 2.440 |
Datum: 13.05.2008 18:52 Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 13.5.08
Poslední změna: 13.5.2008
Počet shlédnutí: 232