MŽP: ČR by mohla emise skleníkových plynů snížit o 30 procent

Česko by mohlo do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 30 procent ve srovnání s rokem 1990. Při dnešním senátním veřejném slyšení o opatřeních ke zmírnění globálních změn klimatu to uvedl náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

Praha 21. listopadu (ČTK) - Česko by mohlo do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 30 procent ve srovnání s rokem 1990. Při dnešním senátním veřejném slyšení o opatřeních ke zmírnění globálních změn klimatu to uvedl náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták.

Připomněl, že EU se letos v březnu zavázala snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů, které jsou považovány za jednu z příčin globálního oteplování, o nejméně 20 procent. snížení by mohlo být vyšší v případě, že se připojí další průmyslové země. Česko by s tím nemělo mít problémy. "Při použití některých dodatečných opatření by emise v roce 2020 mohly být vcelku bez nějakých významnějších potíží o 30 procent nižší než v roce 1990," řekl Kuták. O podobném závazku uvažuje i Německo, dodal.

Emise oxidu uhličitého se v ČR pohybují asi 25 procent pod úrovní roku 1990, na druhou stranu ovšem Česko patří k největším znečišťovatelům v přepočtu na jednoho obyvatele. Zatímco ČR v roce 2005 vypustila do ovzduší 82,5 milionu tun CO2, srovnatelně lidnatá Belgie jen 55 tun a Maďarsko necelých 26 tun.

Náměstek uvedl, že mezi základní cíle Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu patří snížení celkových emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o 25 procent ve srovnání s rokem 2000, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na šest procent do roku 2010 a na 20 procent do roku 2030 a snížení energetické náročnosti výroby a spotřeby energie na 60 až 70 procent do roku 2030. Mezi další cíle patří zavedení ekologické daňové reformy a zvýšení používání biopaliv na 5,75 procenta do roku 2010 a dosažení dvacetiprocentního podílu alternativních paliv v dopravě do roku 2020.

Nezbytnost přijmout opatření proti globálnímu oteplování při slyšení zdůrazňoval také náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Podle něj je nutná také adaptace na klimatické změny, protože žádné opatření nedokáže v následujících desetiletích změnit nepříznivý trend. Mezi dopady klimatických změn Tolasz jmenoval oteplování jezer a řek, což přináší problém s chlazením průmyslových zařízení, dále časnější nástup jara, delší období aktivity škůdců a s tím spojené šíření chorob nebo zvětšování oblastí postižených suchem a požáry.

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd Radan Huth odmítl kritiku příčin globálního oteplování, jak je pojmenovali experti Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Za hlavní příčinu označili emise skleníkových plynů. Podle Hutha je "nekorektní a chybné" srovnávat různá vývojová období Země a poukazovat na to, že oteplováním už planeta v minulosti prošla.

S názory, podle nichž může další oteplení mít katastrofální důsledky, polemizuje často prezident Václav Klaus. Podle něj během posledního tisíciletí průměrné teploty kolísaly bez větších následků a hysterické výzvy ke změnám chování kvůli měnícímu se klimatu pouze straší veřejnost.

Datum: 21.11.2007 14:11
Zdroj: Zpráva ČTK

Tweet