Zprávy z tisku
Možnosti náhrady energií z obnovitelných zdrojů
Nepřekvapuje, že volební program Strany zelených (dál SZ) včetně jeho části energetika je obsáhlý. Nepřekvapují též jeho mnohé rozpory. Na jedné straně snaha hledat řešení na tíživé problémy (připomeňme alespoň rychle se tenčící zásoby ropy a rostoucí rozvrat klimatu), na druhé straně nepromyšlená řešení.
Požadavky SZ
Snad nejvíce ční požadavek "V oblasti vytápění domácností lokálními a blokovými výtopnami zakázat, používat pro vytápění veškerá pevná uhlovodíková paliva (hnědé uhlí, lignit, černé uhlí). Přechodová doba pro změnu způsobu vytápění bude 2 roky." (+ státní podpora změny vytápění + převod biopaliv do snížené 5% sazby DPH, aby nebylo výhodné je vyvážet. Slibují, že "podnikům se nevyplatí vyrábět teplo z nekvalitního uhlí" (zajistit to má ekologická daňová reforma). Zvýšení nákladů na energii vlivem ekologické daňové reformy chtějí kompenzovat jen "domácnostem důchodců". Za reálnou ekonomickou cenu 1 kWh elektřiny z hnědého uhlí považují "2,20 Kč/kWh" (opravdu ? - JZ). "Budou odmítat návrhy na výstavbu dalších jaderných elektráren a budou nadále sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky."
Nahradit jádro biopalivy?
Čím chtějí nahradit elektřinu z jaderných elektráren (v r. 2005 v ČR asi 30 % výroby), není zřejmé. Střednědobý časový horizont je 3-7 let, což pro razantní změny v energetice není mnoho. Zvláště, když chtějí současně významně omezit emise skleníkových plynů, tj. v prvé řadě oxidu uhličitého. Nabízí se úspory - ty nemají zejména u elektřiny příliš specifikovány - a obnovitelné zdroje. Ropa pro topné účely nebude k dispozici, zemní plyn je nejistý. Zdá se, že přírůstky jeho spotřeby chtějí spíše směřovat do dopravy. Do dopravy je nutné směřovat i celou výrobu bionafty, pokud se jí podaří přesměrovat z vývozu na domácí trh, a případnou výrobu biolihu z obilí. Zbývají obnovitelné zdroje energie. Nejvýznamnějším je zřejmě dřevo. V ČR se ročně těží asi 15 mil. m3 dřeva, aniž by byly ohroženy mimoprodukční funkce i produkční funkce lesa. Z 1 m3 dřeva se získá asi 600 kg dřeva, z toho asi jedna polovina je sušina. Lze tedy konstatovat, že pokud by šlo všechno vytěžené dřevo na energetické účely, budeme mít k disposici 4,5 mil. Tdřeva - sušiny. Má-li dřevo - sušina - v průměru 19 MJ/kg, obsahuje dřevo asi 85,5 mld. MJ tepla, tj. 85,5 mil. GJ.
Vezmeme-li kondenzační elektrárnu na hnědé uhlí s účinností 32 %, vyrobíme v ní 1 MWh elektřiny z asi 11 GJ tepla. Roční celková těžba dřeva v ČR, nebudeme- li uvažovat energii potřebnou na jeho svoz do elektrárny a odhlédneme-li potřebu i jiných způsobů využití dřeva, by umožnila z něj vyrobit asi 7 772 727,3 MWh elektřiny, tj. 14,75 - 15,59 % elektřiny vyrobené v ČR v r. 2005 z uhlí a jeho derivátů. To je asi polovina elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách ČR v r. 2005.
Jak nedávno konstatoval gen. řed. a. s. ČEZ ing. Roman, loni pokusně spalovali v elektrárně Tisová dřevo a byli vzápětí obviněni nábytkářským průmyslem, že zruinovali trh se dřevem.
Možnosti vodní a větrné energetiky
Rezervy výroby elektřiny ve vodních elektrárnách se v ČR odhadují obvykle v rozsahu 300-400 MWe průtočného výkonu na stávajících vodních dílech. Stavět nová vodní díla pro vodní elektrárny znamená ve velkém devastovat říční ekosystémy, což je z hlediska ochrany přírody nepřijatelné, dále zhoršovat protipovodňovou ochranu.
Možnosti zásadního růstu výroby elektřiny z větrných elektráren v ČR existují. Jde ale o nepravidelně pracující a prakticky neregulovatelný zdroj. Proto překročení podílu výroby elektřiny z větrných elektráren na celkové výrobě elektřiny 5 % vážně destabilizuje elektrizační soustavu, což je vážným limitem efektivního rozvoje větrné elektroenergetiky.
Fotovoltaická elektřina je jistě perspektivní, neboť slunce jako zdroj energie je v zásadě nevyčerpatelné. Zatím ale není technicko ekonomicky zvládnuta a v nejbližších 10 letech se na tom mnoho nezmění, takže na významnější nahrazení elektřiny z uhlí elektřinou ze Slunce můžeme v uvažovaném časovém horizontu zapomenout.
Připojíme-li prognózu, že bez výstavby dalších jaderných elektráren by se ČR dlouhodobě stala dovozcem elektřiny (v EU by vývozcem zůstala jen Francie), realizací volebního programu SZ by se elektřina v ČR zásadně prodražila a zřejmě se i stala nedostatkovou. Volební program SZ bohužel nevysvětluje věrohodně tezi, že "ceny elektřiny vzrostly kvůli selhání státu, správně měly poklesnout". Házet vinu na polostátní monopol a. s. ČEZ je zjevně chybné, neboť ten zdražil elektřinu nejméně.
Topit biopalivy v domácnostech?
Vytápění uhlím v domovních a blokových kotelnách prý lze zakázat. Kotle s nízkými spalinami lze na trhu zajistit, alespoň nás tak ujistil Bursík na předvolební diskusi o ekologických programech hlavních politických stran. Dát na výměnu kotlů dotace také lze. Zda EU ustoupí ze svého nesmyslného požadavku na přeřazení biopaliv z 5 % do 19 % sazby daně z přidané hodnoty (DPH), je otázkou. Zásadní otázkou ale je, zda jde o reálný tržní vztah. Zatímco před 20 lety bylo v lese množství tenkého dřeva a nikdo nevěděl co s ním, dnes je mnoho lesů tohoto dřeva zbaveno lidmi, shánějícími levnější palivo. Tudy cesta nepovede a snad ani SZ s ní nepočítá. Počítá s biopalivy. Při snížení DPH prý budou cenově konkurenceschopná. Nevím. Zkušenost několika komunálních výtopen na dřevní štěpku a podobná paliva není příliš povzbudivá. Byla postavena s vysokou dotací z fondu životního prostředí. Po jejich zprovoznění se cena dřevěných odpadů i dřevní štěpky, dříve s nulovou hodnotou, začala hodně zvyšovat. Tyto výtopny jsou konkurenceschopné proti vytápění zemním plynem, ale hlavně díky jeho neustálému zdražování. Nejsem si též jist, zda samotné snížení DPH na biopaliva zabrání jejich vývozu do Německa a Rakouska. Vážná je otázka, co by takový přechod udělal s trhem se dřevem.
Konečně je tu pokračují sporo emise jedovatých dioxinů a dalších škodlivin při spalování dřeva. Nejsem zde odborník a o činnosti těch či oněch lobby si nedělám iluze.
Připočteme-li záměr kompenzovat zdražená paliva a energii jen důchodcům, dostanu se k závěru, že část domácností dosud topících uhlím bude mrznout.
Zdroj: Haló noviny
Datum: 15.05.2006
Autor: Jan ZEMAN
Datum uveřejnění: 15.5.06
Poslední změna: 15.5.2006
Počet shlédnutí: 188
Možnosti náhrady energií z obnovitelných zdrojů
Nepřekvapuje, že volební program Strany zelených (dál SZ) včetně jeho části energetika je obsáhlý. Nepřekvapují též jeho mnohé rozpory. Na jedné straně snaha hledat řešení na tíživé problémy (připomeňme alespoň rychle se tenčící zásoby ropy a rostoucí rozvrat klimatu), na druhé straně nepromyšlená řešení.
Požadavky SZ
Snad nejvíce ční požadavek "V oblasti vytápění domácností lokálními a blokovými výtopnami zakázat, používat pro vytápění veškerá pevná uhlovodíková paliva (hnědé uhlí, lignit, černé uhlí). Přechodová doba pro změnu způsobu vytápění bude 2 roky." (+ státní podpora změny vytápění + převod biopaliv do snížené 5% sazby DPH, aby nebylo výhodné je vyvážet. Slibují, že "podnikům se nevyplatí vyrábět teplo z nekvalitního uhlí" (zajistit to má ekologická daňová reforma). Zvýšení nákladů na energii vlivem ekologické daňové reformy chtějí kompenzovat jen "domácnostem důchodců". Za reálnou ekonomickou cenu 1 kWh elektřiny z hnědého uhlí považují "2,20 Kč/kWh" (opravdu ? - JZ). "Budou odmítat návrhy na výstavbu dalších jaderných elektráren a budou nadále sledovat jako střednědobý cíl vystoupení ČR z jaderné energetiky."
Nahradit jádro biopalivy?
Čím chtějí nahradit elektřinu z jaderných elektráren (v r. 2005 v ČR asi 30 % výroby), není zřejmé. Střednědobý časový horizont je 3-7 let, což pro razantní změny v energetice není mnoho. Zvláště, když chtějí současně významně omezit emise skleníkových plynů, tj. v prvé řadě oxidu uhličitého. Nabízí se úspory - ty nemají zejména u elektřiny příliš specifikovány - a obnovitelné zdroje. Ropa pro topné účely nebude k dispozici, zemní plyn je nejistý. Zdá se, že přírůstky jeho spotřeby chtějí spíše směřovat do dopravy. Do dopravy je nutné směřovat i celou výrobu bionafty, pokud se jí podaří přesměrovat z vývozu na domácí trh, a případnou výrobu biolihu z obilí. Zbývají obnovitelné zdroje energie. Nejvýznamnějším je zřejmě dřevo. V ČR se ročně těží asi 15 mil. m3 dřeva, aniž by byly ohroženy mimoprodukční funkce i produkční funkce lesa. Z 1 m3 dřeva se získá asi 600 kg dřeva, z toho asi jedna polovina je sušina. Lze tedy konstatovat, že pokud by šlo všechno vytěžené dřevo na energetické účely, budeme mít k disposici 4,5 mil. Tdřeva - sušiny. Má-li dřevo - sušina - v průměru 19 MJ/kg, obsahuje dřevo asi 85,5 mld. MJ tepla, tj. 85,5 mil. GJ.
Vezmeme-li kondenzační elektrárnu na hnědé uhlí s účinností 32 %, vyrobíme v ní 1 MWh elektřiny z asi 11 GJ tepla. Roční celková těžba dřeva v ČR, nebudeme- li uvažovat energii potřebnou na jeho svoz do elektrárny a odhlédneme-li potřebu i jiných způsobů využití dřeva, by umožnila z něj vyrobit asi 7 772 727,3 MWh elektřiny, tj. 14,75 - 15,59 % elektřiny vyrobené v ČR v r. 2005 z uhlí a jeho derivátů. To je asi polovina elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách ČR v r. 2005.
Jak nedávno konstatoval gen. řed. a. s. ČEZ ing. Roman, loni pokusně spalovali v elektrárně Tisová dřevo a byli vzápětí obviněni nábytkářským průmyslem, že zruinovali trh se dřevem.
Možnosti vodní a větrné energetiky
Rezervy výroby elektřiny ve vodních elektrárnách se v ČR odhadují obvykle v rozsahu 300-400 MWe průtočného výkonu na stávajících vodních dílech. Stavět nová vodní díla pro vodní elektrárny znamená ve velkém devastovat říční ekosystémy, což je z hlediska ochrany přírody nepřijatelné, dále zhoršovat protipovodňovou ochranu.
Možnosti zásadního růstu výroby elektřiny z větrných elektráren v ČR existují. Jde ale o nepravidelně pracující a prakticky neregulovatelný zdroj. Proto překročení podílu výroby elektřiny z větrných elektráren na celkové výrobě elektřiny 5 % vážně destabilizuje elektrizační soustavu, což je vážným limitem efektivního rozvoje větrné elektroenergetiky.
Fotovoltaická elektřina je jistě perspektivní, neboť slunce jako zdroj energie je v zásadě nevyčerpatelné. Zatím ale není technicko ekonomicky zvládnuta a v nejbližších 10 letech se na tom mnoho nezmění, takže na významnější nahrazení elektřiny z uhlí elektřinou ze Slunce můžeme v uvažovaném časovém horizontu zapomenout.
Připojíme-li prognózu, že bez výstavby dalších jaderných elektráren by se ČR dlouhodobě stala dovozcem elektřiny (v EU by vývozcem zůstala jen Francie), realizací volebního programu SZ by se elektřina v ČR zásadně prodražila a zřejmě se i stala nedostatkovou. Volební program SZ bohužel nevysvětluje věrohodně tezi, že "ceny elektřiny vzrostly kvůli selhání státu, správně měly poklesnout". Házet vinu na polostátní monopol a. s. ČEZ je zjevně chybné, neboť ten zdražil elektřinu nejméně.
Topit biopalivy v domácnostech?
Vytápění uhlím v domovních a blokových kotelnách prý lze zakázat. Kotle s nízkými spalinami lze na trhu zajistit, alespoň nás tak ujistil Bursík na předvolební diskusi o ekologických programech hlavních politických stran. Dát na výměnu kotlů dotace také lze. Zda EU ustoupí ze svého nesmyslného požadavku na přeřazení biopaliv z 5 % do 19 % sazby daně z přidané hodnoty (DPH), je otázkou. Zásadní otázkou ale je, zda jde o reálný tržní vztah. Zatímco před 20 lety bylo v lese množství tenkého dřeva a nikdo nevěděl co s ním, dnes je mnoho lesů tohoto dřeva zbaveno lidmi, shánějícími levnější palivo. Tudy cesta nepovede a snad ani SZ s ní nepočítá. Počítá s biopalivy. Při snížení DPH prý budou cenově konkurenceschopná. Nevím. Zkušenost několika komunálních výtopen na dřevní štěpku a podobná paliva není příliš povzbudivá. Byla postavena s vysokou dotací z fondu životního prostředí. Po jejich zprovoznění se cena dřevěných odpadů i dřevní štěpky, dříve s nulovou hodnotou, začala hodně zvyšovat. Tyto výtopny jsou konkurenceschopné proti vytápění zemním plynem, ale hlavně díky jeho neustálému zdražování. Nejsem si též jist, zda samotné snížení DPH na biopaliva zabrání jejich vývozu do Německa a Rakouska. Vážná je otázka, co by takový přechod udělal s trhem se dřevem.
Konečně je tu pokračují sporo emise jedovatých dioxinů a dalších škodlivin při spalování dřeva. Nejsem zde odborník a o činnosti těch či oněch lobby si nedělám iluze.
Připočteme-li záměr kompenzovat zdražená paliva a energii jen důchodcům, dostanu se k závěru, že část domácností dosud topících uhlím bude mrznout.
Zdroj: Haló noviny
Datum: 15.05.2006
Autor: Jan ZEMAN
Datum uveřejnění: 15.5.06
Poslední změna: 15.5.2006
Počet shlédnutí: 188