Zprávy z tisku

Modernizační fond: dobrá věc se podařila

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) podpořilo v nastavení pravidel Modernizačního fondu pestré vlastnictví obnovitelných zdrojů energie a potvrdilo princip demokratizace energetiky. Vyplývá to z dokumentu uveřejněného na webových stránkách programu. [1] Modernizační fond bude v právě začínající dekádě s odstupem největším zdrojem financování transformace energetiky.

 
Foto: Pictures of Money@Flickr.com
 

Komora OZE ve svých připomínkách k návrhu pravidel čerpání z Modernizačního fondu prosazovala, aby nikdo nebyl zvýhodňován ani omezován. Ani velcí, ani malí. [2] A to se podařilo, Modernizační fond bude otevřen všem okruhům zájemců, o podporu bude moci zažádat každý budoucí vlastník nového obnovitelného zdroje.

V příštích deseti letech tak z finanční podpory v Modernizačním fondu budou moci profitovat občané, obce, živnostníci, zemědělci, malí a střední podnikatelé, ale i velké energetické společnosti. Ať už přímo nebo prostřednictvím komunitní energetiky se do výroby obnovitelné energie bude moci zapojit kdokoliv, a to za rovných podmínek.

Do sektoru výroby energie, jež byl v centralizované energetice dostupný výhradně velkým energetickým firmám, se bude moci zapojit každý, a právě to je demokratizace energetiky. Vlastní spotřeba části vyrobené elektřiny totiž snižuje platby za energie a dochází k posílení jejich energetické nezávislosti.

Při nastavování parametrů jednotlivých výzev by mělo být dbáno, aby stát preferoval lokální výrobu z OZE a

  1. v případě fotovoltaiky instalace na budovách a okolí před výstavbou ve volné krajině. Komora OZE pro ten účel navrhuje, aby „minimálně 60 % alokace Kapitoly 2 (RES+) bylo rezervováno pro obnovitelné zdroje energie určené primárně pro lokální spotřebu. A v případě fotovoltaiky by mělo minimálně 60 % alokace být určeno pro zdroje, které jsou instalovány v místě lokální spotřeby či poblíž, tzn. jako součást obvodové konstrukce budovy (střecha, fasáda, balkon, přístřešek) nebo okolí (zpevněné či nevyužité plochy).”
  2. do programu číslo 2 (RES+) připustil vedle takzvaných nepalivových obnovitelných zdrojů i zdroje na bioplyn či biomasu (palivové zdroje).

Výstavbu solárních parků na brownfieldech a na méně kvalitní zemědělské půdě Komora OZE považuje za přínosnou, stejně jako rozvoj agrovoltaiky a vítá, že MŽP tyto projekty - slovy ministra Richarda Brabce - z Modernizačního fondu nevyloučilo. Zásadně ale nesouhlasí s tím, aby tyto instalace měly přednost v čerpání dotací před ostatními žadateli.

Nejdůležitější zdroj na rozvoj obnovitelných zdrojů energie

Program RES+ Modernizačního fondu bude s očekávanou alokací cca 60 až 80 mld. zdaleka největším (a někde i jediným) podpůrným nástrojem rozvoje nových obnovitelných zdrojů v příští dekádě. Bude disponovat násobně či dokonce řádově více prostředky než ostatní programy, ze kterých je či bude možné rozvoj obnovitelných zdrojů platit (Nová zelená úsporám, operační programy, Národní plán obnovy, Fond spravedlivé transformace).

Ve středu 2. prosince končí lhůta pro připomínky v meziresortním řízení. Nastavení Modernizačního fondu bude během nejbližších týdnů projednávat vláda. Státní fond životního prostředí, který Modernizační fond v Česku implementuje, v pondělí už spustil předregistraci pro zájemce o čerpání. [3]

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Stát by po prvním selhání v regulaci rozvoje obnovitelných zdrojů měl podpořit především decentrální rozvoj čisté energetiky. Je důležité, že ministerstvo v čele s ministrem Brabcem zajistí rovné podmínky pro všechny, že nikdo nebude omezován ani protěžován.”

Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, řekla:

„Úprava ve smyslu nekomplikovaného přístupu malých a středních podniků (MSP) k této formě financování zdrojů energie byla nezbytná. Pro nás je zásadní, aby na solidní dotaci dosáhly firmy, které si chtějí snížit náklady na vlastní výrobu (tj. mají např. solární panely na střeše své haly). Dotace firmám sníží dobu návratnosti investice a zvýší jejich konkurenceschopnost. To je přesně jeden z nástrojů, kterým by vláda měla segment MSP podporovat a posilovat.”

„Riziko ovšem vidím v parametrech PŘEDREGISTRAČNÍ VÝZVY. Nejenže se v takto šibeniční lhůtě tisíce firem o možné dotaci vůbec nedozví, ale byla by též diskriminační pro nově vznikající firmy nebo firmy, které se například během příštích tří let rychle rozvinou, ale v tuto chvíli to strategicky nejsou schopny predikovat či nemají zatím vlastní nemovitost (kam by zdroj umístily). Ty by byly z podpory naprosto vyloučeny."

Jiří Krist, předseda  Národní sítě místních akčních skupin ČR, řekl:

„Dohodnutý kompromis umožňuje partnerskou synergii mezi malými a velkými zdroji. Právě v takovém partnerství je budoucnost, výzva do roku 2030 vytvořit v ČR moderní, nízkoemisní a decentralizovanou energetiku dává prostor všem. Jak malé občanské elektrárně na střeše rodinného domu, tak velkému solárnímu parku na ploše nevyužité haldy, oba zdroje mohou sdílet svůj výkon v systému komunitní energetiky.”

Zdroje:

[1] Viz Návrh základních podmínek programu RES+, viz str. 2 „Oprávnění žadatelé”.

[2] Komora OZE předkládá veřejné vypořádání svých třech hlavních připomínek (návrhů).

[2] Výzva k předregistraci (detail).

Zdroj: Tisková zpráva Komory OZE 2. 12. 2020

 


Datum uveřejnění: 2. prosince 2020
Poslední změna: 8. prosince 2020
Počet shlédnutí: 216