Na rozdíl od všech umělých materiálů má dřevo jednu unikátní vlastnost: dýchá! Znamená to, že umožňuje vzduchu volně procházet v obou směrech a tím neustále obnovovat čerstvé ovzduší v domě. Aby byl komfort skutečně dokonalý, koresponduje povrchová teplota dřevěných prvků uvnitř domu s pokojovou teplotou vzduchu, takže je příjemná jak v letním, tak i v zimním období. Srubové stěny navíc regulují vlhkost: dovedou ji pohlcovat nebo naopak uvolňovat podle venkovních podmínek. To ocení zejména alergici, stejně jako další skvělou schopnost dřeva. Trámy z masivu se nenabíjejí statickou elektřinou, a tak v interiéru nevíří prach.

Klasický způsob výstavby roubených domů využívá v rozích rybinový spoj nebo křížení trámů na zámek s přetaženým zhlavím. Lze stavět jak ze surového, tak i z vysušeného konstrukčního hranolu jehličnanů (borovice, smrk, severská borovice či smrk). Důležité ovšem je, že výstavba se v obou variantách podstatně liší.
Zatímco u surového dřeva je třeba čekat nejméně rok, až trámy vyschnou a stavba si "sedne" (jde opravdu o viditelné a měřitelné zmenšení objemu, které na výšku jednoho podlaží může činit rozdíl 10 cm), stavba z vysušeného konstrukčního hranolu je díky moderní technologii lepení a sušení ihned po složení srubové kostry připravena pro další stavební práce v interiéru nebo exteriéru. Časově náročná technologická přestávka zde není vůbec nutná.

Převážná většina rekonstrukcí a staveb roubených domů probíhá dnes neodborně a svépomocí. Bohužel: ve snaze ušetřit ohrozí leckdy majitel samotnou existenci stavby. Nedodržení základních zásad a technologických postupů dřevostavby má totiž za následek nevratné škody jak na konstrukci, tak na vzhledu domu.
Tyto chyby se však - ke škodě majitelů - zpravidla projeví až ve chvíli, kdy už je pozdě cokoli řešit. Pak nezbývá než bořit celé stěny a provádět rozpočtově nákladné dodatečné opravy, aby dům předků zůstal zachován i potomkům.
Chcete-li tedy skutečně ušetřit, obraťte se na odborníky včas, abyste předešli zbytečným vícenákladům. Osvědčené zásady výstavby moderní roubené dřevostavby shrnuje rámeček na předcházející stránce. Klíčovým bodům se věnujeme podrobněji.
Ochrana proti škůdcům
Veškeré dřevěné prvky, které tvoří součást stavební konstrukce, je žádoucí chránit proti škůdcům a dře-vokazným houbám. Nepohledové části (krovy, skryté konstrukce) jsou ošetřeny fungicidním nátěrem s dlouhodobým účinkem. Pro impregnaci a ochranu spodního trámu, který trpí nejvíce, vyvinula speciální technologii dlouhodobé ochrany dřeva např. severomoravská soukromá firma Dřevěnice.
Pro pohledové části se osvědčily impregnační prostředky na bázi alkydových pryskyřic a organických rozpouštědel. Jako příklad může posloužit bezbarvá impregnace Flúgger 96/97 Grundolie, která velmi dobře proniká 3-5 mm hluboko do dřeva. Jestliže účinné látky tohoto přípravku dřevo chrání proti napadení dřevokaznými houbami nebo plísněmi, alkydové pryskyřice zlepšují přilnavost a snižují spotřebu konečného ochranného nátěru. Impregnační prostředek nezpůsobuje korozi kovových částí a ošetřené dřevo rozměrově stabilizuje. Používá se jako základní úprava (podklad) pro nátěry na bázi rozpouštědel značky Flúgger, zejména pak pro lazurovací laky Flúgger 96/97 Tralasyr. Pro úpravu povrchu celé dřevěné konstrukce by rozhodně měly být použity ekologické produkty.

Z hlediska tepelné izolace jsou klasické roubené stavby jen na hranici normou předepsaných hodnot. Je proto žádoucí volit vnitřní zateplení nebo konstrukci s vnitřní či vnější předsazenou stěnou a izolací na bázi vláknitých přírodních materiálů. Účinnou, ale drahou variantu představuje použití dvojitého roubení s vloženou izolací. Další možnost nabízí pružná minerální izolace mezi trámy roubenky. Někteří amatérští stavebníci vyzkoušeli (zatím se zdá, že úspěšně) izolaci mezi trámy vložením pruhů z podlahových desek Steprock (kamenná vlna).
Roubený dům ovšem nemusí mít jednoduché stěny. Například firma Palis vytváří do horského prostředí obvodové zdi silné bezmála půl metru, které však mají zvenčí i zevnitř podobu masivních roubených trámů. Vnitřní i vnější povrch stěny totiž tvoří frézovaná kulatina šumavského smrku (zpravidla tloušťky 160 mm) a mezi oběma povrchy je dřevoštěpková (OSB) deska a tepelná izolace z Isoveru.
Jednu z perspektivních možností tepelné izolace dřevěnic představuje ovčí vlna. Jde o dokonale ekologický a zdravotně nezávadný materiál, jehož izolační vlastnosti jsou srovnatelné s minerální izolací. Hodí se zejména pro dodatečné izolování vnitřních prostor: dá se připevňovat na šikmé i kolmé plochy a neuvolňuje žádná ostrá vlákna, která by poškozovala sliznice a pokožku. Izolujícím prvkem je stabilní vzduch mezi vlákny.

Zmíněná izolace z ovčí vlny je spojena především s Valašskem: před 500 lety sem z Karpat přesídlili horští pastevci (Valaši), kteří zde pásli stáda čítající přes 5 000 ovcí. S Valašskem je spojeno také jméno dvacetiletého studenta Jaroslava Všetičky. Dnes studuje Stavební fakultu na Vysokém učení technickém v Brně, ale již během studia na stavební průmyslovce ve Valašském Meziříčí vytvořil projekt moderní dřevěnice, s nímž vyhrál soutěž STAVOKS 2005 (Vědecko-od-borná konference studentů středních škol pořádaná Fakultou stavební VUT Brno). Vítězný projekt, jehož vizualizace představujeme na str. 138, obsahuje kompletní dokumentaci pro realizaci stavby. Jde o dům ve tvaru písmene T, který je zastřešen tradiční sedlovou střechou s polovalbami a vikýři. Hlavním cílem projektu bylo skloubení klasické roubené dřevostavby s nejvyššími nároky na moderní bydlení.

Přestože v našich podmínkách lze bez rozpaků využívat dřevo šumavských nebo jiných horských smrků, ideálni stavební materiál představuje severská borovice. Z té staví své domy největší světový výrobce dřevěných srubů - finská firma Honka. Extrémní klimatické podmínky ve Finsku nutí borovice růst velmi pomalu a s nízkou vlhkostní rovnováhou. Důsledkem jsou velmi těsné letokruhy, které činí dřevo mimořádně odolným a stabilním. Ve srovnání s borovicemi z jižnějších oblastí má severská borovice prokazatelně lepší tepelněizolační vlastnosti. U méně kvalitního dřeva se tepelná izolace pohybuje jen na hranici normou požadovaných hodnot.
Základem kvalitní tepelné izolace je přesné a naprosto těsné lícování trámů. Zatímco některé tuzemské firmy používají mezi trámy izolaci z minerální vlny, Honka lícuje trámy přímo k sobě speciálním profilem - jak u kulatých, tak u hranatých trámů. I po několika desetiletích zůstávají stěny z trámů těsné jako první den po dokončení.
Zastavme se ještě u speciální technologie lícování trámů, jakou používá již zmíněná česká firma Palis. Je poměrně drahá a spotřebuje dost dřeva, ale výsledek stojí za to: kulatina na obvodové kmeny se frézuje z mohutných kmenů, ale nikoli symetricky. Vynechává totiž právě střed kmenů (jádro). Díky tomu se vyhnete silným prasklinám, jaké jsou pro trámové konstrukce typické. Také v interiéru se nabízí "trik" na estetické vylepšení. Mohutné nosné trámy mohou být (podobně jako eurookna) lepené z několika vrstev masivního dřeva, takže se pak nekroutí a mají dokonce i vyšší odolnost. Touto cestou jde například firma Koželuha (europrofil finské borovice).
Masivní dřevo je krásný a ušlechtilý materiál, který vás potěší svou vůní i přírodní kresbou a nabídne vám doopravdy nejzdravější způsob bydlení. Není ovšem zadarmo: u srubové dřevostavby postavené profesionální firmou na klíč počítejte s cenou cca 30 000 Kč/m2. Sami se však do stavby raději nepouštějte. Žádný druh stavebního materiálu totiž není vystaven tolika rizikovým faktorům jako dřevo. Amatérská stavba z nevysušené-ho, špatně opracovaného či nedostatečně ošetřeného dřeva by vám mohla způsobit značné komplikace.

- podle vlastností jde o jeden z nejlepších tepelných izolantů
- ovčí vlna je hygroskopická: dokáže na sebe vázat značné množství vody (až 20 % svého objemu), kterou postupně uvolňuje a může tak regulovat vlhkost v místnosti
- ovčí vlna dýchá: nevyžaduje použití parotěsné zábrany, která by bránila přirozenému klimatizačnímu účinku a prodyšnosti domu
- ovčí vlna je samozhášivá: nehoří, škvaří se
- použití tuzemské vlny přispívá k chovu ovcí a obnově tradičního rázu podhorské krajiny
- manipulace s ovčí vlnou je příjemná
- výroba je energeticky nenáročná a šetří životní prostředí
- jde o obnovitelnou a recyklovatelnou izolaci, která neobsahuje žádné škodlivé látky
- k ochraně izolace stačí napuštění běžně používaným textilním přípravkem proti molům

- stavět lze buď ze surového, nebo z˙vysušeného konstrukčního hranolu jehličnanů
- u surového hranolu je nutná technologická přestávka pro sesedání stavby (1-1,5 roku)
- u vysušeného hranolu můžete ihned pokračovat ve výstavbě
- spáry jsou uzavřeny perem a vloženou izolací, která po celou dobu stavby absorbuje jakýkoliv pohyb dřevěného masivu
- rohové spoje mohou být provedeny na klasickou rybinu nebo na zámek s přetaženým zhlavím
- všechny pohledové prvky by měly být opracovány
- elektroinstalace je vedena uvnitř konstrukcí
- okna a dveře mohou být v˙provedení euro nebo mohou zachovat původní vzhled (špaletové okno s izolačním sklem)
- stavbu je žádoucí zateplit (lze mezi trámy i zevnitř - např. ovčí vlnou či srubovým obkladem)
- nutná je komplexní ochrana všech dílů stavby proti škůdcům a dřevokazným houbám
- povrch musí být ošetřen ekologickými produkty