Zprávy z tisku
Mikroelektrárna z výzkumného centra ČVUT má nahradit běžné kotle
Buštěhrad (Kladensko) 1. června (ČTK) - Nová mikroelektrárna z buštěhradského výzkumného centra Českého vysokého učení technického (ČVUT) má být alternativou k běžně používaným kotlům. Elektřinu a teplo vyrábí z dřevní štěpky. Prototyp je v provozu od konce letošního března.
Otestování pilotní jednotky v Tepelném hospodářství Trhové Sviny v Jihočeském kraji je plánováno na poslední čtvrtletí letošního roku. "První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku," řekl na dnešním křtu elektrárny vedoucí vývojového týmu Jakub Maščuch.
Elektrárnu by v budoucnosti mohly využívat například domácnosti, školy, ale i malé podniky. Cena zařízení bude zřejmě v řádu několika set tisíc korun. Současný topný výkon je 50 kilowattů, elektrický výkon 2,5 kilowattu.
Technologie elektrárny funguje na principu Organického Rankinova cyklu, kdy se pro pohon turbín používají namísto v elektrárnách obvyklé vody organické látky, které mají výrazně nižší výparné teploty. Jsou to například různá chladiva nebo silikonové oleje. V rámci vývoje vědci chtějí, aby mikroelektrárna byla v budoucnu schopná generovat nejen teplo a elektřinu, ale také i chlad, aby tak naplnila energetické požadavky budov v celém spektru.
Tržní potenciál má zařízení podle vědců i místech, která nejsou zasíťovaná elektrickým vedením. "Máme signály ze světa, z Indonésie, z Jižní Ameriky, kde o tento typ zařízení je poměrně dost velký zájem," dodal Maščuch.
Nápad loni získal získal ocenění známé jako "ekologický oskar" na mezinárodní soutěži projektů, které pomáhají šetřit životní prostředí a energie. "Vývoj nových zdrojů energie a oblast energetiky vůbec patří mezi národní výzkumné priority," uvedl dnes vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Do vědy jde v ČR zhruba 70 miliard korun, z toho je ze soukromého sektoru asi jedna miliarda korun. Podle vicepremiéra se částka pohybuje pod čísly, která jsou běžná mezi vyspělými zeměmi. Podle něj je jednou z cest, kterou se ČR vydala, intenzivní a seriózní debata mezi výzkumem a privátním sektorem, a proto vznikla také Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.
Motivace soukromého sektoru pro investice do vědy a výzkumu v posledních letech roste, ale je třeba ji dál podporovat. "Já se domnívám, že pokrok určitý je, samozřejmě ten systém má určitou setrvačnost," dodal Bělobrádek.
Stavba Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradě začala v roce 2011, je společným projektem čtyř fakultu ČVUT. Otevřeno bylo o tři roky později, zcela hotov je projekt od loňska. Investice částečně placená z evropských dotací činila zhruba 670 milionů korun.
Letos už také centrum nakoupilo přes 80 přístrojů, laboratorního vybavení a softwaru za 40 milionů korun, také za přispění evropských dotací. Jednalo se například zařízení na zkoušky mrazuvzdornosti stavebních materiálů, elektromobil, stacionární bateriové úložiště anebo lis na zkoušku tlakem.
Vědci v centru zkoumají například způsoby úspory energií při provozu budov, inovace při stavbách, efektivní využití obnovitelných zdrojů, systémy inteligentního řízení, kvalitu vnitřního prostředí a environmentální souvislosti.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 2.6.2016
Datum uveřejnění: 2.6.16
Poslední změna: 2.6.2016
Počet shlédnutí: 995
Mikroelektrárna z výzkumného centra ČVUT má nahradit běžné kotle
Buštěhrad (Kladensko) 1. června (ČTK) - Nová mikroelektrárna z buštěhradského výzkumného centra Českého vysokého učení technického (ČVUT) má být alternativou k běžně používaným kotlům. Elektřinu a teplo vyrábí z dřevní štěpky. Prototyp je v provozu od konce letošního března.
Otestování pilotní jednotky v Tepelném hospodářství Trhové Sviny v Jihočeském kraji je plánováno na poslední čtvrtletí letošního roku. "První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku," řekl na dnešním křtu elektrárny vedoucí vývojového týmu Jakub Maščuch.
Elektrárnu by v budoucnosti mohly využívat například domácnosti, školy, ale i malé podniky. Cena zařízení bude zřejmě v řádu několika set tisíc korun. Současný topný výkon je 50 kilowattů, elektrický výkon 2,5 kilowattu.
Technologie elektrárny funguje na principu Organického Rankinova cyklu, kdy se pro pohon turbín používají namísto v elektrárnách obvyklé vody organické látky, které mají výrazně nižší výparné teploty. Jsou to například různá chladiva nebo silikonové oleje. V rámci vývoje vědci chtějí, aby mikroelektrárna byla v budoucnu schopná generovat nejen teplo a elektřinu, ale také i chlad, aby tak naplnila energetické požadavky budov v celém spektru.
Tržní potenciál má zařízení podle vědců i místech, která nejsou zasíťovaná elektrickým vedením. "Máme signály ze světa, z Indonésie, z Jižní Ameriky, kde o tento typ zařízení je poměrně dost velký zájem," dodal Maščuch.
Nápad loni získal získal ocenění známé jako "ekologický oskar" na mezinárodní soutěži projektů, které pomáhají šetřit životní prostředí a energie. "Vývoj nových zdrojů energie a oblast energetiky vůbec patří mezi národní výzkumné priority," uvedl dnes vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Do vědy jde v ČR zhruba 70 miliard korun, z toho je ze soukromého sektoru asi jedna miliarda korun. Podle vicepremiéra se částka pohybuje pod čísly, která jsou běžná mezi vyspělými zeměmi. Podle něj je jednou z cest, kterou se ČR vydala, intenzivní a seriózní debata mezi výzkumem a privátním sektorem, a proto vznikla také Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.
Motivace soukromého sektoru pro investice do vědy a výzkumu v posledních letech roste, ale je třeba ji dál podporovat. "Já se domnívám, že pokrok určitý je, samozřejmě ten systém má určitou setrvačnost," dodal Bělobrádek.
Stavba Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradě začala v roce 2011, je společným projektem čtyř fakultu ČVUT. Otevřeno bylo o tři roky později, zcela hotov je projekt od loňska. Investice částečně placená z evropských dotací činila zhruba 670 milionů korun.
Letos už také centrum nakoupilo přes 80 přístrojů, laboratorního vybavení a softwaru za 40 milionů korun, také za přispění evropských dotací. Jednalo se například zařízení na zkoušky mrazuvzdornosti stavebních materiálů, elektromobil, stacionární bateriové úložiště anebo lis na zkoušku tlakem.
Vědci v centru zkoumají například způsoby úspory energií při provozu budov, inovace při stavbách, efektivní využití obnovitelných zdrojů, systémy inteligentního řízení, kvalitu vnitřního prostředí a environmentální souvislosti.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 2.6.2016
Datum uveřejnění: 2.6.16
Poslední změna: 2.6.2016
Počet shlédnutí: 995