Města v hradeckém kraji mají bioodpad vyřešen, obce řeší problém

Nová vyhláška o třídění bioodpadu přinesla v Královéhradeckém kraji problémy zejména menším obcím. Města, která oproti vesnicím většinou disponují sběrnými dvory či kompostárnami, mají sběr bioodpadů vyřešen, zjistila ČTK u městských a obecních samospráv. Třídění bioodpadu rostlinného původu musejí obce podle vyhlášky lidem zajistit od 1. dubna do konce října.

Nová vyhláška o třídění bioodpadu přinesla v Královéhradeckém kraji problémy zejména menším obcím. Města, která oproti vesnicím většinou disponují sběrnými dvory či kompostárnami, mají sběr bioodpadů vyřešen, zjistila ČTK u městských a obecních samospráv. Třídění bioodpadu rostlinného původu musejí obce podle vyhlášky lidem zajistit od 1. dubna do konce října.

Obec Holovousy na Jičínsku s více než 500 obyvateli zatím o způsobu třídění bioodpadu nerozhodla. "Pro malé obce to je problém. Lidé na vesnici biodpad většinou sami likvidují na vlastním kompostu. Bude složité je naučit, že to bude jinak. Bude to také znamenat náklady navíc," řekla starostka Zlatuše Brádlová.

Obec by si podle ní mohla objednat u svozové firmy kontejner nebo svozové nádoby na bioodpad. "Budeme jednat i se sousedními Hořicemi, zda by nám nějaké řešení nenabídli," řekla Brádlová. Hořice disponují od roku 2010 novou kompostárnou v Lískovicích a předloni otevřeným novým sběrným dvorem. "Město proto nemá s přijetím nové vyhlášky žádné problémy," uvedli zástupci radnice.

Kriticky se k nové vyhlášce staví starosta Lužan na Jičínsku Martin Mitlöhner. "Pro malé obce je to naprosto nelogické, každý tu má svůj kompost. Třídit bioodpad je nesmysl," řekl Jičínskému deníku. Lužanští mohou využívat služeb sběrného dvora v Mlázovicích, v případě zájmu by obec separaci bioodpadu řešila kontejnerem. Nákup kompostérů obec odmítla.

Obce si mohou zvolit, jak bude sběrná síť vypadat. Lidé mohou dávat bioodpad do hnědých popelnic, sbírat do pytlů nebo ho odnést do sběrného dvora. V případě bioodpadu je možné i zpracování v bioplynových stanicích či obecních a komunitních kompostárnách. Kolik má takových míst v obci fungovat, určeno není. Pravidla se nově upravují proto, aby se celkově snížilo množství odpadu na skládkách.

Stotisícový Hradec Králové už má mnoho let zaveden svoz rostlinné biomasy prostřednictvím hnědých popelnic. Systém město začalo budovat před 11 lety a postupně se do něj zapojilo asi 8000 domácností. Služba je pro občany zdarma. "Lidé také mohou rostlinný bioodpad po celý rok zdarma odevzdat na některém ze čtyř sběrných dvorů," řekl ředitel Hradeckých služeb Radek Sokol. Ročně podle něj lidé odevzdají prostřednictvím nádoby a sběrných dvorů skoro 4000 tun biomasy, která končí v kompostárně. Kompost se využívá následně při sázení stromů či zeleně ve městě.

Jičín nabídl lidem zdarma popelnice na třídění bioodpadu loni na jaře a zájem předčil očekávání. Prvních 500 nádob si lidé rychle rozebrali a město na podzim kupovalo dalších 150. "Nyní sbíráme podněty, kolik nádob bude ještě potřeba," řekla mluvčí radnice Magdaléna Doležalová. Jedinou podmínkou pro přidělení nádoby je vlastnictví zahrady k danému domu či bytu. Bioodpad také lidé mohou odevzdat na sběrný dvůr či na kompostárnu.

Náchod v roce 2012 zavedl svoz bioodpadu pomocí nádob, které rozmístil v blízkosti kontejnerových míst na tříděný odpad. V Trutnově mohou lidé bioodpad odevzdat na sběrném dvoře. Mohou si také u Technických služeb objednat za úplatu odvoz bioodpadu přímo od svého domu. Roční poplatek za svoz činí 600 korun.

Zdroj: zpráva ČTK

Tweet