Merkelová chce v EU bojovat za výjimky u ekopřirážky k elektřině

Německá kancléřka Angela Merkelová chce v Bruselu bojovat za výjimky pro německé firmy, aby v Německu dál nemusely platit ekologickou přirážku v ceně proudu. Podle agentury Reuters to prohlásila při návštěvě chemického koncernu Bayer. Reagovala tak na pondělní oznámení Evropské komise (EK), že bruselské úřady prověřují, zda výjimka pro některé podniky umožněná zákonem není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže v Evropské unii.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce v Bruselu bojovat za výjimky pro německé firmy, aby v Německu dál nemusely platit ekologickou přirážku v ceně proudu. Podle agentury Reuters to prohlásila při návštěvě chemického koncernu Bayer. Reagovala tak na pondělní oznámení Evropské komise (EK), že bruselské úřady prověřují, zda výjimka pro některé podniky umožněná zákonem není v rozporu s pravidly hospodářské soutěže v Evropské unii.

V Německu mají stejně jako v České republice producenti elektřiny z obnovitelných zdrojů garantovány výkupní ceny na 20 let dopředu. Jelikož jsou vyšší než ceny na trhu, promítá se tento rozdíl do ceny proudu pro koncové zákazníky v podobě takzvané zelené přirážky. Ta letos činí 5,3 centu (1,40 Kč) za kilowatthodinu proudu.

Především firmy odebírající velké množství elektřiny jsou ale od jejího placení osvobozeny, aby se nesnižovala jejich konkurenceschopnost na trhu. Podle magazínu Der Spiegel se to týká zhruba 4500 podniků, podle deníku Süddeutsche Zeitung více než 2300. Tyto podniky tak podle odhadů ročně dohromady ušetří pět až sedm miliard eur (130 až 182 miliard Kč). Tíha tohoto poplatku o to více dopadá na domácnosti a malé firmy, které nejsou z této povinnosti vyjmuty.

Úřad evropského komisaře pro hospodářskou soutěž v pondělí potvrdil, že předběžně šetří, zda se v případě německých výjimek nejedná o nepovolenou státní pomoc. O tom, zda s Německem zahájí v této věci oficiální řízení, se má rozhodnout po prázdninách. Der Spiegel uvedl, že podle představ EK nemají existovat už žádné výjimky z placení této přirážky. S velkou pravděpodobností bude Brusel podle časopisu také požadovat zpětnou nápravu těchto nesrovnalostí. Osvobozené firmy by tak musely státu doplatit miliony eur.

Zdroj: ČTK

Tweet