Má pykat za solární blamáž. Právem?

Politici už vědí, že bezbolestný recept na solární epidemii neexistuje. Buď nechají zdražit elektřinu, což postihne spotřebitele, anebo zdaní energetiku, a tak přidusí klíčový hospodářský sektor. Mohou vzít peníze ze státního ČEZ, ale sníží jeho hodnotu. Ořezat dotace obnovitelným zdrojům? To narazí v Bruselu. A navíc, ať udělají cokoliv, vždy narazí na vlivné skupiny, které se budou bránit.

V takové situaci je nejlepší najít viníka. Mezi politiky sílí názor, že tím je Energetický regulační úřad. Přesněji - jeho šéf Josef Fiřt. Pochybnosti o jeho práci už vyjádřili premiér, ministr financí či místopředseda Hospodářského výboru sněmovny. Expředseda vlády Mirek Topolánek to minulý týden řekl natvrdo: ERÚ selhává a měl by se zrušit. Nad Fiřtem, jemuž v příštím roce končí funkční období a měl se stát náměstkem ministra průmyslu, se stahují mraky a jeho kariéra se otřásá.

V zájmu státu

Původně kybernetik Josef Fiřt nastoupil do čela ERÚ tři roky po jeho vzniku, tj. v roce 2004. Trh s energiemi se tehdy otevíral a Fiřtovým úkolem bylo chránit na něm spotřebitele a podmínky pro férovou soutěž. "Ceny elektřiny na burzách právě tehdy zahájily dlouhé období růstu a to trvalo až do krize," vzpomíná Fiřt. Elektřina tak po většinu jeho působení na ERÚ spotřebitelům zdražovala. A právě kvůli tomu se na Fiřta a jeho lidi začala již loni snášet kritika. I Mirek Topolánek mu minulý týden vytkl, že místo aby chránil spotřebitele před energetickými firmami, je ERÚ "garantem bezproblémových výsledků energetických společností."

Jenomže "bezproblémové výsledky", přesněji zisky státního ČEZ, léta vládám nevadily. Naopak.

Budování silného ČEZ nastartoval počátkem tisíciletí tehdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr (ČSSD) rozhodnutím o spojení výroby a distribuce elektřiny pod jednu velkou firmu. Fiřt byl od počátku u toho - Grégr ho v roce 2001 přivedl na ministerstvo jako šéfa sekce energetiky. Zvláště od roku 2004, kdy Fiřt nastoupil na ERÚ (a zároveň do vedení ČEZ Martin Roman), začal ČEZ rychle růst do dnešní podoby velké a mimořádně vlivné firmy. Jeho vzestup byl tažen právě rostoucí cenou elektřiny. Mohl ERÚ zdražování bránit? "V žádném případě," říká Fiřt.

"Když se země přihlásila k liberalizci trhu, měl ERÚ pro regulaci cen omezený prostor. Můžeme regulovat jen poplatky za sítě, za související služby a na podporu obnovitelných zdrojů. A jen podle předem daných vzorců, podle zákona," vysvětluje. Do loňska jeho argumenty podporovala i většina politiků. Tučnící ČEZ potřebovali. Stát z firmy jenom od roku 2004 získal z daní, dividend, darů a prodeje akcií přes 232 miliardy korun. Obrat v hodnocení ERÚ nastal až v loňské volební kampani, uprostřed krize, když se z elektřiny stalo šťavnaté téma a levice začala volat po tužší regulaci. Jenže to už byl problémem energetiky solární boom.

Nikdo nás neslyšel

Fiřtovi dnes jeho kritici vyčítají, že nezabránil zbytnění solárních dotací. "Nebylo tomu jak zabránit. Náš úřad pro to neměl dostatečnou podporu v legislativě," brání se šéf ERÚ. "Jako jedni z prvních jsme upozorňovali na špatný zákon, který je třeba změnit," tvrdí.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, podle nějž se proud ze "zelených" elektráren vykupuje za dotovanou cenu, byl schválen v roce 2005. Výkupní ceny podle něj každoročně stanoví ERÚ. Brzy však zákonodárci schválili novelu, jež znemožnila snížit meziročně výkupní cenu o více než pět procent. Nebyl to geniální tah zinscenovaný solární lobby - obor byl tehdy v plenkách. Až o rok později začaly klesat ceny solárních technologií, a teprve v roce 2008 se Česko začalo řítit do pasti. Mohl tomu ERÚ zabránit? Faktem je, že Fiřt i další konzervativněji orientovaní energetici léta upozorňovali, že podpora zelených zdrojů je nekoncepční a příliš se prodraží. Politiky to netrápilo.

"Ještě v roce 2009 byl čas na zásah - stačilo snížit výkupní cenu solární elektřiny, aby odpovídala nižším investičním nákladům. Jenomže tomu bránil pětiprocentní limit," říká Fiřt. Rozsah problému si prý začal uvědomovat v zimě. "Poprvé jsem na to veřejně upozornil na odborném semináři 30. ledna 2009." Varování přibývalo, ale spíše v odborných kruzích. "Loni na jaře jsme připravili novelu zákona, která umožňuje ERÚ výrazně snižovat výkupní cenu. Jenomže pak přišel pád Topolánkovy vlády a politici měli jiné starosti," tvrdí Fiřt.

Vladimír Tošovský, šéf společnosti ČEPS, který se stal v květnu 2009 ministrem průmyslu v úřednické vládě, k tomu říká, že po nástupu do funkce začínal s přípravou novely prakticky od začátku: "Hotovo moc nebylo." Přípravy se vlekly, až koncem roku se návrh dostal do sněmovny. Šance srazit solární dotace již na letošní rok byla ztracena.

Pak se dlouho nic nedělo. Kolem fotovoltaiky bylo ticho až do března, kdy se v médiích začaly objevovat alarmující zprávy o solární pohromě, jež zatíží spotřebitele desítkami miliard ročně. "Kampaň, jež obrátila konečně k fotovoltaice pozornost, jsme spustili my, měl jsem strach, že novela zapadne," ujišťuje Fiřt. K protisolární kampani se pak přidal i ČEPS, distributoři vyhlásili moratorium na nové zdroje. V parlamentu však byla klíčová novela, jež umožní snížit výkupní ceny, schválena až v květnu, krátce před koncem funkčního období sněmovny.

Je velmi pravděpodobné, že se na průtazích podepsal tlak vlivných investorů, napojených na poslance a senátory, mocné podnikatele, starosty a lobbisty. Fiřt tyto spekulace či signály nechce komentovat.

Kritika ze dvou stran

ERÚ kvůli fotovoltaice čelí kritice ze dvou stran. Ekologičtí aktivisté a investoři mu vyčítají, že protisolární kampaní zlikvidoval solární byznys úplně. "Záměrně nadsazuje údaje o počtu i dopadech solárních investic, vyvolal paniku," míní šéf asociace CZEPHO František Smolka, podobně tak i šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl (sám spoluvlastník solární elektrárny).

Fiřt za svými kalkulacemi stojí, výtky jsou podle něho založeny na neznalosti principu výpočtů nebo vycházejí z chybných statistik. "Všechna naše rozhodnutí mají oporu v zákonu. Všechny návrhy vyhlášek široce konzultujeme, zveřejňujeme, posuzuje je legislativní rada vlády. Nehrajeme žádnou vlastní hru."

Ověřit, zda ERÚ opravdu neudělal chybu, může pouze podrobná technická a právní analýza. Do ní se nikdo nepustil. "Netroufl bych si soudit ERÚ," říká exministr Tošovský. "Že je podpora obnovitelných zdrojů nastavena špatně, že je nesystémová, léta věděli všichni od ERÚ přes ministerstva po energetický sektor. Jenomže u nás se odborné argumenty nenosí. Rozhoduje politika. Proto se kdysi nesmyslně podporovaly elektrické přímotopy, teď soláry. Jestli tu je někde viník, pak je to špatně fungující společnost."

Historie českého slunečního státu

2001

- EU hodlá vyrábět do roku 2020 až 20 procent energie
z obnovitelných zdrojů (OZE)

2005

- v Česku začal platit zákon
o podpoře OZE. Solární elektřina se vykupuje
za dotovanou cenu, výkupní ceny vždy na 15 let určuje ERÚ
- přijata novela, podle níž nelze snižovat meziroční výkupní ceny o více než 5 % ročně

2006

- výkupní cena pro solární elektrárny (SE) dokončené
v tomto roce byla stanovena
na 13,2 Kč/1 kWh
- koncem roku registrováno 28 SE o výkonu 0,35 MW

2007

- výkupní cena pro SE byla stanovena na 13,46/1 kWh
- do října stoupl výkon SE
v Česku na 2,4 MW

2008

- výkupní cena pro SE byla stanovena 13,46/1 kWh
- začínají klesat náklady na SE
- koncem roku evidováno 1475 SE s výkonem 65,74 MW

2009

- výkupní cena byla snížena na 12,89 - 12,79 Kč/kWh
- cena solárních článků prudce padá (až o 40 %), návratnost investic se blíží až k pěti letům
- květen: demise Topolánkovy a nástup Fischerovy vlády
- červen: solární výkon činí 80 MW, prudký investiční boom
- Fischerova vláda po půl roce předkládá zákon, který umožní více snížit výkupní cenu
- koncem roku registrováno už 6032 SE s výkonem 463 MW

2010

- výkupní cena snížena jen na 12,15 - 12,25 za 1 kWh (stále platí 5procentní limit)
- únor: Po výzvě společnosti ČEPS distributoři vyhlašují konec připojování nových SE. Jsou už ale vydána povolení na výkon přes 5000 MW
- březen - duben: zákonodárci schvalují zákon, který umožní od 2011 snížit výkupní ceny o víc než 5 procent
- investoři zrychlují úsilí, ceny solárních dílů opět rostou
- květen: volby, nastupuje Nečasova vláda
- září: ERÚ a MPO upozorňují na prudký růst poplatků na OZE a tím i rizika růstu cen elektřiny až o 20 %
- říjen: vláda schvaluje brzdy solárního boomu: konec dotací pro SE nad 30 kW a pro panely na pozemcích; zrušení daňových prázdnin na prvních 5 let provozu; srážkovou daň 26 % na SE z let 2009 - 2010; zdražení vynětí pozemku
z půdního fondu
- listopad: k 2. 11. funguje 11 242 SE o výkonu 991 MW. Parlament postupně schvaluje vládou navržená opatření

Pod palbou

Měl se stát náměstkem ministra průmyslu, teď bude mít problém obhájit vlastní post. Šéf ERÚ Josef Fiřt je podle řady politiků viníkem solární blamáže a může za vysoké ceny elektřiny. Léta přitom činnost
jeho úřadu nikdo nezpochybnil, vládám vyhovovala.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

 

Tweet

Datum uveřejnění: 11.11.10
Poslední změna: 11.11.2010
Počet shlédnutí: 121