Lesy v nižších polohách zlepšily zdravotní stav

Choceň - V pondělí bude uveden do funkce nový ředitel krajského inspektorátu Lesů České republiky. O malé bilanční ohlédnutí jsme požádali dosavadního ředitele Jaroslava Matičku, jenž se díky mimořádné důvěře voličů v těcho dnech ujímá funkce starosty Týniště nad Orlicí. Jaroslav Matička slouží státním lesům více než 37 let. Ředitelem oblastního a později krajského inspektorátu je čtrnáct let. Především nás zajímalo, co se v oboru změnilo a zda jsou nyní lesy zdravější. Stále více listnáčů " Po roce 1989 došlo k významnému snížení imisí v ovzduší, které působily na špatný zdravotní stav lesů.

Oxidy síry jednak poškozovaly jehličí, jednak okyselovaly půdu. K rychlejší regeneraci lesů však nedochází: vliv okyselení půdy je takový, že k významnému zlepšení dojde až za několik desítek let. Došlo ke snížení imisního zatížení oxidy síry a uhlíku, ale namísto nich působí problémy nárůst koncentrací oxidů dusíku hlavně ze silniční dopravy. Zejména u stromů ve vyšších nadmořských výškách dochází k méně dokonalému dřevnatění před zimou, nevyzrálost dřeva v koncentraci s klimatickými vlivy způsobuje poškození porostů. V ostatních lesích došlo k docela významnému zlepšení zdravotního stavu. Dochází k němu i díky platnosti nového lesního zákona v tom smyslu, že se dbá na větší podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Neboli vysazuje se větší počet listnáčů," vysvětluje krajský inspektor. Vstřícnější k veřejnosti K nejviditelnějšímu zlomu ve prospěch nejen umělé, ale i přirozené obnovy lesa došlo i tím, že se v lesích začalo pracovat jemnějšími a přírodě bližšími způsoby. Napomáhají přirozenější obnově lesů, jež získávají pestřejší druhovou skladbu, navíc se lesy nebnovují tak často na velkých plochách přes holinu. Na své si tak přijde i hledisko estetiky. V době " ředitelování" Jaroslava Matičky se také poněkud změnil vztah lesáků k veřejnosti, více reagují na její požadavky." Lesy mají ve svém programu od roku 2000 podporu veřejného zájmu v lesích. Do té doby byli lesníci velice citliví na hluk a další projevy trávení volného času lidí v lesích. Postupně ale i lesníci pochopili, že je třeba vycházet veřejnosti vstříc. Ve světě i u nás se začalo přicházet s koncem minulého století na to, že se tyto funkce lesa dostávají do popředí, vedle produkce dříví. Vyčleňují se i finanční prostředky na budování parkovišť, odpočinkových míst, obnovu studánek, vyhlídek a tak dále. Snažíme se veřejnosti nabídnout rekreační a estetickou hodnotu lesa, přivést je do některých atraktivních částí a naopak u některých - třeba kvůli kousku klidu pro zvěř - si nepřejeme, aby do nich veřejnost chodila," poznamenává lesní odborník. Stavy zajíců, které koncem století velmi poklesly, se podle něj v posledních letech zvláště v nižších nadmořských výškách začaly zlepšovat. Nejškodlivější zvěří pro les je srnčí zvěř, jejíž stavy jsou v našem regionu vyšší než normované stavy. Někde působí skutečně významné škody. Krajský inspektorát vynakládá ročně kolem osmi milionů korun na ochranu proti škodám způsobené zvěří. Dvakrát měř... Odstupujícího ředitele jsme též požádali o odpověď na otázku, zdali je jeho osobní krédo přenosné do nové funkce starosty: " Myslím, že ano. Když si nejsem jist, že je můj názor stoprocentní, tak je lépe počkat: neboli dvakrát měř a jednou řež. Jinak bych chtěl říci, že les potřebuje ke svému životu lidi a lidi potřebují ke svému životu les. Takže vzájemné porozumění a vycházení si vstříc je to nejlepší, co může lesník i veřejnost pro les udělat."

Zdroj: Orlický deník
Datum: 11.11.2006
Podtitulek: Ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR odchází starostovat
Autor: JAROSLAV HUBENÝ

Tweet