Zprávy z tisku
Lesník: Vzácné stromy nesmí zmizet
Třešeň ptačí, jeřáb břek nebo planá hrušeň. To jsou stromy, které se už delší dobu vytrácejí z naší přírody. Najdou se ale lidé, kteří dělají vše pro to, aby se tam zase vracely. Jedním z nich je lesník Oldřich Tupý, který má na starosti revír Bílý Vlk ve Ždánickém lese v jihozápadním cípu Vyškovska.
K práci lesníka a zájmu o život stromů Oldřicha Tupého podle vlastních slov přivedla láska k přírodě. " S pěstováním okrajových dřevin ve školce jsem začal před deseti lety. Využívám při něm semen takzvaných matečných dřevin, které mají vynikající genové předpoklady. V revíru je takových stromů asi osm. Pěstuji oskeruše, jeřáb břek i klasický jeřáb, jilm, třešeň ptačí, moruše, lesní jabloně i plané hrušně," vypravuje revírník, který pochází z Třebětic na Kroměřížsku. Po absolvování Střední technické školy v Hranicích pracoval deset let v bažantnici v Kroměříži, pak působil jako lesník v okolí Rychtářova. Před dvaceti lety zakotvil v revíru Bílý Vlk.
Vypiplat ze semene strom, který by měl šanci přežít ve volné přírodě, podle něj není zrovna snadné. " Zajímám se hlavně o oskeruši, ta je poměrně háklivá hlavně na různé choroby a plísně. Stane se, že v jednom roce vyklíčí takřka všechna semena, a jindy zase vůbec žádné," líčí lesník. Proč se tedy do tak náročné záliby vůbec pustil? " Tyto stromy prostě do naší přírody patří.
Přispívají k rozmanité druhové skladbě lesa, a tím i k jeho zdraví. Navíc jsou zdrojem potravy pro zvěř i ptactvo," vysvětluje.
Jeho práce si už získala uznání kolegů i vědců. " Byly za mnou exkurze z vysokých škol, lesníci z celého kraje i z Nizozemska," říká revírník, který tam sám strávil týden na stáži. Mohl tak vidět, jak se tam odborníci snaží znovu zalesnit krajinu, kterou člověk svými zásahy poškodil.
" Když jsem ve Ždánickém lese začínal, většinu stromů na místě po těžbách lesníci vysazovali. Dnes je tomu právě naopak, naprostá většina vytěžených ploch v revíru se obnovuje přirozeně, tedy náletem semen z okolních stromů," říká lesník.
Zdroj: Rovnost - Deník Blanenska
Datum: 19.05.2006
Autor: MICHAL SKLENÁŘ
Datum uveřejnění: 20.5.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 50
Lesník: Vzácné stromy nesmí zmizet
Třešeň ptačí, jeřáb břek nebo planá hrušeň. To jsou stromy, které se už delší dobu vytrácejí z naší přírody. Najdou se ale lidé, kteří dělají vše pro to, aby se tam zase vracely. Jedním z nich je lesník Oldřich Tupý, který má na starosti revír Bílý Vlk ve Ždánickém lese v jihozápadním cípu Vyškovska.
K práci lesníka a zájmu o život stromů Oldřicha Tupého podle vlastních slov přivedla láska k přírodě. " S pěstováním okrajových dřevin ve školce jsem začal před deseti lety. Využívám při něm semen takzvaných matečných dřevin, které mají vynikající genové předpoklady. V revíru je takových stromů asi osm. Pěstuji oskeruše, jeřáb břek i klasický jeřáb, jilm, třešeň ptačí, moruše, lesní jabloně i plané hrušně," vypravuje revírník, který pochází z Třebětic na Kroměřížsku. Po absolvování Střední technické školy v Hranicích pracoval deset let v bažantnici v Kroměříži, pak působil jako lesník v okolí Rychtářova. Před dvaceti lety zakotvil v revíru Bílý Vlk.
Vypiplat ze semene strom, který by měl šanci přežít ve volné přírodě, podle něj není zrovna snadné. " Zajímám se hlavně o oskeruši, ta je poměrně háklivá hlavně na různé choroby a plísně. Stane se, že v jednom roce vyklíčí takřka všechna semena, a jindy zase vůbec žádné," líčí lesník. Proč se tedy do tak náročné záliby vůbec pustil? " Tyto stromy prostě do naší přírody patří.
Přispívají k rozmanité druhové skladbě lesa, a tím i k jeho zdraví. Navíc jsou zdrojem potravy pro zvěř i ptactvo," vysvětluje.
Jeho práce si už získala uznání kolegů i vědců. " Byly za mnou exkurze z vysokých škol, lesníci z celého kraje i z Nizozemska," říká revírník, který tam sám strávil týden na stáži. Mohl tak vidět, jak se tam odborníci snaží znovu zalesnit krajinu, kterou člověk svými zásahy poškodil.
" Když jsem ve Ždánickém lese začínal, většinu stromů na místě po těžbách lesníci vysazovali. Dnes je tomu právě naopak, naprostá většina vytěžených ploch v revíru se obnovuje přirozeně, tedy náletem semen z okolních stromů," říká lesník.
Zdroj: Rovnost - Deník Blanenska
Datum: 19.05.2006
Autor: MICHAL SKLENÁŘ
Datum uveřejnění: 20.5.06
Poslední změna: 2.8.2007
Počet shlédnutí: 50