Zprávy z tisku
Konference Obnovitelné zdroje energie 2010: Zdeněk Duba
Předseda představenstva společnosti Dalkia Česká republika Zdeněk Duba poskytl pro Českou informační agenturu (ČIA) a Institute for International Research (IIR) krátký rozhovor, a to v rámci chystané konference Obnovitelné zdroje energie 2010, na které vystoupil. Pořadatelem konference je IIR, ČIA je jejím mediálním partnerem.
Jaký zdroj obnovitelné energie podle Vás tvoří nejlepší
průnik finančních nákladů, poskytovaného výkonu, a dopadů na distribuční
soustavu?
V dlouhodobém horizontu je to zcela
jistě mix průtočných a přečerpávacích vodních elektráren a poté
kogenerační využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla do sítí
dálkového vytápění, ať již samostatným spalováním či spolu s fosilními
palivy. Jsou to předvídatelné a řiditelné zdroje v reálném čase.
U větrníků jde o „házení mincí" fouká - nefouká, sluneční energie je
předvídatelnější, ale neuvážené dotování v ČR tento zdroj
zdiskreditovalo.
Jaký je podle Vás potenciál biomasy v mixu obnovitelných zdrojů?
Potenciál
biomasy, ať již ve formě bioplynových stanic či tepláren využívajících
biomasu, může obsáhnout zhruba polovinu závazku ČR EU na 13 %
obnovitelných zdrojů energie, tj. cca 7 % z celkové spotřeby. Podstatné
je, aby se energie v palivu využívala co nejefektivněji, tj. využívalo
se jak teplo vzniklé spálením biomasy, tak i souběžně vyráběná
kogenerační elektřina.
Jaký je potenciál biomasy a jejího využití v teplárenství?
Pro
teplárenství je využívání biomasy dobrou alternativou na částečnou či
úplnou substituci fosilních paliv. Chtěl bych ale důrazně upozornit, že
hovořím o teplárnách se souběžnou kogenerační výrobou elektřiny, tepla a
nikoliv o výtopnách s monovýrobou tepla či elektrárnách s kondenzační
výrobou elektřiny. U výtopen na biomasu často postavených s využitím
dotací se nehovoří diskrétně o tom, že při nízkých teplotách spalování
(pod 800˚C) vznikají dioxiny a furany, což jsou látky o 70 % jedovatější
než kyanid draselný. U monovýroby elektřiny je zase měněna tepelná
energie vypouštěním do ovzduší místo jejím zavedením sítěmi CZT
k zákazníkům, což znamená o cca 30 % nižší využití energie v palivu
oproti teplárnám.
Nehrozí s jejím boomem nedostatek biomasy? Jakou roli zde hraje její export?
Samozřejmě
že tento scénář může hrozit, pokud stát nebude svůj přístup k využívání
obnovitelných zdrojů dlouhodobě a hlavně inteligentně koordinovat. Je
nutno si uvědomit, že nejde jen o lesní štěpku a odpady z dřevovýroby,
ale i odpady ze zemědělské a potravinářské výroby a především o cíleně
pěstovanou biomasu - energeticky využitelné rostliny a dřeviny. MPO
zpracovalo materiál mapující tento potenciál v červenci 2010. Vyplývá
z něj, že v ČR je možno pro biopaliva (MEŘO, biolíh) a biomasu pro
výrobu energií využít - při neohrožení potravinářství - 977 tis. ha,
z toho cca 500 tis. ha pro energetiku. Jenže potenciální pěstitelé a
podnikatelé v této oblasti nevědí jaké - a jak dlouho stabilní - budou
mít pro toto počínání podmínky. Regulační úřad každoročně mění výši
příspěvku na výrobu z OZE, což při až desetiletém cyklu pěstování
energetických dřevin nezaručuje jistotu ani výrobci, ani jeho
odběratelům, a tak zemědělci raději využívají jistý dotační titul
„uvedení půdy do klidu" dotovaný z EU. Pokud jde o export, ČR se mu
nemůže bránit restriktivními opatřeními v rámci EU. Zejména v Německu a
Rakousku bylo vystavěno mnoho zdrojů na biomasu, za kterou, na rozdíl od
ČR, neodvádí DPH, a jsou významně dotováni vyšší podporou ze strany
vlády, než je tomu v ČR. To vede k tomu, že u mnoha těchto zdrojů se
pálí kromě štěpky i kmeny šedesátiletých stromů vhodných pro dřevařskou
výrobu dodávaných z ČR.
Nehrozí u biomasy podobný scénář, který nastal u fotovoltaiky?
Pokud
bude stát bezmyšlenkovitě podporovat monovýrobu tepla z biomasy či
bioelektrárny, nezavede systémovou podporu producentům biomasy namísto
podpory uvedení půdy do klidu a bude vyvádět další skopičiny ve stylu
nelegitimního a nesystémového zdanění emisních povolenek na roky 2011 a
2012 darovací daní, atd., pak problém může skutečně nastat. Zejména jde
o to, že před stavbou energetického zdroje musím mít minimálně na 30 let
za předvídatelných podmínek jasno, kde zajistím palivo. V některých
oblastech ČR vzniká taková řada projektů zdrojů využívajících biopaliva,
jež mnohonásobně převyšuje možnosti ekonomicky a energeticky výhodného
zajištění biomasy. Nebude-li toto stát koordinovat, pak může dojít ke
znehodnocení vynaložených investic včetně dotací. Na druhou stranu
fotovoltaika byla v ČR v mnoha ohledech jedinečná: všichni již od roku
2008 věděli, že solární boom bude průšvih, žádná vláda ani PSP to
nechtěli slyšet, hlas regulátorů zněl potichu, ČEZ nakoupil nejvíce FVE
v ČR často za přemrštěnou cenu od netransparentních vlastníků, většina
zdrojů FVE má akcie na doručitele se sídlem na Kypru nebo
v Lichtenštejnsku, vláda zvolila nelegitimní, nesystémové a zbrklé
řešení problému, čímž zadělá na ještě větší problém pro všechny.
Zdroj: http://www.cianews.cz
Datum uveřejnění: 26.11.10
Poslední změna: 26.11.2010
Počet shlédnutí: 276
Konference Obnovitelné zdroje energie 2010: Zdeněk Duba
Předseda představenstva společnosti Dalkia Česká republika Zdeněk Duba poskytl pro Českou informační agenturu (ČIA) a Institute for International Research (IIR) krátký rozhovor, a to v rámci chystané konference Obnovitelné zdroje energie 2010, na které vystoupil. Pořadatelem konference je IIR, ČIA je jejím mediálním partnerem.
Jaký zdroj obnovitelné energie podle Vás tvoří nejlepší průnik finančních nákladů, poskytovaného výkonu, a dopadů na distribuční soustavu?
V dlouhodobém horizontu je to zcela jistě mix průtočných a přečerpávacích vodních elektráren a poté kogenerační využití biomasy pro výrobu elektřiny a tepla do sítí dálkového vytápění, ať již samostatným spalováním či spolu s fosilními palivy. Jsou to předvídatelné a řiditelné zdroje v reálném čase. U větrníků jde o „házení mincí" fouká - nefouká, sluneční energie je předvídatelnější, ale neuvážené dotování v ČR tento zdroj zdiskreditovalo.
Jaký je podle Vás potenciál biomasy v mixu obnovitelných zdrojů?
Potenciál biomasy, ať již ve formě bioplynových stanic či tepláren využívajících biomasu, může obsáhnout zhruba polovinu závazku ČR EU na 13 % obnovitelných zdrojů energie, tj. cca 7 % z celkové spotřeby. Podstatné je, aby se energie v palivu využívala co nejefektivněji, tj. využívalo se jak teplo vzniklé spálením biomasy, tak i souběžně vyráběná kogenerační elektřina.
Jaký je potenciál biomasy a jejího využití v teplárenství?
Pro teplárenství je využívání biomasy dobrou alternativou na částečnou či úplnou substituci fosilních paliv. Chtěl bych ale důrazně upozornit, že hovořím o teplárnách se souběžnou kogenerační výrobou elektřiny, tepla a nikoliv o výtopnách s monovýrobou tepla či elektrárnách s kondenzační výrobou elektřiny. U výtopen na biomasu často postavených s využitím dotací se nehovoří diskrétně o tom, že při nízkých teplotách spalování (pod 800˚C) vznikají dioxiny a furany, což jsou látky o 70 % jedovatější než kyanid draselný. U monovýroby elektřiny je zase měněna tepelná energie vypouštěním do ovzduší místo jejím zavedením sítěmi CZT k zákazníkům, což znamená o cca 30 % nižší využití energie v palivu oproti teplárnám.
Nehrozí s jejím boomem nedostatek biomasy? Jakou roli zde hraje její export?
Samozřejmě že tento scénář může hrozit, pokud stát nebude svůj přístup k využívání obnovitelných zdrojů dlouhodobě a hlavně inteligentně koordinovat. Je nutno si uvědomit, že nejde jen o lesní štěpku a odpady z dřevovýroby, ale i odpady ze zemědělské a potravinářské výroby a především o cíleně pěstovanou biomasu - energeticky využitelné rostliny a dřeviny. MPO zpracovalo materiál mapující tento potenciál v červenci 2010. Vyplývá z něj, že v ČR je možno pro biopaliva (MEŘO, biolíh) a biomasu pro výrobu energií využít - při neohrožení potravinářství - 977 tis. ha, z toho cca 500 tis. ha pro energetiku. Jenže potenciální pěstitelé a podnikatelé v této oblasti nevědí jaké - a jak dlouho stabilní - budou mít pro toto počínání podmínky. Regulační úřad každoročně mění výši příspěvku na výrobu z OZE, což při až desetiletém cyklu pěstování energetických dřevin nezaručuje jistotu ani výrobci, ani jeho odběratelům, a tak zemědělci raději využívají jistý dotační titul „uvedení půdy do klidu" dotovaný z EU. Pokud jde o export, ČR se mu nemůže bránit restriktivními opatřeními v rámci EU. Zejména v Německu a Rakousku bylo vystavěno mnoho zdrojů na biomasu, za kterou, na rozdíl od ČR, neodvádí DPH, a jsou významně dotováni vyšší podporou ze strany vlády, než je tomu v ČR. To vede k tomu, že u mnoha těchto zdrojů se pálí kromě štěpky i kmeny šedesátiletých stromů vhodných pro dřevařskou výrobu dodávaných z ČR.
Nehrozí u biomasy podobný scénář, který nastal u fotovoltaiky?
Pokud bude stát bezmyšlenkovitě podporovat monovýrobu tepla z biomasy či bioelektrárny, nezavede systémovou podporu producentům biomasy namísto podpory uvedení půdy do klidu a bude vyvádět další skopičiny ve stylu nelegitimního a nesystémového zdanění emisních povolenek na roky 2011 a 2012 darovací daní, atd., pak problém může skutečně nastat. Zejména jde o to, že před stavbou energetického zdroje musím mít minimálně na 30 let za předvídatelných podmínek jasno, kde zajistím palivo. V některých oblastech ČR vzniká taková řada projektů zdrojů využívajících biopaliva, jež mnohonásobně převyšuje možnosti ekonomicky a energeticky výhodného zajištění biomasy. Nebude-li toto stát koordinovat, pak může dojít ke znehodnocení vynaložených investic včetně dotací. Na druhou stranu fotovoltaika byla v ČR v mnoha ohledech jedinečná: všichni již od roku 2008 věděli, že solární boom bude průšvih, žádná vláda ani PSP to nechtěli slyšet, hlas regulátorů zněl potichu, ČEZ nakoupil nejvíce FVE v ČR často za přemrštěnou cenu od netransparentních vlastníků, většina zdrojů FVE má akcie na doručitele se sídlem na Kypru nebo v Lichtenštejnsku, vláda zvolila nelegitimní, nesystémové a zbrklé řešení problému, čímž zadělá na ještě větší problém pro všechny.
Zdroj: http://www.cianews.cz
Datum uveřejnění: 26.11.10
Poslední změna: 26.11.2010
Počet shlédnutí: 276