Zprávy z tisku
Komise plánuje omezit zemědělské dotace
Přímé dotace zemědělcům v Evropské unii by měly mít pohyblivý strop, uvádí Komise ve svém návrhu reformy Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Informaci přinesla agentura Reuters.
Přímé dotace zemědělcům v Evropské unii by měly mít pohyblivý strop, uvádí
Komise ve svém návrhu reformy Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013.
Informaci přinesla agentura Reuters.
Evropská komise již v roce 2007 navrhla, aby dotace pro jediného zemědělce
nepřesáhly 300.000 euro. Evropské vlády však návrh odmítly. Ve svém novém textu
Komise vysvětluje, že negativní dopady, které by nové opatření mohlo způsobit,
by byly omezeny díky jeho flexibilitě. Například pro zemědělské statky, které
zaměstnávají velké množství pracovníků, by byl strop vyšší než pro malé farmy.
Přímé dotace by měly zemědělcům poskytnout základní podporu.
Část dotací by však měla být vázaná na povinná opatření na ochranu životního
prostředí, uvádí dokument, který má Komise zveřejnit 17. listopadu. Je to ve
shodě s nedávnými požadavky Evropského parlamentu, který bude mít při
schvalování reformy stejné pravomoci jako vlády členských států. SZP by měla
brát větší ohled na životní prostředí také proto, aby mohly být zemědělské
dotace snadněji odůvodněny evropským daňovým poplatníkům. Klíčovou otázkou
reformy je, jak spravedlivěji rozdělit dotace mezi staré a nové státy (EurActiv
22.9.2010).
V současnosti se platby pohybují od 500 euro na hektar v Řecku po necelých
100 euro v Lotyšsku. Z důvodů „velmi rozdílných hospodářských a přírodních
podmínek“ v Evropě by byla rovná dotace pro celou EU nevhodná, myslí si Komise.
Možným řešením by bylo garantovat zemědělcům všech států EU spodní limit – část
z průměrné dotace 250 euro/hektar, uvádí se v návrhu. Žádné údaje o rozpočtu
Dokument neobsahuje žádné detaily o výši nového rozpočtu SZP. Zemědělská
politika v současnosti spotřebovává okolo 55 miliard eur z celkových 130
miliard, které tvoří roční rozpočet EU. Agentura Reuters se však od svého zdroje
v EU dozvěděla, že oddělení Komise zodpovědné za zemědělství vypracovalo návrh,
podle kterého by rozpočet SZP zůstal i po roce 2013 na úrovni 55 až 60 miliard
eur za rok. To by potěšilo státy jako Francie a Španělsko, které prosazují, aby
rozpočet SZP nebyl snížen. Jiná oddělení Komise a další členské státy jako
například Velká Británie volají po omezení výdajů na zemědělství. V období
silného tlaku na veřejné rozpočty by měly být zdroje vydávané na SZP investovány
spíše do nových priorit jako je tvorba pracovních míst nebo inovace.
Česká republika ví, jakou reformu bude prosazovat Podle České republiky by
hlavními prioritami Společné zemědělské politiky měly být zjednodušení
administrativy a snížení byrokracie, spravedlivé podmínky pro zemědělce ze
starých i nových členských států EU a ochrana půdy. Ministerstvo zemědělství
připravilo dokument, který napovídá, jakou pozici bude Česká republika v
jednáních zastávat. S textem „Východiska pozice České republiky k budoucí podobě
Společné zemědělské politiky EU po roce 2013“ se přitom ztotožňují i zástupci
nevládních organizací a akademické sféry. „Jsem rád, že jsme se dnes přiblížili
tomu, abychom poprvé v historii definovali jednu společnou pozici České
republiky, kterou budou stát i nevládní organizace prosazovat v Evropské unii,“
komentoval výsledky kulatého stolu ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Zdroj:
EurActiv
Datum uveřejnění: 12.10.10
Poslední změna: 14.10.2010
Počet shlédnutí: 273
Komise plánuje omezit zemědělské dotace
Přímé dotace zemědělcům v Evropské unii by měly mít pohyblivý strop, uvádí Komise ve svém návrhu reformy Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Informaci přinesla agentura Reuters.
Přímé dotace zemědělcům v Evropské unii by měly mít pohyblivý strop, uvádí Komise ve svém návrhu reformy Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013. Informaci přinesla agentura Reuters.
Evropská komise již v roce 2007 navrhla, aby dotace pro jediného zemědělce nepřesáhly 300.000 euro. Evropské vlády však návrh odmítly. Ve svém novém textu Komise vysvětluje, že negativní dopady, které by nové opatření mohlo způsobit, by byly omezeny díky jeho flexibilitě. Například pro zemědělské statky, které zaměstnávají velké množství pracovníků, by byl strop vyšší než pro malé farmy. Přímé dotace by měly zemědělcům poskytnout základní podporu.
Část dotací by však měla být vázaná na povinná opatření na ochranu životního prostředí, uvádí dokument, který má Komise zveřejnit 17. listopadu. Je to ve shodě s nedávnými požadavky Evropského parlamentu, který bude mít při schvalování reformy stejné pravomoci jako vlády členských států. SZP by měla brát větší ohled na životní prostředí také proto, aby mohly být zemědělské dotace snadněji odůvodněny evropským daňovým poplatníkům. Klíčovou otázkou reformy je, jak spravedlivěji rozdělit dotace mezi staré a nové státy (EurActiv 22.9.2010).
V současnosti se platby pohybují od 500 euro na hektar v Řecku po necelých 100 euro v Lotyšsku. Z důvodů „velmi rozdílných hospodářských a přírodních podmínek“ v Evropě by byla rovná dotace pro celou EU nevhodná, myslí si Komise. Možným řešením by bylo garantovat zemědělcům všech států EU spodní limit – část z průměrné dotace 250 euro/hektar, uvádí se v návrhu. Žádné údaje o rozpočtu Dokument neobsahuje žádné detaily o výši nového rozpočtu SZP. Zemědělská politika v současnosti spotřebovává okolo 55 miliard eur z celkových 130 miliard, které tvoří roční rozpočet EU. Agentura Reuters se však od svého zdroje v EU dozvěděla, že oddělení Komise zodpovědné za zemědělství vypracovalo návrh, podle kterého by rozpočet SZP zůstal i po roce 2013 na úrovni 55 až 60 miliard eur za rok. To by potěšilo státy jako Francie a Španělsko, které prosazují, aby rozpočet SZP nebyl snížen. Jiná oddělení Komise a další členské státy jako například Velká Británie volají po omezení výdajů na zemědělství. V období silného tlaku na veřejné rozpočty by měly být zdroje vydávané na SZP investovány spíše do nových priorit jako je tvorba pracovních míst nebo inovace.
Česká republika ví, jakou reformu bude prosazovat Podle České republiky by hlavními prioritami Společné zemědělské politiky měly být zjednodušení administrativy a snížení byrokracie, spravedlivé podmínky pro zemědělce ze starých i nových členských států EU a ochrana půdy. Ministerstvo zemědělství připravilo dokument, který napovídá, jakou pozici bude Česká republika v jednáních zastávat. S textem „Východiska pozice České republiky k budoucí podobě Společné zemědělské politiky EU po roce 2013“ se přitom ztotožňují i zástupci nevládních organizací a akademické sféry. „Jsem rád, že jsme se dnes přiblížili tomu, abychom poprvé v historii definovali jednu společnou pozici České republiky, kterou budou stát i nevládní organizace prosazovat v Evropské unii,“ komentoval výsledky kulatého stolu ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Zdroj: EurActiv
Datum uveřejnění: 12.10.10
Poslední změna: 14.10.2010
Počet shlédnutí: 273