Zprávy z tisku

Koaliční TOP 09 podala dva návrhy úprav daně z mimořádných zisků

Praha 25. října (ČTK) - Ve Sněmovně se dnes odpoledne objevily dva nové koaliční pozměňovací návrhy k návrhu na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Po Pirátech dnes předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

 
Foto: analogicus@Pixabay.com
 

Jakob ČTK sdělil, že koaliční shoda panuje na tom, že svůj návrh ohledně sazeb daně koalice načte. "Bude to tak jedna z variant stanovení sazby. O těch budeme dál jednat," napsal v ČTK Jakob textové zprávě. O podobě daně dnes jednaly koaliční strany.

Ministr Stanjura podal svůj návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků jako poslanec a chce ho vložit jako pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku. Tento balíček například prodlužuje rychlejší odpisy majetku do příštího roku nebo zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. S příjmy z nové daně počítá již návrh státního rozpočtu příští rok. Předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová za to Stanjuru kritizuje a poukazuje na to, že rozpočet počítá s příjmy, které dosud nejsou schválené. Stanjura řekl již dříve v rozpočtovém výboru Sněmovny, že se domnívá, že v okamžiku schvalování rozpočtu bude již daň schválena.

Zatímco Stanjura navrhuje novou daň až od příštího roku, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhuje, aby se vztahovala již na mimořádné zisky za letošní rok. S odvoláním na legislativní radu vlády uvádí, že by to nebylo retroaktivní, což by jinak bylo nepřípustné. Michálek chce také snížit sazby z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Navrhuje také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky.

Poslanec TOP 09 Kučera spolu s Jakobem také navrhli, aby do mimořádné daně spadaly pouze ty nebankovní firmy, u nichž podíl takzvaných rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků překročí 50 procent celkového čistého obratu. "Zamezí se tak aplikaci daně na poplatníky, u nichž jsou rozhodné činnosti vedlejší či dokonce zcela okrajovou aktivitou a kvalifikovali by se jako poplatníci pouze z důvodu členství ve skupině podniků s neočekávanými zisky," uvedli ke svému návrhu. Poslanec Kučera v rozpravě upřesnil, že návrh směřuje na zemědělské podniky, které vyrábějí energii z bioplynových stanic. Tyto stanice tvoří uzavřený cyklus, který využívá odpady z chovu hospodářských zvířat. Stanjura poznamenal, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

Schillerová považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací návrh, a nikoli jako samostatná předloha. Poukazovala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze dnešní druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Návrhem se podle ní měla zabývat odborná místa včetně legislativní rady vlády. "Opozice by neměla mít jenom ten dnešek k tak zásadní změně,“ míní.

"Jsme v nestandardní době, podle mě jsem neměl jiné řešení, než jaké jsem zvolil," reagoval Stanjura. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Dalším zdrojem peněz má být odvod z výroby elektřiny. Vše nad stanovenou cenu elektřiny mají její výrobci odvádět státu na kompenzace a tento odvod bude také daňově uznatelným nákladem pro daň z neočekávaných zisků. Stanjura uvedl, že pro tento odvod bude zapotřebí změna zákona a nové nařízení vlády.

Členské státy EU se začátkem října dohodly, že stanoví maximální prodejní cenu elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur (4410 Kč) za megawatthodinu. Příjmy nad tuto hranici budou smět unijní vlády použít na opatření na podporu domácnostem a firmám. Stanjura řekl, že česká vláda se kloní k tomu, aby se tento odvod lišil podle zdroje elektřiny. Byl by tedy jiný například pro jaderné elektrárny, uhelné elektrárny či fotovoltaické elektrárny.

Zdroj: Tisková zpráva ČTK 25. 10. 2022

 


Datum uveřejnění: 25.10.22
Poslední změna: 1.11.2022
Počet shlédnutí: 184