Kjótský protokol a novinky z Ruska

V agendě lesního hospodářství Ministerstva přírodních zdrojů RF byl založen odbor přes "kjótskou strukturu" - pracovní skupina, která si klade za cíl vypracovat program jednání o systému evidence emisí a absorpce bahenních plynů v lesích.

Měla by připravit příklady v systému evidence stok a emisí bahenních plynů v lesních ekosystémech, resp. zabezpečit normativně pracovní stranu spjatou s touto činností. Do pracovní skupiny spolu se zástupci jednatelství a jeho oblastních orgánů jsou zapojeni i představitelé akademické obce a členové nevládních organizací. Lze potvrdit, že lví podíl práce spjaté s realizací kjótského protokolu leží jmenovitě na bedrech těch, kteří se zabývají "lesním sektorem": od vědců po lesní dělníky. V Rusku lesní plochy zaujímají 70 % území - 882 milionů hektarů (čtvrté místo mezi lesy všeho světa).
"Lesní sektor může a měl by vnést zásadní vklad do změkčení klimatických změn a splnění závazků Ruské federace v rámci kjótského protokolu," je přesvědčen ředitel Centra pro problémy ekologie a produktivity lesů Georgij Korovin. "Lesy jsou jediným komponentem biosféry, který dokáže snížit koncentraci bahenních plynů v atmosféře cestou pohlcení uhlíku a jeho vleklého uchovávání ve stromové vegetaci a nehybné hraniční hmotě," dodává Korovin. A však realizace uhlíkového potenciálu ruských ekosystémů je spojena s naplněním kolosálních rozměrů prací na obnově lesů a jejich rozvoji, zlepšením ochrany lesů před požáry, jejich zabezpečení před škůdci a nemocemi a také vznikem národního systému evidence pramenů a uhlíkových odtoků v lesích. Jeden z problémů spočívá v tom, že v Rusku se vždy věnovala pozornost jen nadzemní biomase, ale její podzemní část je neméně důležitá. Jednou za pět let se v Rusku podle dochované tradice provádí státní evidence lesů. Ve všech dobách se tato práce orientovala hlavně na zpracování dřeva. Nikdo se nesnažil zjistit, kolik mrtvých stromů je v lesích. A však na uhlíkovou rovnováhu má vliv i mrtvá dřevina: i ty stromy, které odumřely, ale stojí, i ty, které už padly a nacházejí se v různých stadiích rozkladu. A jestli - řekněme - v tropech odumřelé dřeviny prakticky nejsou, protože se rychle rozkládají, tak v Rusku, rozkládajícím se v severních šířkách, je jí o to více - představuje 20 % celosvětového podílu. Kořeny, odumřelé stromy, soušky, roští, klestí, zásoby lesní podestýlky z chvojí a listí - všechno to je organika, uhlík, a také to podléhá evidenci. Mimo pozornost by neměl zůstat ani uhlík v rašeliništích a bažinách. Ty představují v Rusku obrovité území a sahají do hloubky několika metrů...

Taťjana SINICYNOVÁ, RIA Novosti

Tweet