Kam míří peníze z fondu soudržnosti?

V polovině května poslala největší evropská nevládní ekologická hnutí otevřený dopis předsedovi Evropské komise José Barrosovi. Byla rozhořčena z návrhu nových pravidel pro přidělování peněz ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Co se jim nelíbilo?

V polovině května poslala největší evropská nevládní ekologická hnutí otevřený dopis předsedovi Evropské komise

José Barrosovi. Byla rozhořčena z návrhu nových pravidel pro přidělování peněz ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Co se jim nelíbilo?

Evropští Přátelé Země, WWF, BirdLife International či CEE Bankwatch Network se bouří proti tomu, že v nových pravidlech není kladen důraz na trvale udržitelný rozvoj, že se v textu neobjevila jako priorita podpora soustavě chráněných území Natura 2000, a vůbec že návrh ignoruje předchozí ekologické závazky Evropské unie. "Těžce vydobyté environmentální reformy politiky soudržnosti se mohou vrátit o několik let nazpátek a Evropská komise zúží svůj pohled jen na růst a pracovní místa," tvrdí organizace v tiskové zprávě k dopisu předsedovi komise.

Dálnice, obchvaty, koridory
Podstatou strukturálních fondů a fondu soudržnosti je podporovat státy, které jsou na tom hospodářsky hůř než nejvyspělejší země unie a pomáhat jim dohánět rozdíly. Přesně řečeno jde o státy, jejichž HDP na hlavu nepřesahuje 90 % průměru EU. Strukturální fondy jsou Evropský regionální rozvojový fond a Evropský sociální fond. S jejich pomocí lze financovat podnikatelské aktivity, inovace či rozvoj znalostní společnosti (viz box).

Evropské fondy Pomoc z fondu soudržnosti přímo navazuje na předvstupní nástroj ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Fond ISPA byl určen pro kandidátské státy v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí, stejně jako fond soudržnosti. Po 1. květnu projekty financované ISPA v ČR pouze dobíhají, jinak fungují pro země, které ještě k EU nepřistoupily (Bulharsko, Rumunsko). Strukturální fondy jsou čtyři – ERDF (Evropský fond regionálního rozvoje), ESF (Evropský sociální fond), EAGGF (Evropský zemědělský záruční a orientační fond) a FIFG (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu). Strukturální fondy jsou nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy zaměstnanosti. Teoreticky by mohly být v rozporu se zájmy životního prostředí při podpoře průmyslových projektů malých a středních podniků, jichž se pomoc z těchto fondů také týká. Ovšem i tyto projekty musí mít studii EIA a být v souladu s právem EU.

Za největší stimul ekonomickému růstu je všeobecně považována kvalitní dopravní infrastruktura, proto polovina financí z fondu soudržnosti pro každý stát putuje na projekty dopravní, druhá na environmentální – především kanalizace a čističky. Pro ČR to představuje v letech 2004–06 přibližně 940 milionu eur, na dopravu jde podle údajů ministerstva dopravy 472,5 milionů, "po odečtení alokací na už probíhající projekty ISPA bude mít sektor dopravy k dispozici zhruba 358,7 milionů eur". Z národní strategie ČR pro fond soudržnosti 2004–2006 v oblasti dopravy vyplývá, že o finanční podporu se ucházejí železnice, dálnice, rychlostní silnice i letiště. Mnohé z nich jsou totiž tzv. "projekty evropského zájmu" podle definice schválené Evropským parlamentem a Radou ministrů EU a patří do transevropské dopravní sítě TEN-T (např. projekt evropského zájmu č. 25 je dálniční spojení Gdaňsk–Brno/Bratislava–Vídeň). Nutno ale dodat, že prioritní české projekty jsou hlavně obchvaty měst a velkou část tvoří projekty železniční dopravy, zejména koridory. Podle neoficiálních informací z ministerstva dopravy se jako prioritní vybírají půl na půl silniční a železniční projekty, a to takové, které jsou dostatečně připravené, aby mohly podporu získat.

V dokumentu se také píše: "Z hlediska ochrany životního prostředí je znepokojující fakt, že se 67 % celkového výkonu mezinárodní dopravy uskutečňuje prostřednictvím silniční dopravy. Je proto potěšitelné, že dochází k pomalému, ale stabilnímu nárůstu kombinované dopravy." A jinde: "Prudký nárůst individuální automobilové dopravy není ve veřejném zájmu, nicméně tento druh dopravy nachází oblibu u mnoha lidí."

Problémem železniční dopravy je průměrné stáří vlaků, které dosahuje téměř 30 let (elektrické lokomotivy 27,8, vnitrostátní osobní vlaky 27,6 let, mezinárodní 25,7 let). I proto mají české vlaky nízkou traťovou rychlost a zaostávají za evropským standardem. ČR má ve srovnání se zeměmi EU celkem vysokou hustotu železniční sítě, přeprava po ní však stagnuje. Na obnovení železničního parku ale fond soudržnosti využít nejde, ten financuje pouze infrastrukturu, a to jen projekty národního významu, které jsou společné se zájmy unie.

Brod je ještě daleko
Národní strategie pro fond soudržnosti, vypracovaná ministerstvem životního prostředí, zdůrazňuje návaznost na strategii udržitelného rozvoje EU, na závazky vyplývající z lisabonského procesu i ze summitu v Johannesburgu v roce 2002, nebo z takzvaného 6. akčního plánu pro životní prostředí EU. Je možné, že by všechny tyto závazky byly v nových principech financování fondu soudržnosti či strukturálních fondů ignorovány?

Zdeněk Zelený, vedoucí oddělení Fondu soudržnosti na Ministerstvu životního prostředí, se domnívá, že se nic takového nestane. Nevládní organizace podle něj protestují příliš brzy. "My bychom rádi měli na stole návrhy financování pro roky 2007–13, abychom podali připomínky, ale nic takového nemáme. Po odmítnutí euroústavy se všechno posouvá a kdy tato se pravidla schválí, to vám teď nikdo neřekne," tvrdí Zelený. Fakt, že prostředky z fondu soudržnosti jdou z 50 % na dopravu a z 50 % na projekty environmentální, je podle Zeleného daný, a my jako nová členská země s tímto principem nemůžeme nic dělat.

Nepřipadá mu však sporné podporovat dotacemi z fondu stavbu silnic a dálnic, když tím podle některých odborníků stimulujeme nárůst automobilové dopravy? "Já bych kamionovou dopravu také raději viděl na železnici, v některých kantonech ve Švýcarsku je přeprava zboží po dráze povinná. Ale dálnice a silnice, které dostanou dotaci z fondu, musí předtím projít procesem EIA a naše ministerstvo se k nim také vyjadřuje," namítá Zdeněk Zelený. Úvahy, že by mohla být v nových pravidlech opomenuta Natura 2000, rázně odmítá: "Je to závazná legislativa, nic takového určitě nebude vypuštěno."

Tento článek je převzat z tištěného EkoListu červenec 2005.

Iva Nachtmannová

 

Tweet

Datum uveřejnění: 8.7.05
Poslední změna: 8.7.2005
Počet shlédnutí: 171