Zprávy z tisku
Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
Berlín 19. května (zpravodaj ČTK) - Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
Foto: ELG21@Pixabay.com
Klimatický fond, který pomáhá chudým zemím investovat do obnovitelných zdrojů energie a do projektů na ochranu klimatu, měl podle dřívějších ujednání dosahovat ročního objemu 100 miliard dolarů od roku 2020. Financování, které je zajišťováno z veřejných i soukromých zdrojů, ale vázne a cíl bude poprvé splněn podle ministrů financí G7 v nadcházejícím roce.
Návrh závěrečného komuniké, do které měl Reuters možnost nahlédnout, rovněž uvádí, že v zájmu plnění klimatických cílů a posilování odolnosti trhů s energiemi a zemědělskými produkty jsou státy G7 odhodlány ponechat své trhy otevřené. Některé země totiž z obav o nedostatek potravin omezily vývoz některých klíčových zemědělských komodit.
Problémem je především obilí, jehož nedostatek by mohl vyvolat hladomor. Kvůli ruské invazi není možné z Ukrajiny přes černomořské přístavy vyvážet ukrajinské obilí, na které je odkázána severní Afrika a Asie. Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová, která se svými kolegy z G7 jednala v Německu dva dny, varovala před nejhorším hladomorem od druhé světové války. Západní země proto zahájily export obilí po železnici.
Rozvojoví ministři zemi G7 se dnes dohodli na vytvoření aliance pro potravinovou bezpečnost. Cílem tohoto svazku je rychle reagovat na potravinové krize ve světě včetně té, kterou vyvolala ruská invaze.
Téma Ukrajiny patří mezi hlavní i v debatách ministrů financí zemí G7, kteří v Německu budou jednat do pátku. Německý ministr financí Christian Lindner dnes oznámil, že Německo podpoří ukrajinský rozpočet jednou miliardou eur (24,7 miliardy Kč). Peníze mají zemi bránící se ruské invazi pomoci zajistit hotovost. Pomoc přislíbily i další státy G7, podrobnosti chtějí dojednat na červnovém summitu skupiny, který se koná v bavorském Elmau.
V Německu jednali také ministři zdravotnictví G7. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach novinářům řekl, že se s kolegy shodl na tom, že ruské bombardování nemocnic na Ukrajině je nepřijatelným a barbarským činem proti lidskosti.
Ministři zdravotnictví se také radili o boji s pandemií nemoci covid-19, kterou nadále nepovažují za skončenou. Zlepšit chtějí především dodávky vakcín do rozvojových zemí, kde je proočkovanost populace jen v řádu jednotek procent. Zaměřit se chtějí i na budoucí pandemie, neboť ta současná ukázala nepřipravenost světa čelit globálním infekcím.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 19. 5. 2022
Datum uveřejnění: 19.5.22
Poslední změna: 30.5.2022
Počet shlédnutí: 231
Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
Berlín 19. května (zpravodaj ČTK) - Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
Klimatický fond, který pomáhá chudým zemím investovat do obnovitelných zdrojů energie a do projektů na ochranu klimatu, měl podle dřívějších ujednání dosahovat ročního objemu 100 miliard dolarů od roku 2020. Financování, které je zajišťováno z veřejných i soukromých zdrojů, ale vázne a cíl bude poprvé splněn podle ministrů financí G7 v nadcházejícím roce.
Návrh závěrečného komuniké, do které měl Reuters možnost nahlédnout, rovněž uvádí, že v zájmu plnění klimatických cílů a posilování odolnosti trhů s energiemi a zemědělskými produkty jsou státy G7 odhodlány ponechat své trhy otevřené. Některé země totiž z obav o nedostatek potravin omezily vývoz některých klíčových zemědělských komodit.
Problémem je především obilí, jehož nedostatek by mohl vyvolat hladomor. Kvůli ruské invazi není možné z Ukrajiny přes černomořské přístavy vyvážet ukrajinské obilí, na které je odkázána severní Afrika a Asie. Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová, která se svými kolegy z G7 jednala v Německu dva dny, varovala před nejhorším hladomorem od druhé světové války. Západní země proto zahájily export obilí po železnici.
Rozvojoví ministři zemi G7 se dnes dohodli na vytvoření aliance pro potravinovou bezpečnost. Cílem tohoto svazku je rychle reagovat na potravinové krize ve světě včetně té, kterou vyvolala ruská invaze.
Téma Ukrajiny patří mezi hlavní i v debatách ministrů financí zemí G7, kteří v Německu budou jednat do pátku. Německý ministr financí Christian Lindner dnes oznámil, že Německo podpoří ukrajinský rozpočet jednou miliardou eur (24,7 miliardy Kč). Peníze mají zemi bránící se ruské invazi pomoci zajistit hotovost. Pomoc přislíbily i další státy G7, podrobnosti chtějí dojednat na červnovém summitu skupiny, který se koná v bavorském Elmau.
V Německu jednali také ministři zdravotnictví G7. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach novinářům řekl, že se s kolegy shodl na tom, že ruské bombardování nemocnic na Ukrajině je nepřijatelným a barbarským činem proti lidskosti.
Ministři zdravotnictví se také radili o boji s pandemií nemoci covid-19, kterou nadále nepovažují za skončenou. Zlepšit chtějí především dodávky vakcín do rozvojových zemí, kde je proočkovanost populace jen v řádu jednotek procent. Zaměřit se chtějí i na budoucí pandemie, neboť ta současná ukázala nepřipravenost světa čelit globálním infekcím.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 19. 5. 2022
Datum uveřejnění: 19.5.22
Poslední změna: 30.5.2022
Počet shlédnutí: 231