Zprávy z tisku
Jedinečný bažinný Pantanal v Brazílii ohrožen
Největší bažinnou oblastí na světě se zatím ještě potulují jaguáři a ve větvích tamních stromů stále ještě hnízdí arové hyacintoví.
Největší bažinnou oblastí na světě se zatím ještě potulují jaguáři a ve větvích tamních stromů stále ještě hnízdí arové hyacintoví. Ale postupující farmy a průmysl ničí oblast brazilského Pantanalu alarmující rychlostí, píše agentura Reuters.
Stupeň poškození prostředí delty na horním toku řeky Paraguay, která tvoří hranici Brazílie s Bolívií a Paraguayí, ukazuje, jak velké škody na životním prostředí může napáchat ekonomický pokrok.
"Je to druh Noemovy archy, které hrozí ztroskotání na mělčině," říká o Pantanalu biolog a turistický průvodce Elder Brandao de Oliveira.
Pantanal je sice méně známý než amazonský deštný prales; jeho rozloha však přesahuje plochu Velké Británie a je téměř desetinásobně větší než floridský Everglades. Je obrovskou zásobárnou sladké vody i domovem pozoruhodných druhů fauny i flory. K nim patří stokilogramoví jaguáři či obrovské vydry, které se dělí o vodní říši s třímetrovými kajmany.
I škála ptactva v Pantanalu je pozoruhodná - mezi 650 druhy opeřenců se najde dvougramový střízlík i pták s téměř třímetrovým rozpětím křídel.
Během období dešťů hladina vody stoupá až o pět metrů. Jakmile voda dosáhne na vyprahlou půdu, ztrácí kyslík a hynou hejna ryb.
Pantanal zahrnuje řadu různých ekosystémů a podle organizace pro zachování přírodního prostředí The Nature Conservancy má největší koncentraci fauny na celém americkém kontinentu. Některé druhy jsou však ohroženy vymizením, mezi nimi například mravenečník, pásovec velký či pes hřivnatý, jejichž stavy klesají.
Návštěvníci Pantanalu ale zatím žasnou nad idylickou scenérií, stejně jako blízkostí a hojností divokého života. "Nikdy předtím jsem o tom neslyšel, je to ráj pro milovníky ptactva," rozplývá se kyperský turista Alkis Jeromonachu, zatímco sleduje hejno čápů jabiru ze střechy bungalovu.
Dopad novodobého farmaření je očividný, a to i v turistické oblasti. Velké stádo dobytka se potuluje močálem a drtí nohama plovoucí liliové koberce. Chovatelé dobytka kácejí stromy ve velkém a rozšiřují pastviny v nížinách, jež jsou měsíce zaplavené vodou. Mnozí říkají, že tu byli desítky let a nelze prý čekat, že by opustili svoje živobytí.
"Odlesňování je sice problém, ale před 50 lety, když se poprvé objevil, nikdo na tyhle věci nemyslel," upozorňuje Ademar Silva, který vede místní asociaci farmářů a chovatelů dobytka. "Vláda musí nejen trestat špatné chování, ale prosazovat novou technologii finančními podněty."
Za pět let se vývoz brazilského hovězího masa více než ztrojnásobil na na pět miliard dolarů v loňském roce. Pastviny často nahrazují lesy. Podle odborníků by však ke snížení odlesňování přispělo například zlepšení produktivity - teď připadá jeden kus dobytka na jeden hektar plochy.
"Využíváme naše přírodní zdroje rychle a neefektivně," stěžuje si ekonom životního prostředí André Carvalho z nadace Getúlia Vargase (FGV).
Mezinárodní svaz na ochranu přírody (CI) upozorňuje, že zničena už byla 63 procenta lesů na vyvýšeninách Pantanalu a 17 procent v jeho nížinách.
Podle federálního zákona z roku 1965 rančeři mohou vykácet až 80 procent lesů na svých pozemcích. Parky a chráněné oblasti tvoří jen malou část Pantanalu a zbývající většina je fakticky nechráněná. A poptávka brazilských tavebních pecí po dřevěném uhlí odlesňování jen urychluje.
Od roku 2003 stoupl šestinásobně na 3,14 miliardy dolarů vývoz brazilského surového železa. Podle FGV ve státě Mato Grosso do Sul, na jehož území leží velká část Pantanalu, zmizí kvůli tomu ročně kolem 1,5 milionu hektarů původního lesa.
Šéf skupiny výrobců dřevěného uhlí s 15.000 zaměstnanci v tomto státě Marcos Brito tvrdí, že většina používá nařezané dřevo, které vyřadili rančeři. Ochránci přírody však oponují, že kvůli dřevu se kácejí lesy.
Eroze způsobená odlesňováním už vytvořila rozsáhlé písčiny na přítocích řeky Paraguay, například Taquari a Rio Negro. Ty jsou proto částečně nesplavné. "Řeky změní směr, jezera se objeví nebo zaniknou, velikost a ráz Pantanalu se změní," popisuje budoucnost Pantanalu Sandro Menezes z CI. "Je velmi pravděpodobné, že místní flora a fauna vyhynou."
Křehký ekosystém je narušován i vodou odtékající z blízkých farem. "Máme tu stromy, které kvetou brzy, stejně jako ptáci dříve vyvádějí mladé - myslíme si, že je to kvůli hnojivům ve vodě," vysvětluje de Oliveira.
Globální finanční krize zasáhla i poptávku po oceli a masu a dočasně snížila tlak na Pantanal, když hutě i farmy zastavily své plány expanze.
Ovšem většina ekologů se shoduje, že příští boom těchto komodit může způsobit nezvratitelné škody.
"Teď je čas mimo jiné na přijetí přísných zákonů či ekologickou a občanskou výchovu," zdůrazňuje Ricardo Melo, státní ekologický prokurátor z Corumbá. "Hospodářský rozvoj je tu nevyhnutelný; musíme ho ale udělat udržitelným."
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 31.3.09
Poslední změna: 31.3.2009
Počet shlédnutí: 197
Jedinečný bažinný Pantanal v Brazílii ohrožen
Největší bažinnou oblastí na světě se zatím ještě potulují jaguáři a ve větvích tamních stromů stále ještě hnízdí arové hyacintoví.
Největší bažinnou oblastí na světě se zatím ještě potulují jaguáři a ve větvích tamních stromů stále ještě hnízdí arové hyacintoví. Ale postupující farmy a průmysl ničí oblast brazilského Pantanalu alarmující rychlostí, píše agentura Reuters.
Stupeň poškození prostředí delty na horním toku řeky Paraguay, která tvoří hranici Brazílie s Bolívií a Paraguayí, ukazuje, jak velké škody na životním prostředí může napáchat ekonomický pokrok.
"Je to druh Noemovy archy, které hrozí ztroskotání na mělčině," říká o Pantanalu biolog a turistický průvodce Elder Brandao de Oliveira.
Pantanal je sice méně známý než amazonský deštný prales; jeho rozloha však přesahuje plochu Velké Británie a je téměř desetinásobně větší než floridský Everglades. Je obrovskou zásobárnou sladké vody i domovem pozoruhodných druhů fauny i flory. K nim patří stokilogramoví jaguáři či obrovské vydry, které se dělí o vodní říši s třímetrovými kajmany.
I škála ptactva v Pantanalu je pozoruhodná - mezi 650 druhy opeřenců se najde dvougramový střízlík i pták s téměř třímetrovým rozpětím křídel.
Během období dešťů hladina vody stoupá až o pět metrů. Jakmile voda dosáhne na vyprahlou půdu, ztrácí kyslík a hynou hejna ryb.
Pantanal zahrnuje řadu různých ekosystémů a podle organizace pro zachování přírodního prostředí The Nature Conservancy má největší koncentraci fauny na celém americkém kontinentu. Některé druhy jsou však ohroženy vymizením, mezi nimi například mravenečník, pásovec velký či pes hřivnatý, jejichž stavy klesají.
Návštěvníci Pantanalu ale zatím žasnou nad idylickou scenérií, stejně jako blízkostí a hojností divokého života. "Nikdy předtím jsem o tom neslyšel, je to ráj pro milovníky ptactva," rozplývá se kyperský turista Alkis Jeromonachu, zatímco sleduje hejno čápů jabiru ze střechy bungalovu.
Dopad novodobého farmaření je očividný, a to i v turistické oblasti. Velké stádo dobytka se potuluje močálem a drtí nohama plovoucí liliové koberce. Chovatelé dobytka kácejí stromy ve velkém a rozšiřují pastviny v nížinách, jež jsou měsíce zaplavené vodou. Mnozí říkají, že tu byli desítky let a nelze prý čekat, že by opustili svoje živobytí.
"Odlesňování je sice problém, ale před 50 lety, když se poprvé objevil, nikdo na tyhle věci nemyslel," upozorňuje Ademar Silva, který vede místní asociaci farmářů a chovatelů dobytka. "Vláda musí nejen trestat špatné chování, ale prosazovat novou technologii finančními podněty."
Za pět let se vývoz brazilského hovězího masa více než ztrojnásobil na na pět miliard dolarů v loňském roce. Pastviny často nahrazují lesy. Podle odborníků by však ke snížení odlesňování přispělo například zlepšení produktivity - teď připadá jeden kus dobytka na jeden hektar plochy.
"Využíváme naše přírodní zdroje rychle a neefektivně," stěžuje si ekonom životního prostředí André Carvalho z nadace Getúlia Vargase (FGV).
Mezinárodní svaz na ochranu přírody (CI) upozorňuje, že zničena už byla 63 procenta lesů na vyvýšeninách Pantanalu a 17 procent v jeho nížinách.
Podle federálního zákona z roku 1965 rančeři mohou vykácet až 80 procent lesů na svých pozemcích. Parky a chráněné oblasti tvoří jen malou část Pantanalu a zbývající většina je fakticky nechráněná. A poptávka brazilských tavebních pecí po dřevěném uhlí odlesňování jen urychluje.
Od roku 2003 stoupl šestinásobně na 3,14 miliardy dolarů vývoz brazilského surového železa. Podle FGV ve státě Mato Grosso do Sul, na jehož území leží velká část Pantanalu, zmizí kvůli tomu ročně kolem 1,5 milionu hektarů původního lesa.
Šéf skupiny výrobců dřevěného uhlí s 15.000 zaměstnanci v tomto státě Marcos Brito tvrdí, že většina používá nařezané dřevo, které vyřadili rančeři. Ochránci přírody však oponují, že kvůli dřevu se kácejí lesy.
Eroze způsobená odlesňováním už vytvořila rozsáhlé písčiny na přítocích řeky Paraguay, například Taquari a Rio Negro. Ty jsou proto částečně nesplavné. "Řeky změní směr, jezera se objeví nebo zaniknou, velikost a ráz Pantanalu se změní," popisuje budoucnost Pantanalu Sandro Menezes z CI. "Je velmi pravděpodobné, že místní flora a fauna vyhynou."
Křehký ekosystém je narušován i vodou odtékající z blízkých farem. "Máme tu stromy, které kvetou brzy, stejně jako ptáci dříve vyvádějí mladé - myslíme si, že je to kvůli hnojivům ve vodě," vysvětluje de Oliveira.
Globální finanční krize zasáhla i poptávku po oceli a masu a dočasně snížila tlak na Pantanal, když hutě i farmy zastavily své plány expanze.
Ovšem většina ekologů se shoduje, že příští boom těchto komodit může způsobit nezvratitelné škody.
"Teď je čas mimo jiné na přijetí přísných zákonů či ekologickou a občanskou výchovu," zdůrazňuje Ricardo Melo, státní ekologický prokurátor z Corumbá. "Hospodářský rozvoj je tu nevyhnutelný; musíme ho ale udělat udržitelným."
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 31.3.09
Poslední změna: 31.3.2009
Počet shlédnutí: 197