Zprávy z tisku

Investoři žádají o stavbu 250 vrtulí v Krušných horách

Investoři podali v Ústeckém kraji kvůli přípravě velkých větrných elektráren v Krušných horách žádosti asi na 250 věží. Vyplývá to z žádostí v sytému EIA. Do října musejí získat všechna povolení, aby se na ně nevztahovaly přísnější zásady územního rozvoje. Skutečně stavět se nejspíš bude asi polovina - firma APB Plzeň počítá maximálně se 70 věžemi, Energetický a průmyslový holding (EPH) chce postavit 44 věží, další staví menší investoři.

V Krušných horách je příznivá průměrná rychlost větru, která se pohybuje mezi čtyřmi a pěti metry za vteřinu, a přitom jsou jen málo chráněné. Kraj vydal přísnější zásady územního rozvoje, které zakazují stavbu větrníků blíž než tři kilometry od obydlených oblastí. Platit ale začnou až v říjnu. "Myslím, že se to týká víc než poloviny projektů," řekl ČTK zpracovatel dokumentace k většině zdejších elektráren Luboš Motl. A proto investoři pospíchají, aby do října získali všechna povolení.

V Krušných horách je zatím několik desítek větrníků. Největší projekt, větrná farma německé firmy Windkraft u Kryštofových Hamrů, má 21 vrtulí a další čtyři by měly přibýt. Nyní se chystají ještě větší. APB Plzeň má podle dostupných údajů zažádáno o 164 věží.

"Zatím nestojí nic a čeká se na stavební povolení. V některých případech se to doplnilo a požádáme znovu. Maximum, co postavíme, je asi 70 elektráren. S ničím dalším nepočítáme," řekl ČTK majitel stavební firmy APB Plzeň Petr Březina. Obnovitelné zdroje lákají i EPH, ovládaný finančními skupinami J&T a PPF. Jejich plány počítají s 44 větrníky. "EPH považovalo a považuje za důležité zařadit do svého energetického mixu i obnovitelnou energii," řekl ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Větrná elektrárna stojí od 80 do 100 milionů korun, při stovce vrtulí tedy jde o osm až deset miliard korun. Měly by si na sebe ale vydělat. Podmínky v posledních letech byly nastavené tak, aby se náklady vrátily do deseti let, životnost je spočítaná na 25 let.

Podpora větrné energie se datuje na začátek tohoto století. Česko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 pokryje 13,5 procenta své spotřeby z obnovitelných zdrojů, načež začalo masivně dotovat větrné a solární elektrárny. Znamenalo to ale i růst ceny elektřiny.

Elektrárny mají mezi místními obyvateli řadu odpůrců, ti ale zatím dosáhli jen malých korekcí. Stěžují si na hluk i další negativní jevy, o jejichž dopadu se zatím vědecké studie přou. "Slyšíme to i teď, na dva kilometry. Až přijdou na 600 metrů, zblázníme se z toho," řekl při dnešním projednávání jeden z místních. "Chcete nám zasvinit kraj něčím, co nepotřebujeme a nic nepřináší, jenom vám zisk," řekl dnes zástupcům EPH další odpůrce elektráren, profesí lékař.

Naopak vedení některých obcí se větrníkům nebrání. Třeba Kryštofovy Hamry, obec na německých hranicích, dostávají za každou z 21 elektráren 100.000 korun ročně, což jim obstarává třetinu rozpočtu.

Zdroj: ČTK

 

Datum uveřejnění: 23. ledna 2013
Poslední změna: 23. ledna 2013
Počet shlédnutí: 282