Ignác Spiro a jeho papírna ve Větřní

Jak se lze dočíst, historie papírny ve Větřní začíná rokem 1872, kdy Ignác Spiro (1817 - 1894) koupil Pečkovský mlýn a vybudoval tam brusírnu dřeva.

Postupně se výroba rozrůstala. V roce 1911 byl v továrně postaven nový rotační stroj na výrobu novinového papíru, nejmodernější a největší na světě ve své době. Jako hlavní inženýr ve Větřní působil od roku 1904 až do roku 1939 dr. ing. Rudolf Kohn - Klement, uznávaný odborník na výrobu papíru.
V předválečném období bylo v provozu sedm papírenských strojů a denní produkce představovala dvacet vagónů papíru. Koncem dvacátých let se dosavadní soukromá firma přeměňuje na akciovou s kapitálem 60 milionů korun. Vroce 1938 byla následující struktura vlastníků: Peter Spiro vlastnil 7400 akcií, Marianne Spiro 5050, Willi Schwarz - Spiro a Eva Schwarz každý po 4500, Ida Spiro 2812 a Ilse Spiro 5155 akcií.
Rodina Spirů byli Židé. Po okupaci se Němci zmocnili jejich majetku a došlo posléze ke sloučení továrny s papírnou v rakouském Steyeru. Rodina Spirů opustila v obavách před nacistickými perzekucemi včas republiku. V průběhu války docházelo k útlumu, stroje se nemodernizovaly, vázla i jejich údržba, až se provoz zastavil.
V roce 1946 byla společnost znárodněna a pojmenována Národní podnik Jihočeské papírny ve Větřní. Po převratu v roce 1948 byla papírna přejmenována na závod Rudého práva. Po dalším převratu o 41 let později tento název zmizel a znovu se vytvořila akciová společnost holdingového typu s dalšími dceřinými závody produkujícími novinový a balicí papír.

Jan Vaněček Český Krumlov

Zdroj: Silvarium

Tweet