Zprávy z tisku
Hrdinková: Názor ČR a většiny EU na uhlíkovou neutralitu se liší
Praha 9. července (ČTK) - Většina členských států Evropské unie si přeje ambicióznější cíle ohledně uhlíkové neutrality, některé však spíše z politických důvodů. Na dnešním jednání senátního výboru pro záležitosti EU to řekla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková při debatě o nedávném jednání Evropské rady. Česko se jako stát se silnou rolí průmyslu na zasedání připojilo ke skupině států, které kladly spíše důraz na pragmatické, realistické výsledky, uvedla Hrdinková.
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
"Státy měly velmi silnou pozici, co se týče cíle v oblasti dosažení uhlíkové neutrality, kdy usilovaly o to, aby stávající cíl pro rok 2100 byl posunut na 2050, přestože z hlediska naplňování a realističnosti cíle v Evropě toto není úplně jasné," řekla Hrdinková.
"Pokud nemá dojít k nějakému zásadnímu vlivu na strukturu české ekonomiky, tak budeme potřebovat nějaké záruky zejména v oblasti energetického mixu, což je věc, na kterou při vyjednáváních, ke kterým pravděpodobně dojde v průběhu podzimu, budeme klást největší důraz," doplnila.
Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) je ale uhlíkové neutrality důležité dosáhnout co nejrychleji. Průmysl podle něj bude využívat novějších technologií, které budou klimaticky přívětivější. V evropských zemích podle něj problém vnímá nepřehlédnutelná část veřejnosti, zejména mladí lidé. Senátor ODS Raduan Nwelati upozornil, že je třeba ochranu klimatu zkombinovat s udržením konkurenceschopnosti země. Cílem by podle něj mělo být snížení spotřeby, ochrana zemědělské půdy či efektivní doprava.
Zasedání Evropské rady se podle Hrdinkové týkalo také víceletého finančního rámce či zahraniční politiky. Kladen byl důraz na pokračování společného postoje k protiruským sankcím a podporu Východního partnerství. K rozšíření EU o země západního Balkánu - Albánii a Severní Makedonii - podle ní Evropská rada nemohla přijmout žádné bližší závěry, neboť stanovisko německého parlamentu bude k dispozici až v září. Premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) přijetí zemí do EU už dříve podpořili.
Hrdinková se vrátila také k volbě vedení Evropské komise. Do čela summit navrhl německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Podporu tak nezískal žádný z takzvaných spitzenkandidátů, tedy lídrů kandidátek stran pro nedávné volby do Evropského parlamentu. Proti spitzenkandidátům byly například země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), podle Hrdinkové ale měli obecně poměrně malou podporu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 10.7.2019
Datum uveřejnění: 10.7.19
Poslední změna: 10.7.2019
Počet shlédnutí: 265
Hrdinková: Názor ČR a většiny EU na uhlíkovou neutralitu se liší
Praha 9. července (ČTK) - Většina členských států Evropské unie si přeje ambicióznější cíle ohledně uhlíkové neutrality, některé však spíše z politických důvodů. Na dnešním jednání senátního výboru pro záležitosti EU to řekla státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková při debatě o nedávném jednání Evropské rady. Česko se jako stát se silnou rolí průmyslu na zasedání připojilo ke skupině států, které kladly spíše důraz na pragmatické, realistické výsledky, uvedla Hrdinková.
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
"Státy měly velmi silnou pozici, co se týče cíle v oblasti dosažení uhlíkové neutrality, kdy usilovaly o to, aby stávající cíl pro rok 2100 byl posunut na 2050, přestože z hlediska naplňování a realističnosti cíle v Evropě toto není úplně jasné," řekla Hrdinková.
"Pokud nemá dojít k nějakému zásadnímu vlivu na strukturu české ekonomiky, tak budeme potřebovat nějaké záruky zejména v oblasti energetického mixu, což je věc, na kterou při vyjednáváních, ke kterým pravděpodobně dojde v průběhu podzimu, budeme klást největší důraz," doplnila.
Podle předsedy senátního výboru Václava Hampla (za KDU-ČSL) je ale uhlíkové neutrality důležité dosáhnout co nejrychleji. Průmysl podle něj bude využívat novějších technologií, které budou klimaticky přívětivější. V evropských zemích podle něj problém vnímá nepřehlédnutelná část veřejnosti, zejména mladí lidé. Senátor ODS Raduan Nwelati upozornil, že je třeba ochranu klimatu zkombinovat s udržením konkurenceschopnosti země. Cílem by podle něj mělo být snížení spotřeby, ochrana zemědělské půdy či efektivní doprava.
Zasedání Evropské rady se podle Hrdinkové týkalo také víceletého finančního rámce či zahraniční politiky. Kladen byl důraz na pokračování společného postoje k protiruským sankcím a podporu Východního partnerství. K rozšíření EU o země západního Balkánu - Albánii a Severní Makedonii - podle ní Evropská rada nemohla přijmout žádné bližší závěry, neboť stanovisko německého parlamentu bude k dispozici až v září. Premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) přijetí zemí do EU už dříve podpořili.
Hrdinková se vrátila také k volbě vedení Evropské komise. Do čela summit navrhl německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Podporu tak nezískal žádný z takzvaných spitzenkandidátů, tedy lídrů kandidátek stran pro nedávné volby do Evropského parlamentu. Proti spitzenkandidátům byly například země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), podle Hrdinkové ale měli obecně poměrně malou podporu.
Zdroj: Tisková zpráva ČTK 10.7.2019
Datum uveřejnění: 10.7.19
Poslední změna: 10.7.2019
Počet shlédnutí: 265