Zprávy z tisku
Houba ničí beskydské smrky
Některé smrkové lesy na Jablunkovsku napadá václavka tak, že jim hrozí zánik
Jablunkov - Poznají ji téměř všichni houbaři. Někteří trsy václavek nadšeně nosí domů a košík mají plný někdy za pár minut.
Za měsíc bude mít dokonce tato houba svůj "svátek", protože někteří houbaři tvrdí, že právě 28. září, na Svatého Václava, nejvíce roste.
A ještě dnes někteří z lidí nevěřícně zakroutí hlavou, když slyší, že tato houba může za pár týdnů či měsíců udolat vzrostlý smrk. Zaleze mu pod kůru a lékařsky řečeno přetne jeho životně důležité tepny.
Smrku začne žloutnout jehličí, kmen pod kůrou zbělá, a celý strom se stává kořistí i pro další škůdce.
Lesníci v některých oblastech Beskyd jsou dnes nervózní, protože václavka tam hrozí zlikvidovat celé smrkové porosty. Především v revírech Nýdek a Písek patřící lesní správě Jablunkov.
Někde hrozí totální zánik smrkových lesů
Lesní správce lesů na Jablunkovsku František Lipowski říká suše vcelku děsivá slova: "Do roku 2000 nebyla václavka pro smrky na Jablunkovsku velký problém, ač už napadla pohraniční revíry Nýdek a Písek. Od roku 2000 už ale můžeme v těchto lokalitách hovořit o malé šanci přežití smrku."
Václavka si vůbec nevybírá. Napadá smrky, které jsou čerstvě vysazené, i ty, které mají sto dvacet let. "Václavka smrková napadne klidně mladý porost, který obrazně řečeno ještě ani nevylezl z trávy. Dnes už můžeme mluvit bohužel o tom, že v některých oblastech je ohrožena budoucnost smrku. Pokud totiž bude napadání václavkou pokračovat v takové míře jako doposud, můžeme do tří čtyř let mluvit o brzkém zániku smrkových lesů v některých našich oblastech," říká lesní správce František Lipowski.
Václavka není mutant, jen dokoná dílo zkázy
Lesníci si zatím nedovedou vysvětlit, proč václavka smrky tak nemilosrdně likviduje. Proto vypracovali projekt na zkoumání příčin tohoto napadání, na kterém pracují vědci a odborníci.
"Nevíme, jestli to třeba nějak nesouvisí se situací v Polsku, kde lesníci s václavkou například v nadlesnictví Ustroň bojují už třicet let. Určitou roli může hrát i kolísání hladiny spodní vody v přírodě. V období sucha se stává v některých oblastech voda pro smrky nedostupná, stromy slábnou a nedokáží se bránit škůdcům, jako je kůrovec či václavka," říká lesní správce.
Václavka tedy napadá suchem oslabené stromy a k tomu se přidává kůrovec. "To už začne mít takový napadený smrk vážné existenční problémy. Tato václavka přitom není žádný nestvůrný mutant václavky, kterou dobře z lesa známe. Pouze tato jinak jedlá houba dokoná dílo zkázy, které započaly jiné nepříznivé okolnosti či škůdci," říká František Lipowski.
Podle něj může mít vliv na zvyšování napadání smrkových porostů václavkou změna globálního klimatu. "A i kdyby průměrné roční teploty i množství srážek byly celkově v normálu, pak dnes tak časté dramatické kolísání těchto hodnot v průběhu roku má určitě zhoubný vliv na zdravotní stav smrku," říká lesní správce. Upozorňuje, že podíl viny na oslabování smrkových porostů může mít také dlouhodobý spad škodlivin, jemuž byly lesy vystaveny za socialismu, ale který v určité míře pokračuje také dnes. Do jablunkovských lesů padají zplodiny hnané od Třince či Ostravy.
Staří lesníci radili vyhloubit příkopy
Napadení václavkou se stalo například v revíru Nýdek tak kritické, že lesníci tam už nedávají žádné peníze na umělé vysazování smrků. "Necháváme v těchto lokalitách smrk pouze přirozeně zmlazovat, uměle vysázené smrky by václavka také zničila," říká Lipowski.
Přitom václavka coby škůdce smrku není nic nového, lesníci její špatné vlastnosti znají už řadu let. "Staří lesníci radí, že kolem napadených smrků je třeba vyhloubit příkop do hloubky až osmdesáti centimetrů a tím se údajně dá zabránit jejímu šíření. Jenomže tehdy to napadení nebývalo velké. Dnes například v Nýdku prakticky neexistuje porost, který by neměl stromy napadené václavkou," říká lesní správce.
Lesníci zatím sadí jiné stromy a chystají vápnění
Než vědci přijdou na příčiny a naleznou proti václavce účinnou zbraň, pokračují lesníci alespoň v postupné přeměně smrkových lesů na lesy s maximálním zastoupením listnatých stromů.
Jednají také o tom, zda na Jablunkovsku vyzkoušet letecky vápnit asi pět set hektarů postižených porostů. Vápnění by mělo stromům dodat především hořčík, který má podstatný vliv na tvorbu chlorofylu a ten zabraňuje žloutnutí jehličí," říká František Lipowski.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 31.08.2006
Autor: PETR BROULÍK
Datum uveřejnění: 31.8.06
Poslední změna: 31.8.2006
Počet shlédnutí: 549
Houba ničí beskydské smrky
Některé smrkové lesy na Jablunkovsku napadá václavka tak, že jim hrozí zánik
Jablunkov - Poznají ji téměř všichni houbaři. Někteří trsy václavek nadšeně nosí domů a košík mají plný někdy za pár minut.
Za měsíc bude mít dokonce tato houba svůj "svátek", protože někteří houbaři tvrdí, že právě 28. září, na Svatého Václava, nejvíce roste.
A ještě dnes někteří z lidí nevěřícně zakroutí hlavou, když slyší, že tato houba může za pár týdnů či měsíců udolat vzrostlý smrk. Zaleze mu pod kůru a lékařsky řečeno přetne jeho životně důležité tepny.
Smrku začne žloutnout jehličí, kmen pod kůrou zbělá, a celý strom se stává kořistí i pro další škůdce.
Lesníci v některých oblastech Beskyd jsou dnes nervózní, protože václavka tam hrozí zlikvidovat celé smrkové porosty. Především v revírech Nýdek a Písek patřící lesní správě Jablunkov.
Někde hrozí totální zánik smrkových lesů
Lesní správce lesů na Jablunkovsku František Lipowski říká suše vcelku děsivá slova: "Do roku 2000 nebyla václavka pro smrky na Jablunkovsku velký problém, ač už napadla pohraniční revíry Nýdek a Písek. Od roku 2000 už ale můžeme v těchto lokalitách hovořit o malé šanci přežití smrku."
Václavka si vůbec nevybírá. Napadá smrky, které jsou čerstvě vysazené, i ty, které mají sto dvacet let. "Václavka smrková napadne klidně mladý porost, který obrazně řečeno ještě ani nevylezl z trávy. Dnes už můžeme mluvit bohužel o tom, že v některých oblastech je ohrožena budoucnost smrku. Pokud totiž bude napadání václavkou pokračovat v takové míře jako doposud, můžeme do tří čtyř let mluvit o brzkém zániku smrkových lesů v některých našich oblastech," říká lesní správce František Lipowski.
Václavka není mutant, jen dokoná dílo zkázy
Lesníci si zatím nedovedou vysvětlit, proč václavka smrky tak nemilosrdně likviduje. Proto vypracovali projekt na zkoumání příčin tohoto napadání, na kterém pracují vědci a odborníci.
"Nevíme, jestli to třeba nějak nesouvisí se situací v Polsku, kde lesníci s václavkou například v nadlesnictví Ustroň bojují už třicet let. Určitou roli může hrát i kolísání hladiny spodní vody v přírodě. V období sucha se stává v některých oblastech voda pro smrky nedostupná, stromy slábnou a nedokáží se bránit škůdcům, jako je kůrovec či václavka," říká lesní správce.
Václavka tedy napadá suchem oslabené stromy a k tomu se přidává kůrovec. "To už začne mít takový napadený smrk vážné existenční problémy. Tato václavka přitom není žádný nestvůrný mutant václavky, kterou dobře z lesa známe. Pouze tato jinak jedlá houba dokoná dílo zkázy, které započaly jiné nepříznivé okolnosti či škůdci," říká František Lipowski.
Podle něj může mít vliv na zvyšování napadání smrkových porostů václavkou změna globálního klimatu. "A i kdyby průměrné roční teploty i množství srážek byly celkově v normálu, pak dnes tak časté dramatické kolísání těchto hodnot v průběhu roku má určitě zhoubný vliv na zdravotní stav smrku," říká lesní správce. Upozorňuje, že podíl viny na oslabování smrkových porostů může mít také dlouhodobý spad škodlivin, jemuž byly lesy vystaveny za socialismu, ale který v určité míře pokračuje také dnes. Do jablunkovských lesů padají zplodiny hnané od Třince či Ostravy.
Staří lesníci radili vyhloubit příkopy
Napadení václavkou se stalo například v revíru Nýdek tak kritické, že lesníci tam už nedávají žádné peníze na umělé vysazování smrků. "Necháváme v těchto lokalitách smrk pouze přirozeně zmlazovat, uměle vysázené smrky by václavka také zničila," říká Lipowski.
Přitom václavka coby škůdce smrku není nic nového, lesníci její špatné vlastnosti znají už řadu let. "Staří lesníci radí, že kolem napadených smrků je třeba vyhloubit příkop do hloubky až osmdesáti centimetrů a tím se údajně dá zabránit jejímu šíření. Jenomže tehdy to napadení nebývalo velké. Dnes například v Nýdku prakticky neexistuje porost, který by neměl stromy napadené václavkou," říká lesní správce.
Lesníci zatím sadí jiné stromy a chystají vápnění
Než vědci přijdou na příčiny a naleznou proti václavce účinnou zbraň, pokračují lesníci alespoň v postupné přeměně smrkových lesů na lesy s maximálním zastoupením listnatých stromů.
Jednají také o tom, zda na Jablunkovsku vyzkoušet letecky vápnit asi pět set hektarů postižených porostů. Vápnění by mělo stromům dodat především hořčík, který má podstatný vliv na tvorbu chlorofylu a ten zabraňuje žloutnutí jehličí," říká František Lipowski.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 31.08.2006
Autor: PETR BROULÍK
Datum uveřejnění: 31.8.06
Poslední změna: 31.8.2006
Počet shlédnutí: 549