Zprávy z tisku
Hlenka kapustová na řepce
Hlenka kapustová je jedním z nejzávažnějších patogenů, které způsobují každoročně v porostech řepky značné škody.
Hlenka kapustová (Plasmodiophora brassicae) je jedním z nejzávažnějších patogenů, které způsobují každoročně v porostech řepky značné škody. Kořeny napadených rostlin tloustnou, dochází k tvorbě nádorů. Nádory jsou uvnitř měkké, bezbarvé, později hnědé. Nevytvářejí se dutiny ani chodbičky.
Napadení se začalo šířit pěstováním tuřínu po válce, později také nedůslednou likvidací výdrolu řepky, popř. častým pěstováním brukvovitých meziplodin. Napadení podporují půdní teploty od 12 °C a vlhké půdy. K šíření dochází také chlévským hnojem, kompostem a stroji na zpracování půdy, ale i erozí, popř. záplavami. Infekci podporuje nízká hodnota pH (pod 6,0) a špatné provzdušnění půdy. Časně napadené rostliny řepky odumírají a může docházet až k totálním ztrátám. Méně napadené rostliny vadnou. Riziko infekce lze snížit zvýšením hodnoty pH. Osvědčilo se zapravení dusíkatého vápna do půdy při výsevu (300 kg . ha–1). Důležité je také přerušit pěstování brukvovitých nejméně na 8 až 10 let a důsledně likvidovat plevele, které mohou být hostitelskými rostlinami (především z čeledi brukvovitých, ale i mák nebo luční trávy apod.). Chemická ochrana neexistuje.
Raps, 23, 2005, č. 2, s. 58
Agronavigátor
Datum uveřejnění: 19.6.05
Poslední změna: 19.6.2005
Počet shlédnutí: 573
Hlenka kapustová na řepce
Hlenka kapustová je jedním z nejzávažnějších patogenů, které způsobují každoročně v porostech řepky značné škody.
Hlenka kapustová (Plasmodiophora brassicae) je jedním z nejzávažnějších patogenů, které způsobují každoročně v porostech řepky značné škody. Kořeny napadených rostlin tloustnou, dochází k tvorbě nádorů. Nádory jsou uvnitř měkké, bezbarvé, později hnědé. Nevytvářejí se dutiny ani chodbičky.
Napadení se začalo šířit pěstováním tuřínu po válce, později také nedůslednou likvidací výdrolu řepky, popř. častým pěstováním brukvovitých meziplodin. Napadení podporují půdní teploty od 12 °C a vlhké půdy. K šíření dochází také chlévským hnojem, kompostem a stroji na zpracování půdy, ale i erozí, popř. záplavami. Infekci podporuje nízká hodnota pH (pod 6,0) a špatné provzdušnění půdy. Časně napadené rostliny řepky odumírají a může docházet až k totálním ztrátám. Méně napadené rostliny vadnou. Riziko infekce lze snížit zvýšením hodnoty pH. Osvědčilo se zapravení dusíkatého vápna do půdy při výsevu (300 kg . ha–1). Důležité je také přerušit pěstování brukvovitých nejméně na 8 až 10 let a důsledně likvidovat plevele, které mohou být hostitelskými rostlinami (především z čeledi brukvovitých, ale i mák nebo luční trávy apod.). Chemická ochrana neexistuje.
Raps, 23, 2005, č. 2, s. 58
Agronavigátor
Datum uveřejnění: 19.6.05
Poslední změna: 19.6.2005
Počet shlédnutí: 573