Hlavní body takzvaného klimaticko-energetického balíčku

Hlavní body takzvaného klimaticko-energetického balíčku EU a šance na jejich prosazení

Hlavní body takzvaného klimaticko-energetického balíčku EU a šance na jejich prosazení:

1) K čemu se Evropská unie dosud zavázala?

- ke snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020. V případě, že se k tomuto závazku připojí i další vyspělé státy světa, EU sníží emise skleníkových plynů až o 30 procent do roku 2020.

- ke zvýšení podílu takzvaných obnovitelných energií (např. větrné, slunečné) na celkové energetické spotřebě o 20 procent rovněž do roku 2020.

2) Co navrhuje Evropská komise?

- vypracovala balík návrhů, jak unijních závazků, kterému se říká právě klimaticko-energetický balíček.

- pro každý stát vypočítala, o kolik bude muset emise skleníkových plynů snížit, přičemž dohromady by tyto závazky měly dát v průměru 20 procent. Úsilí každého státu se liší a vychází z celé řady faktorů, mimo jiné z geografické polohy.

- pro každý stát vypočítala, o kolik bude muset zvýšit podíl obnovitelných energií, aby opět bylo dosaženo zvýšení o 20 procent za celou unii do roku 2020.

- navrhla, že při výpočtech závazků jednotlivých členských států se bude vycházet z roku 2005, který je prvním, u nějž má EU kompletní data o emisích a energetickém sektoru v unii.

- navrhla schéma obchodování s emisními povolenkami, které je v podstatě páteří celého balíčku. Povolenky firmám dovolují vypouštět oxid uhličitý, přičemž jedna povolenka představuje jednu tunu CO2. Firmy je dosud dostávaly zadarmo, ale od roku 2013 si je mají z větší či menší části kupovat. Podíl povolenek, který si musí koupit se u jednotlivých průmyslových sektorů liší.

3) Kde Evropská unie směřuje k bezproblémové dohodě?

- podle diplomatických zdrojů ČTK u navýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě, státy v této oblasti návrh Evropské komise téměř nezpochybňují.

- bez větších problémů by se unie měla dohodnout i na detailech pro energeticky intenzivní sektor (např. ocelárny, hliníkárny), který by mohl být nejvíce poškozen případným nákupem emisních povolenek.

- dohoda je v podstatě hotová u snižování emisí u aut, ale ta není součástí klimaticko-energetického balíčku, přestože s ním souvisí.

4) Které body jednání nejvíce komplikují?

- zdaleka největším problémem je podle některých zdrojů stanovení takzvaného výchozího roku, z něhož komise vychází při stanovení příspěvků jednotlivých států, některé země chtějí vycházet z roku 1990. Schválení tohoto požadavku by znamenalo zcela zásadní změny pro celý balíček, proto není příliš pravděpodobné. Pokud by ale na něm některé státy trvaly, může to přinést krach jednání.

- diplomatické boje se vedou o podíl povolenek, které si mají kupovat elektrárenské společnosti. Evropská komise navrhuje, že si budou muset kupovat od roku 2013 100 procent povolenek. V současnosti je však na stole návrh francouzského předsednictví, který počítá s tím, že u států závislých na uhlí (i Česká republika) si budou muset v roce 2013 koupit jen 50 procent povolenek, přičemž zbytek dostanou zdarma. Rok od roku by se tento podíl měl ale zvyšovat a od roku 2016 by si musely kupovat rovněž 100 procent povolenek.

Tweet