Zprávy z tisku
Hlavní body energeticko-klimatického balíčku EK
Nejdůležitější body energeticko-klimatického balíčku tak, jak ho navrhuje Evropská komise
Brusel/Praha 14. března (ČTK) - Nejdůležitější body energeticko-klimatického balíčku tak, jak ho navrhuje Evropská komise (EK):
Hlavní cíle:
- Snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Pokud se celý svět dohodne na nástupci Kjótského protokolu, jež vyprší v roce 2012, EU chce snížit emise o 30 procent.
- Podíl obnovitelných zdrojů (solární energie, větrná energie, vodní elektrárny, biomasa a další) na konečné spotřebě energie by se měl do roku 2020 zvýšit na 20 procent v průměru za celou EU, v současnosti tento podíl činí 8,5 procenta.
- Desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.
Obchodování s emisními povolenkami po roce 2012:
- V současnosti jsou emisní povolenky z 90 procent rozdělovány zdarma mezi jednotlivé státy, které je přidělí průmyslovým podnikům; tento systém však končí v roce 2012 s vypršením Kjótského protokolu.
- Objem emisí, které pokrývá aukční systém, se sníží o 21 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 (jediný rok, kdy jsou známa kompletní data).
- Průmyslové podniky, které jsou své výdaje schopny přenést na spotřebitele, například ČEZ, si budou muset od roku 2013 koupit 100 procent emisních povolenek, zatímco dosud měly většinu zdarma. Nejspíš se to odrazí na cenách pro spotřebitele.
- Energeticky náročné průmyslové sektory (ocelárny, hliníkárny, cementárny) budou mít volnější systém a budou do aukcí zapojeny postupně. V roce 2013 ještě dostanou povolenky zdarma.
- Do aukčního systému budou nově zahrnuty i aerolinky či rafinerie. V roce 2013 si budou muset koupit pětinu emisních povolenek a do roku se 2020 se tato úroveň zvýší na 100 procent.
- Příjmy z aukcí emisních povolenek půjdou do pokladen států; pětina z těchto peněz by měla jít na "zelené" projekty.
Emise mimo aukční systém:
- Jde zhruba o pětinu objemu emisí skleníkových plynů v EU, především z dopravy, stavebnictví, služeb a zemědělství.
- Měly by klesnout do roku 2020 o 10 procent proti roku 2005.
Biopaliva:
- V roce 2020 mají desetinu pohonných hmot tvořit biopaliva.
- EK stanoví přísnější pravidla pro využití biopaliv; musí být "udržitelná", což zatím není přesně definováno.
- Plodiny na biopaliva by se neměly pěstovat na územích, která jsou přirozenými skladišti uhlíku (mokřiny, lesy), a na místech, kde by byla ohrožena ekologická rozmanitost.
- Pokud by zemědělci k jejich pěstování používali například pastviny, mohli by přijít o dotace.
Skladování oxidu uhličitého:
- EK poprvé stanovila pravidla pro skladování oxidu uhličitého pod zemí.
- S podobným projektem počítá mimo jiné i český ČEZ, zatím však není přímo vyřešeno jeho financování.
Státní pomoc:
- EK povolí větší státní pomoc "zeleným" projektům.
- Má pokrýt rozdíl mezi náklady investora a tržními cenami.
Náklady a příjmy spojené s energetickým balíčkem:
- Náklady na plnění cílů mají ročně dosahovat zhruba 0,5 procenta hrubého domácího produktu EU, což je zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
- Závislost EU na dovozu energií by se měla snížit o 50 miliard eur ročně, tedy 1,3 bilionu korun.
Datum: 14.03.2008 16:38
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 14.3.08
Poslední změna: 14.3.2008
Počet shlédnutí: 148
Hlavní body energeticko-klimatického balíčku EK
Nejdůležitější body energeticko-klimatického balíčku tak, jak ho navrhuje Evropská komise
Brusel/Praha 14. března (ČTK) - Nejdůležitější body energeticko-klimatického balíčku tak, jak ho navrhuje Evropská komise (EK):
Hlavní cíle:
- Snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990. Pokud se celý svět dohodne na nástupci Kjótského protokolu, jež vyprší v roce 2012, EU chce snížit emise o 30 procent.
- Podíl obnovitelných zdrojů (solární energie, větrná energie, vodní elektrárny, biomasa a další) na konečné spotřebě energie by se měl do roku 2020 zvýšit na 20 procent v průměru za celou EU, v současnosti tento podíl činí 8,5 procenta.
- Desetinu všech pohonných hmot mají tvořit biopaliva.
Obchodování s emisními povolenkami po roce 2012:
- V současnosti jsou emisní povolenky z 90 procent rozdělovány zdarma mezi jednotlivé státy, které je přidělí průmyslovým podnikům; tento systém však končí v roce 2012 s vypršením Kjótského protokolu.
- Objem emisí, které pokrývá aukční systém, se sníží o 21 procent do roku 2020 ve srovnání s rokem 2005 (jediný rok, kdy jsou známa kompletní data).
- Průmyslové podniky, které jsou své výdaje schopny přenést na spotřebitele, například ČEZ, si budou muset od roku 2013 koupit 100 procent emisních povolenek, zatímco dosud měly většinu zdarma. Nejspíš se to odrazí na cenách pro spotřebitele.
- Energeticky náročné průmyslové sektory (ocelárny, hliníkárny, cementárny) budou mít volnější systém a budou do aukcí zapojeny postupně. V roce 2013 ještě dostanou povolenky zdarma.
- Do aukčního systému budou nově zahrnuty i aerolinky či rafinerie. V roce 2013 si budou muset koupit pětinu emisních povolenek a do roku se 2020 se tato úroveň zvýší na 100 procent.
- Příjmy z aukcí emisních povolenek půjdou do pokladen států; pětina z těchto peněz by měla jít na "zelené" projekty.
Emise mimo aukční systém:
- Jde zhruba o pětinu objemu emisí skleníkových plynů v EU, především z dopravy, stavebnictví, služeb a zemědělství.
- Měly by klesnout do roku 2020 o 10 procent proti roku 2005.
Biopaliva:
- V roce 2020 mají desetinu pohonných hmot tvořit biopaliva.
- EK stanoví přísnější pravidla pro využití biopaliv; musí být "udržitelná", což zatím není přesně definováno.
- Plodiny na biopaliva by se neměly pěstovat na územích, která jsou přirozenými skladišti uhlíku (mokřiny, lesy), a na místech, kde by byla ohrožena ekologická rozmanitost.
- Pokud by zemědělci k jejich pěstování používali například pastviny, mohli by přijít o dotace.
Skladování oxidu uhličitého:
- EK poprvé stanovila pravidla pro skladování oxidu uhličitého pod zemí.
- S podobným projektem počítá mimo jiné i český ČEZ, zatím však není přímo vyřešeno jeho financování.
Státní pomoc:
- EK povolí větší státní pomoc "zeleným" projektům.
- Má pokrýt rozdíl mezi náklady investora a tržními cenami.
Náklady a příjmy spojené s energetickým balíčkem:
- Náklady na plnění cílů mají ročně dosahovat zhruba 0,5 procenta hrubého domácího produktu EU, což je zhruba 60 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun).
- Závislost EU na dovozu energií by se měla snížit o 50 miliard eur ročně, tedy 1,3 bilionu korun.
Datum: 14.03.2008 16:38
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 14.3.08
Poslední změna: 14.3.2008
Počet shlédnutí: 148