Hlasování ve sněmovně: Obnovitelné teplo nebude

Poslanci se v únoru rozhodli výrazněji podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zároveň ale odmítli stejně podpořit výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Vůbec celá sněmovní debata o zákonu o obnovitelných zdrojích energie byla pozoruhodná. Zákonodárci ODS se například ukázali být vášnivými obhájci krajinného rázu.

PRAHA (EkoList) - Poslanci se v únoru rozhodli výrazněji podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zároveň ale odmítli stejně podpořit výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Vůbec celá sněmovní debata o zákonu o obnovitelných zdrojích energie byla pozoruhodná. Zákonodárci ODS se například ukázali být vášnivými obhájci krajinného rázu.

Předlohu zákona připravil tým ministerstva životního prostředí vedený Martinem Bursíkem, přičemž v průběhu dalších jednání se na znění zákona podíleli i zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Podpora se měla týkat například vodních elektráren do výkonu 10 MW, větrných rotorů, kotlů na spalování biomasy a slunečních panelům (o mechanismech zákona podrobněji viz článek Návrh zákona o obnovitelných zdrojích energie je před schválením). Po prvním čtení zákon putoval k projednání do hospodářského výboru a do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Druhé čtení zákona se poprvé konalo 25. a 26. listopadu 2004. Výbor pro životní prostředí pro toto čtení připravil celkový pozměňovací návrh, který obsahoval i podporu tepla z obnovitelných zdrojů. Naopak hospodářský výbor se na jasném stanovisku neshodl a předložil pouze záznam z jednání.

V následující rozpravě zpravodaj zákona Oldřich Vojíř (ODS) přednesl své výhrady k předpisu. Vadilo mu, že v zákoně není pamatováno na podporu například metanu, který se uvolňuje ze starých důlních ložisek, nebo na podporu spalování odpadků. Zároveň se mu nelíbilo, že zákon podporuje nejen malé zdroje energie typu lokálních spaloven biomasy, ale i průmyslovou výrobu energie. Podle Vojíře zákon přijde Českou republiku, a to hlavně její obyvatele velmi draho, navíc deformuje volný trh s elektrickou energií. V podobném duchu vystoupili i jeho straničtí kolegové Miroslav Beneš a Martin Říman. „Osm procent (energie z obnovitelných zdrojů) je vzhledem k našim podmínkám nesmyslně mnoho,“ prohlásil například Říman.

Zákona se naopak zastávali hlavně František Pelc (US-DEU), Rudolf Tomíček (ČSSD) a Iva Šedivá (ČSSD). Ta ovšem poukázala na to, že má-li mít zákon příznivý dopad na rozvoj regionů, sociální soudržnost a pracovní příležitost, měl by se v případě větrných elektráren týkat pouze zdrojů do výkonu 20 MW. Poslanci se nakonec ovšem shodli na tom, že se k projednávání zákona vrátí až poté, co k němu přijme ustanovení hospodářský výbor.

Podruhé se druhé čtení zákona konalo 11. února 2005. Hospodářský výbor na něm předložil ucelený pozměňovací návrh, který však neobsahoval podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů. Přesto ho přijmout jako základ pro další jednání sněmovně doporučil jak ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, tak ministr životního prostředí Libor Ambrozek – ten s tím, že podpora tepla může být do zákona doplněna pozměňovacím návrhem ve třetím čtení.

Při následném předčítání pozměňovacích návrhů rozšířila výhrady ODS její poslankyně Helena Mallotová varováním, že velké větrné elektrárny se v Německu rozmohli natolik, že si s tím dnes tamější ochránci přírody nevědí rady. Ve své řeči přitom projevila mezi poslanci ODS nevídaný postoj – označila odstavení jaderných elektráren za bohulibý cíl.

O pozměňovacích návrzích sněmovna rozhodovala 23. února ve třetím čtení zákona. Hlasováním ale znovu předcházel názorový střet. Poslanci ODS poukazovali na příliš vysokou cenu energie z obnovitelných zdrojů, zastánci obnovitelných zdrojů – tentokrát hlavně František Pelc a Miloš Kužvart (ČSSD) – poukazovali na to, že v ceně energie z fosilních zdrojů a jádra nejsou započítány škody, které tato výroba působí na zdraví obyvatel a životním prostředí. Miloš Kužvart zároveň varoval před přílišnou podporou větrné energii, kvůli které by nemusely zbýt prostředky na jiné zdroje, hlavně na biomasu.

Po této debatě už došlo na hlasování. Návrh poslance Miroslav Beneše, aby se zákon podporoval vodní elektrárny i na velkých přehradách, společnými silami prosadili všichni poslanci ODS a KSČM (u těch se zdrželi jen Ladislav Býček a Jitka Gruntová). Pár potřebných hlasů pak přidali Petr Lachnit a Miloš Melčák z ČSSD, lidovci Jaroslav Lobkowicz a Ladislav Šustr a nezařazený Tomáš Vrbík.

Návrh Ladislava Urbana (KSČM), který omezoval podporu větrných elektráren pouze pro zařízení o celkovém instalovaném výkonu do 20 MW, hlasovali také všichni přítomní poslanci ODS a KSČM, navíc se k nim přidali ještě Iva Šedivá a Miloš Kužvart z ČSSD, Josef Janeček z KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík.

Rudolf Tomíček (ČSSD) navrhl podporovat z obnovitelných zdrojů nejen výrobu elektřiny, ale i tepla. Z alternativních zdrojů má v ČR totiž největší potenciál pěstování biomasy právě pro účely vytápění. Sněmovna (a to včetně ODS, které při projednávání tak leželo na srdci, aby zákon příliš nezvýhodňoval větrné elektrárny) ovšem Tomíčkův záměr odmítla. Právě tohoto hlasování se týká naše tabulka. Teplo z obnovitelných zdrojů podpořila většina poslanců sociální demokracie, téměř všichni přítomní lidovci a všichni přítomní členové klubu US-DEU. Přidalo se k nim i sedm komunistů. Proti podpoře tepla z obnovitelných zdrojů se naopak postavila naprostá většina ODS, pět sociálních demokratů, jeden komunista, jeden lidovec a také nezařazený Tomáš Vrbík. K zamítnutí návrhu tak přispěla většina komunistů, kteří se hlasování zdrželi, což v tomto případě znamenalo to samé, jako kdyby hlasovali proti.

Po schválení celkového návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů předpis putoval do Senátu, kde bude pravděpodobně projednáván na schůzi, která začíná 23. března.

41. schůze, 502. hlasování, 23. února 2005
	pro	proti	zdrželo se	nepřítomno bez omluvy	nepřítomno - omluveno	celkem
ČSSD	46	5	8	11	0	70
ODS	0	46	2	9	0	57
KSČM	7	1	25	8	0	41
KDU-ČSL	17	1	0	3	0	21
US-DEU	7	0	0	3	0	10
Nezařazení	0	1	0	0	0	1
Celkem	77	54	35	34	0	200

Výsledky hlasování v procentech podle stran
	pro	proti	zdrželo se	nepřítomno bez omluvy	nepřítomno - omluveno	celkem
ČSSD	66 %	7 %	11 %	16 %	0 %	100 %
ODS	0 %	81 %	4 %	16 %	0 %	100 %
KSČM	17 %	2 %	61 %	20 %	0 %	100 %
KDU-ČSL	81 %	5 %	0 %	14 %	0 %	100 %
US-DEU	70 %	0 %	0 %	30 %	0 %	100 %
Nezařazení	0 %	100 %	0 %	0 %	0 %	100 %
Celkem	39 %	27 %	18 %	17 %	0 %	100 %

Hlasování jednotlivých poslanců (odkaz na server PSP)

Pozn. aut. - z údajů na serveru Poslanecké sněmovny od června 2004 nejde rozlišit mezi nepřítomnými poslanci, kteří se omluvili, a těmi, kteří se neomluvili

Jan Stejskal

Tweet